Různé formy víz a imigračního řízení, korporátní struktury, specifická pravidla investičních smluv, rozdílný přístup k výkladu dokumentů… Z expanze do Spojených států se někdy může zakladatelům startupů zamotat hlava. Na co při ní nezapomenout a jak ji udělat opravdu efektivně? Své o tom ví advokát Miloš Poplar z kanceláře Eldison, jenž přímo v San Francisku řídí od loňského roku novou pobočku. Pro CzechCrunch přibližuje úskalí spojené s rozšiřováním byznysu za oceán, jaké jsou možnosti i to, jak se správně připravit.

České a slovenské startupy se dlouhodobě dívají na Spojené státy jako na trh s největším potenciálem, a to jak kvůli velikosti venture kapitálových prostředků, které mnohonásobně převyšují evropský investiční trh, tak i kvůli konzumnímu zákazníkovi, který nakupuje podstatně více než zákazník v Evropě. S americkým trhem máme v Eldisonu hodně zkušeností díky klientům, jako jsou český jednorožec Mews, Bloomreach (bývalá Exponea), Better Stack, Deepnote nebo Fitify.

Rozhodnutí o expanzi

I když důvody vedoucí k rozhodnutí expandovat mohou být různé, z našich zkušeností české společnosti přemýšlí o expanzi ve třech případech:

• američtí klienti chtějí jednat s lokální společností (tzn. client-driven expanze),
• investoři nechtějí investovat do české s. r. o. nebo a. s. (tzn. investor-driven expanze),
• zakladatel nebo manažer má zájem o relokaci do Spojených států (tzn. founder-driven expanze).

Client-driven a investor-driven expanze jsou pro české společnosti specificky zajímavé, a to zejména kvůli možnosti zaplatit náklady na vstup do USA novou investicí nebo díky prostředkům od nových klientů. Ty jsou často významné a překvapivé, jelikož se nejedná jen o náklady na vytvoření společnosti, ale často je to i pojištění pro americký trh, revize komerční dokumentace pro americký trh, služby účetních a daňových poradců apod.

Při aktivním prodeji na americkém trhu očekávejte roční náklady ve výši alespoň deset tisíc dolarů (cca 230 tisíc korun), přičemž tyto náklady se významně zvyšují v případě relokace části týmu. V případě relokace zakladatele nebo manažera je pak potřeba myslet na víza, která jim umožní dlouhodobě ve Spojených státech pracovat.

Imigrace

I když je americký imigrační systém hodně komplexní a může se významně měnit s výměnou vlády, čeští zakladatelé mají několik možností, jak se do Spojených států podívat, pracovat a taktéž zůstat žít s možností zažádat o trvalý pobyt (zelenou kartu) a následně občanství.

Nejčastějším způsobem, jak s poznáváním trhu začít, je samozřejmě ESTA (Elektronický systém pro cestovní registraci – pozn. red.), která umožňuje zakladatelům zastupovat svou společnost na byznysových setkáních ve Spojených státech až na devadesát dnů v řadě a platí na dva roky. V případě, že je potřeba delší pobyt, lze legálně ze Spojených států na jeden den odejít a pak se na dalších 90 dnů vrátit, nicméně imigrační úředníci na hranicích se na to nedívají nadšeně a je potřeba se připravit na extenzivní pohovor při vstupu do Spojených států.

Jelikož je při vstupu na ESTA potřeba mít zpáteční let, který v případě opětovného vstupu do Spojených států nebyl využit, imigrační úředníci často chtějí slyšet zdůvodnění. Tady určitě chcete poskytnout kompletní detaily vaší cesty, například informace o tom, jak dlouho a kde se zdržíte, s kým se potkáte apod. Údaje, které poskytnete, jsou uloženy v databázi a jsou k dispozici při každém dalším vstupu do USA (a můžou se vás na ně zeptat).

Při delších cestách do USA doporučujeme využít možnost víz B1/B2 (kategorie víz na pracovní cesty nebo na dovolenou – pozn. red.), která fungují obdobně jako ESTA, ale poskytují vyšší flexibilitu, jelikož umožňují v USA zůstat až šest měsíců (v určitých případech dokonce dvanáct), nevyžadují zpáteční letenku a platí deset let. K získání víza potřebujete vyplnit formulář DS-160 na webu US Department of State, zaplatit poplatek a navštívit americkou ambasádu. Celý proces zabere přibližně tři týdny.

V případě imigrace do USA klientům doporučujeme L-1A nebo L-1B víza (kategorie pro manažery a vedoucí pracovníky, již jsou převáděni do pobočky v USA), která je poměrně jednoduché získat a která umožňují relokaci až na sedm let s možností získání zelené karty. Pro osoby, které nechtějí pokračovat ve svém českém byznysu, pak existuje možnost přesunu přes O-1 víza, která jsou ale náročnější k získání zejména kvůli nutnosti extenzivní dokumentace. Je potřeba taky podotknout, že manžel/ka držitele L-1A nebo L-1B může v USA pracovat, což neplatí pro O-1.

Korporátní struktura

Korporátní struktura se odvíjí zejména od původní struktury, kterou navrhli zakladatelé startupu. Nicméně existuje několik situací, které ji můžou změnit. Investor-driven expanze je například podmíněna tzv. US flipem, kdy investoři investují do delawarské C-Corporation, která pak stoprocentně vlastní původní český byznys. Při US flipu tak původní čeští společníci vkládají svůj podíl do nové americké společnosti, která jim za to vydává své akcie.

I v případě udržení českého byznysu jako holdingové společnosti je potřeba myslet na specifika amerického trhu, který se významně liší od toho, co známe v Česku. V případě vytvoření společnosti bez pomoci advokáta myslete na to, že je potřeba zažádat o EIN (tzn. Employer Identification Number, americké DIČ), oznámit Beneficial Ownership Information (BOI), že společnost při vzniku nemá akcionáře, a je potřeba akcie akcionářům proaktivně prodat. Pokud vlastníte akcie jako fyzická osoba a plánujete se do USA přestěhovat, je pravděpodobné, že se vám daňově vyplatí podat 83(b) Election (tzn. budete opce danit v tom roce, kdy vám byly uděleny, a ne až kdy budou „vested“), počítejte taky s tím, že k vydání zaměstnaneckých akcií potřebujete přijmout Stock Option Plan a mít jako společnost dostatek autorizovaných akcií k jejich udělení.

Zejména opce na zaměstnanecké akcie jsou standardem, který zaměstnanci a kontraktoři očekávají, a případné nedostatky v celé počáteční struktuře mohou způsobit, že zaměstnanci pak budou za opce muset zaplatit více, než by to bylo na počátku. Výše zmíněné autorizované (ale neudělené) akcie společnosti jsou základem k tomu, aby váš Stock Option Plan měl akcie k rozdání jednotlivým zaměstnancům, což je opakem toho, jak se fantomové akcie dělají v Česku, kdy se samotní zakladatelé „zavážou“ k udělení benefitu z jejich akcií v budoucnu.

Bez autorizovaných akcií váš Stock Option Plan nebude mít akcie k udělení a jakékoliv Stock Option Awards budou neplatné. Taky je potřeba myslet na to, že existují dva typy opcí, kdy jeden typ je možné udělit jen pro zaměstnance, kteří jsou tzv. US persons (občané a rezidenti USA), a k tomu, aby byly platně udělěny, je potřeba splnit specifické podmínky.

V případě, že plánujete duševní vlastnictví (IP) držet na americké entitě, doporučujeme taky vytvořit Limited liability company, která bude smluvní entitou pro vašeho klienta a bude vlastněna právě americkou C-Corporation, čímž oddělíte byznysové riziko.

Další specifikum USA je nutnost registrace v každém (!) americkém státě, kde splňujete podmínky tzv. doing business. I když podmínky jsou obdobné v každém státě, státy mají svá specifika. Ve většině případů ale myslete na to, že registrace bude potřebná v každém státě, kde máte kancelář nebo zaměstnance nebo kde máte velkou část svých zákazníků a přesahujete velikost, kterou si stanoví každý stát samostatně. To znamená, že velké americké korporace mají padesát registrací, které každý rok musí obnovovat a platí 51 daní z příjmu (federální + padesát států).

Investice

Pre-seed a seed investice v USA jsou mnohem jednodušší a levnější než v Evropě, a to kvůli adopci vzorových dokumentů SAFE (Simple Agreement for Future Equity) od Y Combinatoru. Tyto třístránkové dokumenty používá prakticky celý venture kapitálový trh. Jejich výhodou je jednoduchost a praktičnost, kdy startupy nemusí čekat na „celé kolo“ k podpisu jednotlivých dokumentů. Každý SAFE dává investorovi právo konverze jeho investice na akcie v případě tzv. equity round, kdy investoři již získávají přímo akcie.

Doporučujeme SAFE dokumentaci neupravovat a podepisovat ji v originálním znění. Myslete taky na to, že při podpisu SAFE dokumentace můžete mít jako startup povinnosti vůči federální a státní vládě z tzv. Blue Sky Laws, které vyžadují reportovat prodej (budoucích) akcií.

V případě equity round se připravte na hloubkovou due diligence. Relevantní české dokumenty budete potřebovat v angličtině (dokumenty doporučujeme vést bilingválně již od počátku byznysu) a česká specifika budete potřebovat vysvětlit způsobem, kterému budou američtí právníci rozumět.

Komerční specifika a go-to-market

V případě, že je expanze spojena s aktivním prodejem služeb v USA, nepodceňte revizi komerčních dokumentů a go-to-market strategie na novém trhu. Připravte se, že pokud máte české všeobecné obchodní podmínky, nebude stačit přeložit je do angličtiny. Pro americké klienty a jejich právníky je naše terminologie velká neznámá a nestandardní dokumentace je pro americké klienty (zejména pro enterprise zákazníky) velkým problémem.

Může se vám tak stát, že se váš prodej zasekne právě na revizích dokumentů ze strany klientů. Doporučujeme proto jak revizi dokumentů lokálním advokátem (nebo využití existujících podmínek, jako je např. bonterms, pokud máte výhradně enterprise klienty), tak úpravu cenové struktury a způsob prodeje na americký standard.

V případě go-to-market strategie to také znamená úpravu cen pro americký trh. Nízké ceny, se kterými bude většina českých startupů do USA vstupovat, jsou pro americké klienty znakem zvýšeného rizika, specificky v případě, pokud váš produkt zpracovává citlivá data.

Expanze českých firem na americký trh představuje významný krok, který může otevřít dveře k novým příležitostem a růstu. Je však nezbytné pečlivě plánovat a připravit se na různé právní, daňové a kulturní odlišnosti. Firmy musí mít jasno v tom, proč a kdy expanzi zahájit, zajistit si správná víza pro vstup do USA a správně nastavit korporátní strukturu. Důkladná příprava na vstup na americký trh, včetně adaptace obchodních podmínek a go-to-market strategie, může výrazně zvýšit šance na úspěch.