Evropská unie poprvé investuje napřímo do startupů. Miliardami korun chce stáhnout náskok USA a Asie

Jiří SvobodaJiří Svoboda

Symbol eura před budovou Evropské centrální banky ve Frankfurtu

0Zobrazit komentáře

Evropské peníze doposud znamenaly hlavně dotace nebo granty. To se ale nyní mění. Evropská komise bude vůbec poprvé investovat přímo do startupů, v nichž bude prostřednictvím Fondu Evropské rady pro inovace (ERI) držet podíly v rozmezí od 10 do 25 %.

Nový fond plánuje v prvním kole investovat do 42 inovativních evropských podniků, které mají získat celkem 178 milionů eur (4,6 miliardy korun). Jednotlivé investice by se měly pohybovat v rozmezí od 500 tisíc do 15 milionů eur (13 až 390 milionů korun), přičemž celkem by měl fond podle agentury Bloomberg čítat až 3 miliardy eur (78 miliard korun).

Evropská komise ke svým plánům v oblasti startupů uvedla, že „hlavním účelem (fondu) není maximalizovat návratnost investic, ale mít vysoký dopad, a to tím, že společnostem s přelomovými technologiemi pomůže v jejich růstu jakožto trpělivý kapitálový investor“.

„Evropa má mnoho inovativních začínajících podniků, ale ty příliš často zůstávají malými nebo se přesouvají jinam. Tato nová forma financování je v Evropské radě pro inovace jedinečná. Umožní startupům další soukromé investice a jejich rozšíření v Evropě,“ říká Marija Gabrielová, eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež.

Dosud Evropská unie v této oblasti působila zejména prostřednictvím Evropské investičního fondu (EIF), který vkládal peníze do vybraných venture kapitálových fondů v jednotlivých zemích. V Česku jde například o fond Nation 1, jehož managing partner Marek Moravec rozhodnutí Evropské komise vítá.

marek-moravec1

Foto: Nguyen Duy McLavin

Marek Moravec, Managing Partner investičního fondu Nation 1

„V USA tečou státní peníze dlouhodobě do Silicon Valley a třeba také do Tesly, která by bez státní podpory nebyla tam, kde je dnes. EU je v investicích do inovací daleko za Spojenými státy a Čínou. Nově spuštěný fond je určitě krokem blíže k těmto trhům, a to hlavně tím, že se jedná o investice, ne granty,“ říká pro CzechCrunch Moravec.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ze stejných předpokladů vychází i samotná Evropská komise. Sama přiznává, že pokud jde o investice v rizikovém kapitálu, má EU co dohánět. Nový program by proto podle jejího plánu měl pomoci evropským startupům v konkurenčním boji s americkými nebo asijskými entitami.

Nové kapitálové investice doplňují granty, které stejným firmám Evropská komise poskytla přes pilotní program Accelerator. V něm bylo již od prosince 2019 vybráno celkem 293 společností pro financování v hodnotě přes 563 milionů eur (14,7 miliardy korun). Z nich následně Komise vybrala dalších 159, aby dodatečně obdržely nové kapitálové investice z fondu ERI.

Rozhodovat mají odborníci a investoři

Do jakých společností bude Evropská komise investovat, určí odborníci a investoři v investičním výboru ERI fondu, a konečné rozhodnutí bude na správní radě. První orgán tvoří investoři z fondů jako BaltCap Growth Fund nebo Experior VC. Správní radě bude šéfovat Jean-David Malo, ředitel Evropské rady pro inovace. Společníky mu budou dělat externí odborníci, podnikatelé i pracovníci Evropské komise.

První zainvestovanou firmou, která dostala z nového fondu 15 milionů eur (390 milionů korun), je francouzský startup CorWave, který vyvíjí inovativní zařízení pomáhající lidem s pokročilými srdečními vadami, jež ohrožují život. V rámci posledního investičního kola se mu podařilo od EU a soukromých investorů nabrat celkem 35 milionů korun.

ursulavonderleyen

Foto: EP/Flickr

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Nový evropský fond se zaměřuje na investice do široké palety odvětví. Mezi ostatními startupy z prvního kola investic je třeba nizozemský Hiber, který poskytuje cenově dostupné připojení k internetu věcí, nebo irský GeoWox, zabývající se automatizovaným oceňováním nemovitostí.

Prozatím není jasné, jakou jsou tyto investice zatíženy administrativou nebo jak velký je o veřejné peníze zájem. Protože se jedná o první přímé investice Evropské unie do soukromých firem, otevírá se i otázka potenciálního střetu zájmů Evropské komise. Na doplňující dotazy CzechCrunche zástupci EK neodpověděli.

Marek Moravec z Nation 1 doplňuje, že evropský fond by se neměl snažit vytlačit existující hráče z trhu, ale spolupracovat s nimi. „Nesmíme také zapomenout, že investice rizikového kapitálu přináší obvykle pro společnost více než jen finance,“ uzavírá.

Vedle Nation 1 v Česku předloni vznikl díky penězům z Evropské unie také fond Lighthouse Ventures. V minulosti EIF investoval i například do fondů Credo Ventures, Enern, Genesis, Arx nebo Espira, ale tentokrát chce již EU investovat napřímo.

Zvučná posila z NATO. Do startupu TRIX nastupuje generál František Malenínský, bývalý druhý muž české armády

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

maleninskyInsider

Foto: TRIX

Generálporučík František Malenínský posiluje startup TRIX

0Zobrazit komentáře

Zvučnou posilu z netradičních sfér hlásí český univerzitní startup TRIX Connections, který pomáhá s transferem technologií z akademické půdy a stojí za vývojem speciální ochranné polomasky. Do role viceprezidenta získal donedávna druhého muže české armády, generálporučíka Františka Malenínského, jenž přichází po několikaleté štaci v NATO.

Tříhvězdičkový generál působil jako zástupce náčelníka generálního štábu Armády ČR a poslední tři roky také jako vojenský představitel České republiky při NATO a EU v Bruselu. Armádu František Malenínský opustil po šestačtyřiceti letech aktivní služby a ve svých jednašedesáti letech se rozhodl pustit do nové výzvy.

V TRIX Connections bude mít jako viceprezident na starosti rozvoj strategických partnerství a podporu technologického transferu z akademického prostředí, a to především v oblastech umělé digitalizace, robotizace a rozvoje nových technologií. V nové pozici chce Malenínský zužitkovat své zkušenosti z nejvyšších armádních pozic v Česku i v zahraničí, kde strávil devět let ve strukturách Severoatlantické aliance.

„Široké možnosti uplatnění moderních technologií mě vždy fascinovaly, na různé příležitosti jsem narážel při řadě situací,“ říká generál František Malenínský. „Zaujalo mě, co v uplynulých měsících dynamický tým TRIX Connections rozvíjí a v čem je na půdě ČVUT i mimo ni úspěšný. Rád přispěji svými zkušenostmi, kontakty a expertízou zejména z manažerského řízení v komplikovaných podmínkách.“

cvut-respirator-1

Foto: CIIRC ČVUT

Respirátor od CIIRC ČVUT a univerzitního spin-offu TRIX Connections

Vznik univerzitního spin-offu TRIX Connections na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) akceleroval příchod pandemie koronaviru a jeho příběh začal vývojem ochranné polomasky RP95. Profesionální ochranný prostředek byl určen pro masovou výrobu formou vstřikování plastů a získal plnou evropskou certifikaci.

„Naším cílem je integrovat inovativní řešení, která vznikají zejména na akademické půdě, a překlopit je do konkrétních výstupů a produktů při uplatnění celé škály nových technologií, zejména strojového učení a dalších prvků umělé inteligence,“ nastiňuje plány Jaroslav Lískovec, jeden ze zakladatelů a jednatel TRIX Connections.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na podzim pak TRIX Connections a CIIRC ČVUT společně vyvinuly integrační systém pro online monitoring kapacit lůžek v nemocnicích a na dalších projektech se nyní bude podílet i František Malenínský. „Pro nás je spolupráce s generálem Malenínským velkou poctou. Vážíme si toho, že jsme svým přístupem, plány a strategickým směřováním takovou osobnost zaujali,“ říká Vít Dočkal, prezident a jeden ze zakladatelů spin-offu.

soustal-krsek2

Přečtěte si takéMiliardové přepřahání v Polsku. Krsek prodává obchody ŠoustaloviMiliardářské přepřahání v Polsku. Tomáš Krsek prodává deset nákupních center Zdeňku Šoustalovi

Českým představitelem při NATO v Bruselu byl František Malenínský od roku 2017 a zastupoval Česko ve Vojenském výboru NATO, který určuje obrannou strategii celé aliance. Během své dlouhé armádní kariéry se vypracoval až do hodnosti generálporučíka, což ve vojenské hierarchii znamená druhý nejvyšší post hned po armádním generálovi.

Jak loni v srpnu informoval magazín Aktuálně, paradoxně právě vysoká hodnost nakonec dovedla elitního důstojníka až k odchodu z armády. Malenínský přitom dlouho působil v jejím nejužším vedení armády a dříve se o něm mluvilo jako o adeptovi na náčelníka generálního štábu. Po návratu z mise v NATO však zjistil, že už armáda pro vojáka s tak vysokou hodností nemá volné tabulkové místo, a tak s koncem loňského roku odešel do civilu.