EU je přeregulovaná. Není v silách firem splňovat všechna nařízení, říkají právníci ze Sedlakova Legal

Technologické firmy musí splňovat baterii nařízení, ať už vyvíjí aplikace, nebo provozují e-shop. Jak to zvládnout, jsme se ptali v podcastu TechCast.

TechCast Sedlakova Legal

Foto: CzechCrunch

Hosty dalšího TechCastu jsou právníci ze Sedláková Legal

Obávané GDPR bylo jednou z prvních regulací vydaných Evropskou unií, která zasela paniku do světa poskytovatelů online služeb, v němž do té doby vládl ve vztahu k osobním údajům učiněný Divoký západ. Digitální trhy prochází další vlnou intenzivní kultivace a na online tržiště, e-shopy i všechny poskytovatele digitálních služeb se valí jedno nařízení za druhým. Nové právní otázky technologickým firmám pomáhá řešit tým advokátní kanceláře Sedlakova Legal.

„Právo by mělo podporovat byznys. Ale Evropa je dnes tak přeregulovaná, že kdyby měl podnikatel řešit všechno, co mu právní řád ukládá, nedělal by nic jiného,“ shodují se právníci ze Sedlakova Legal, kteří byli hosty v novém dílu TechCastu, technologického podcastu CzechCrunche, který si můžete pustit na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo na YouTubu či na odkazu níže.

Co technologickým firmám nově zvedá tepovku? Letos to jsou třípísmenkové zkratky DSA (Akt o digitálních službách), P2B (nařízení o vztazích mezi platformou a byznysem) a DAC7 (daňová směrnice pro provozovatele digitálních platforem), které přináší zásadní novinky do vztahů mezi provozovateli online obchodů a platforem a jejich uživateli i daňovými úřady jednotlivých evropských zemí. Na tyto novinky se zaměřuje Pavel Čech, který má kromě rutinní právničiny na starosti právě chuťovky týkající se světa technologických firem.

„Tématem DSA je odpovědnost za uživatelský obsah na platformách a nastavení procesů ohledně řešení případných stížností. P2B určuje povinné kroky velkých marketplaců směrem k vyšší transparentnosti, kdy budou nově muset vysvětlovat, jak například řadí produkty jednotlivých prodejců. A DAC7 je čistě daňová záležitost, která tržištím určuje povinnost sdílet s finančními úřady různá data pro správné zdanění výnosů jejich činnosti,“ vypočítává Čech tři nejaktuálnější právní záležitosti, se kterými se setkává.

Velké korporace v kritických částech ekonomiky čeká příští rok jiná radikální změna, tentokrát v zabezpečení IT infrastruktury. Nařízení ohledně kyberbezpečnosti nese v názvu jiná tři písmena, konkrétně jde o směrnici NIS 2 týkající se síťové a informační bezpečnosti. „Zatím řešíme s klienty především otázku, zda na ně nové nařízení dopadne, a pokud ano, tak jak moc. Zajímavé je, že se zatím s jistotou neví, co znamená kategorie poskytovatelé digitální infrastruktury a služeb. Při volnějším výkladu by tam spadli de facto všichni poskytovatelé softwaru jako služby,“ zmiňuje jeden z velkých otazníků Jiří Hradský, který se na tuto oblast v Sedlakova Legal specializuje.

Už teď proto se svými klienty připravuje nové smlouvy s popisy bezpečnějších procesů, které NIS 2 bude od firem s 250 a více zaměstnanci vyžadovat. „Víme, že nové nařízení zvýší náklady na provoz IT ve firmách o 22 procent,“ doplňuje Hradský. Podle jeho slov ale není NIS 2 z právního pohledu tak pracnou záležitostí, jako bylo v úvodu zmíněné GDPR, nařízení upravující ochranu osobních údajů uživatelů.

Ani to ale řada podnikatelů dosud podle Hradského nesplňuje a raději než narovnání stavu řeší, kolik by je stálo porušení nařízení. Špatnou zprávou je, že zatím málo: „Česko v počtu udělených sankcí za porušování nařízení zaostává. Netrpělivě se proto čeká na zlomový rozsudek v kauze kolem Avastu, který by se měl objevit v nejbližší době a měl by odpovědět na otázku, jak se bude v Evropské unii určovat výše pokuty za porušení GDPR podle nových, pro nás přísnějších, výpočtů.“

Česko v počtu udělených sankcí za porušování nařízení zaostává.

Podle právníků ale tyto nárazové právní aktualizace určitých oblastí nejsou tím primárním, co by měl podnikatel řešit. „Mezi pět kritických právních otázek každé firmy nepatří GDPR, ale je to především ochrana duševního vlastnictví. Smlouvy s lidmi, dodavateli, provizními partnery, ale i pracovníky, kteří v technologickém světě často bývají armádou samostatně výdělečných osob, které se tváří jako zaměstnanci,“ sdílí Čech své zkušenosti v novém dílu podcastu.

Další díl TechCastu si můžete pustit na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo na YouTubu. Dozvíte se v něm také:

  • Proč zpoplatnění Facebooku popírá jeden z pilířů evropských nařízení.
  • Jak právně ošetřit nasazení umělé inteligence ve firmě.
  • Proč se v IT světě firmy soudí jen v případě nejvyšší nouze.
  • Co je největší komplikace ochrany duševního vlastnictví.
  • V čem je zakopaný pes právního ošetření e-mailingu.
CC Native

Partnerem článku je Sedlakova Legal

Je libo podnikat s Markem Dospivou? Penta zakládá fond a otevírá se investorům, chce růst rychleji

Česko-slovenská investiční skupina vloží do fondu například síť lékáren Dr. Max, Fortunu nebo své nemovitosti. Plánuje vybrat miliardy eur.

Luboš KrečLuboš Kreč

Marek Dospiva

Foto: Jan Nechvíle/CzechCrunch

Marek Dospiva na konferenci Money Maker

0Zobrazit komentáře

O Marku Dospivovi a jím spoluvlastněné investiční skupině Penta je v poslední době hodně slyšet: v centru Prahy otevřeli Masaryčku podle návrhu Zahy Hadid a s lékárnami Dr. Max nově vstoupili na italský trh. Plánů a ambicí mají ale ještě mnohem víc, a proto se rozhodli udělat krok, který je mezi zdejšími velkými finančními skupinami velmi neobvyklý – podstatnou část svého portfolia vloží do fondu a přizvou jiné investory, aby podnikali s nimi.

„Je to pro nás revoluční myšlenka. Dlouho jsme se s ní prali, nechtěli jsme to dělat. Ale protože chceme zrychlit expanzi, změnili jsme názor,“ prohlásil Marek Dospiva na konferenci Money Maker, kterou CzechCrunch pořádal v pražském centru Cubex.

Revoluční krok to je nejen z pohledu Penty, jejímž spoluzakladatelem a spolumajitelem Dospiva je, ale i v kontextu dalších velkých finančních skupin, které v Česku působí. PPF, EPH, KKCG nebo CPI, za nimiž stojí nejbohatší Češi a Češky, nabízejí třetím stranám maximálně vlastní korporátní dluhopisy. Obdobnou cestou jako Penta se už vydala skupina J&T slovenského miliardáře Patrika Tkáče, která založila fond J&T Arch. Ten je otevřený investorům s minimálním vkladem zhruba od milionu korun.

„Dosud jsme vše financovali z ekvity Penty, z úvěrů od bank nebo z dluhopisů. Tento krok nám ale umožní pohybovat se rychleji a agresivněji a jiným investorům zase dovolíme podnikat s námi,“ vysvětlil čtyřiapadesátiletý Dospiva, který je podle časopisu Forbes jedenáctým nejbohatším Čechem s majetkem 39 miliard korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Příprava fondové struktury už je v běhu a Penta do ní vloží podstatnou část svého majetkového portfolia, tedy mimo jiné realitní projekty včetně Masaryčky, která k sobě aktuálně poutá velkou pozornost, sázkové kanceláře Fortuna nebo sítě lékáren Dr. Max.

A právě na příkladu značky Dr. Max vysvětloval Dospiva návštěvníkům Money Makeru, proč nazrál čas, aby se otevřeli dalším investorům: „Teď jsme vstoupili do Itálie, kde je 20 tisíc lékáren, které mají lokální monopol. Jsou ale drahé, jedna stojí dva až tři miliony eur. Pokud bychom chtěli získat deset procent trhu, představuje to šest miliard eur. A ty nyní nemáme.“

Lékárny, které jsou jedničkou na českém i slovenském trhu a dále působí v Polsku, Rumunsku nebo Srbsku, čekají letos roční obrat přes 100 miliard korun a zisk EBITDA, tedy profit před daněmi a odpisy, šest miliard korun. Podle Dospivy mohou být ale podstatně větší a právě Itálie je trhem, na který se chtějí hodně soustředit a stát se tam jedničkou.

masarycka-istyle6-min

Foto: iStyle

Obchod iStyle v budově Masaryčka

Nejde ale jen o lékárny Dr. Max, velké plány má Penta i v developmentu. Masaryčka je pouze první částí rozsáhlé přestavby celé lokality, kde chce developer propojit širší centrum Prahy s Florencí a Karlínem. Velké realitní projekty skupině běží i na Slovensku, jde o stovky tisíc metrů čtverečních zastavěné plochy a náklady půjdou do desítek miliard korun.

Kolik tedy budou chtít získat prostředků do fondu, který bude určen jak institucionálním investorům, tak těm kvalifikovaným, kteří musí vložit přes milion korun? „Říká se ‚Sky is the limit‘, tedy že nebe je jediné omezení… Určitě se budeme pohybovat v miliardách eur,“ naznačil Dospiva na akci CzechCrunche, kterou si můžete prohlédnout na fotografiích níže.

Vysvětlil ale i to, proč se rozhodli jít touto cestou, a nikoli třeba úpisem akcií na burzu. Mají s tím totiž svou zkušenost a vadí jim, že pak nemají hodnotu cenných papírů ve svých rukou: „S Fortunou jsme byli na burze v Polsku a Holandsku, ale moc se nám to nelíbilo. Můžete mít excelentní výsledky a skvělý management, rostete o třicet procent ročně, ale protože v Americe je blbá nálada, vaše akcie nerostou.“

Kdy přesně k otevření fondu pro externí investory dojde, Dospiva neřekl s tím, že to je proces, který má poměrně náročnou regulatorní proceduru. Už se na ní ale pracuje a vše by se mělo odehrát ve druhé polovině roku 2024.

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb