Konvenční válka není jediný způsob, jak Putin už více než rok terorizuje Ukrajinu a zatápí západnímu světu. Už od počátku také tasí své ekonomické zbraně. Největší země planety byla pro starý kontinent ještě donedávna zcela vitálním i spolehlivým partnerem, co se týče plynu a ropy, ale to se s 24. únorem loňského roku změnilo.

Změny přicházely z obou stran – evropské státy si rychle uvědomily, že závislost na životně důležitých surovinách z putinovského režimu musí skončit, a Rusové naopak začali vyhrožovat, že dodávky utnou dřív, než se Evropě podaří najít náhradu. V případě zemního plynu situaci relativně rychle vyřešily dodávky z Norska i nové terminály na LNG v západní Evropě. S ropou je situace o něco složitější.

Energetické trhy pozorně sleduje i Jiří Tyleček, hlavní analytik brokerské společnosti XTB. Byť přiznává, že po stránce ropy nemá zejména střední Evropa úplně vyhráno, jsme i tam na dobré cestě. „Jedná se o rozšíření ropovodu IKL do Kralup nad Vltavou, který navazuje na TAL z Terstu. Snaha je navýšit v něm kapacitu tak, že kdyby byla ruská Družba nečekaně zastavena, mohl by být využit právě on,“ říká v bilančním rozhovoru pro CzechCrunch k výročí začátku války.

Válka má vliv hlavně na ceny tří komodit – elektřiny, ropy a plynu. Začnu u ropy. Pokud bychom se podívali na její ceny, jak na tom dneska vlastně trhy jsou a jak to dopadá na ceny paliv?
Pokud se podíváme na meziroční srovnání, vidíme u severomořského Brentu, ale i u texaského benchmarku WTI meziroční pokles o nějakých patnáct až šestnáct procent. Nicméně ceny ropy už rostly i před válkou, takže pokud bychom se dívali na srovnání od začátku roku 2022, jsme dnes zhruba na stejných úrovních jako tehdy. Myslím, že to je docela pozitivní, vzhledem k tomu, jak byla situace napjatá.

Jestliže ta cena stoupala ještě před válkou, můžete připomenout, čím to tehdy bylo? Respektive jestli tyhle vlivy stále přetrvávají?
Velký vliv na to mělo už očekávání těch geopolitických problémů, protože pokud si dobře vzpomínám, napětí už rostlo dva až tři měsíce dopředu. Protože je Rusko jeden z hlavních producentů ropy i paliv na světě, riziková averze rostla a brala s sebou ropu na vyšší úrovně.

Rusko nedávno oznámilo, že sníží těžbu ropy o pět procent. Vy jste teď říkal, že trh je relativně stabilní. Nemůže tenhle faktor ještě s cenami paliv zamávat v příštích týdnech a měsících?
Nemyslím si, že by to bylo příliš reálné. Poté, co Rusko tuto zprávu oznámilo 10. února, efekt na trzích byl jen krátkodobý – v rámci jednotek procent. Už na začátku dalšího týdne byl ale pryč. S poklesem ruské těžby, dokonce větším než tímto, už se totiž počítalo, protože i ruský ministr energetiky upozornil na konci minulého roku, že se tak může stát. Nemyslím si tedy, že by tato událost měla mít na ceny paliv nějaký větší vliv. Další omezování těžby je málo pravděpodobné, protože i z technického pohledu není úplně jednoduché vrty omezovat či zastavovat.

Připomeňme ale, že ještě v roce 2021 byla polovina veškerých dodávek ropy do Česka právě z Ruska. Jak je to teď a máme v tomto ohledu v blízké době alternativu?
Poměr ruské ropy, co k nám proudí, se ve střední Evropě příliš nezměnil, protože jsme stejně jako Slovensko nebo Maďarsko závislí na ropovodu Družba. Nicméně velkou změnou je nový zákaz dovozu ropy a ropných produktů ze strany Evropské unie. Jedná se proto o rozšíření ropovodu IKL do Kralup nad Vltavou, který navazuje na TAL z Terstu. Snaha je navýšit v něm kapacitu tak, že kdyby byla ruská Družba nečekaně zastavena, tak by mohl být využit právě on. Stále ale také platí závazek, že od roku 2025 už ropovod Družba využívat nebudeme. Všechno tedy směřuje k tomu, aby závislost na Rusku byla do budoucna nižší, případně nulová od roku 2025.

Poněkud zásadnější důraz se kladl na plyn, kde se ten obrat od Ruska povedl ve velkém, přestože ještě před válkou od něj bylo přes 40 procent dodávek. Kdo je nahradil?
Před rokem by v to ještě nikdo nedoufal, ale Česko se skutečně kompletně během toho roku dokázalo zbavit závislosti na ruském plynu. Ten, který k nám teď proudí, je hlavně z Norska a také LNG z Nizozemska a Belgie.  Ještě na konci minulého roku k nám určitá část plynu proudila také ropovodem ze Slovenska. Nicméně už to byly v podstatě jenom nějaké jednotky procent a co se týká posledních statistik, v lednu už do Česka nepřitekl ani kubík plynu z Ruska.

O vlivu LNG terminálů v Nizozemsku i v Belgii se hovořilo hodně, přitom v jejich případě se také zprvu mluvilo o nasazení v řádu let. Jak jsou tyto stavby teď zásadní pro českou ekonomiku?
Význam LNG narůstal v posledních měsících. Ještě před rokem si to nikdo nedokázal představit, ale normy spojené s LNG byly pozastaveny, případně nějakým způsobem zrušeny, a to je jeden z těch hlavních faktorů, proč LNG terminály rostou jako houby po dešti. Máme prostřednictvím nizozemského Eemshavenu zajištěnou už třetinu našich potřebných importů, což bylo skutečně důležité. V půlce prosince už ale přibyl také terminál v německém Wilhelmshavenu, v lednu následně druhý německý terminál v Lublimu, který je napojený právě prostřednictvím plynovodu i na Česko.

Odkud je vlastně ten plyn, který přivážejí lodě do terminálů?
Hlavně Střední a Blízký východ, ale také k nám putuje stále více plynu ze Spojených států, kde navíc teď byl spuštěn terminál, který byl zavřený přibližně posledního půl roku kvůli požáru. Takže se dá očekávat, že se dodávky ještě navýší a LNG bude v Evropě dostatek. 

Trhy s plynem se hodně uklidnily od začátku války. Proč se nenaplnily katastrofické scénáře o tom, že budeme mrznout a firmy budou krachovat?
Tak ty katastrofické scénáře byly hlavně dílem vyhrocené atmosféry, která tady plynula ze strachu lidí z topné sezóny. Averze vůči riziku byla vysoká, vykupovalo se uhlí i dřevo, pomohlo hodně i teplejší počasí. Měli jsme jeden z nejteplejších lednů za posledních šedesát let. Pomáhají i úspory – loni se spotřebovalo o nějakou pětinu plynu méně, takže to samozřejmě přispělo k relativně vysokým zásobám. V Česku máme aktuálně zásobníky naplněné zhruba na 66 procent.

Ceny elektřiny jsou z části na plyn navázané. Jak vypadá situace tam a jak se bude vyvíjet?
Mezi cenami elektřiny a plynu je velká korelace, protože závěrné elektrárny jsou zpravidla plynové. Závěrná elektrárna přitom určuje cenu na trhu (jde o elektrárnu, která začíná dodávat do sítě při velké poptávce, když všechny levnější i ekologičtější zdroje již běží – pozn. red.). Takže pokud byla panika v případě plynu, byla také u elektrické energie.  Nicméně si myslím, že největší extrémy v cenách, kterých jsme byli svědky na konci srpna minulého roku, už máme za sebou.

Když říkáte, že z toho nejhoršího jsme venku, nemáte dojem, že Gazprom nás může negativně ovlivnit v té následující topné sezóně?
Během jara a léta bude potřeba naplnit v Česku zásobníky a logicky už nemůžeme počítat s tím, že na to budeme moci použít ruský plyn. Myslím si ale, že bychom to mohli zvládnout. Bude záviset na stavech zásobníků, na nichž zakončíme tuhle zimu, ale dodávky z Norska a také LNG jsou už teď relativně vysoké. Ještě může hodně pomoci pokračující restart francouzských jaderných elektráren. Pokud se je podaří zprovoznit před následující zimou, mohly by výrazně snížit poptávku po plynu v německých plynových elektrárnách (a Němci by tedy mohli více plynu posílat dál do Evropy – pozn. red).

Celé to zní, že Rusko už nemá žádnou páku, přes kterou by nás mohlo negativně ovlivnit. Nebo může Moskva ještě Evropě nebo světu nějak ekonomicky přitížit?
Svoji energetickou válku už Rusko prohrálo. Evropa dokázala, že je schopna se bez jeho energií nějakým způsobem obejít. Nicméně ještě stále může způsobit nějaké škody, zejména ve střední Evropě. Pokud by se zastavil průtok v ropovodu Družba, alternativ máme stále málo. Zároveň si ale nemyslím, že se tak stane. S tím, jak Rusko odstřihlo export plynu – a částečně i ropy – přišlo o podstatné finance. To, co dostává za svoji ropu nyní, jsou už podstatné příjmy, takže se jich nebude chtít vzdát.