Stejně jako se Elon Musk rozhodl, že změní to, jak se dobývá vesmír, má jeho kamarád Palmer Luckey, tvůrce brýlí pro virtuální realitu Oculus Rift, podobnou ambici s obranným průmyslem včetně stíhaček. Jeho společnost Anduril kvůli tomu nyní koupila startup, jenž vyvíjí bojové letouny, ovšem bez posádky. A mimochodem – Musk už poslal pár rad, jak projekt vylepšit.

Anduril založil Luckey po svém ne tak úplně dobrovolném odchodu z Facebooku, který koupil jeho značku Oculus za dvě miliardy dolarů. Marku Zuckerbergovi vadila Luckeyho jasná pravicová orientace, která zahrnovala i podporu Donalda Trumpa. Jenže třicetiletý svérázný byznysmen po odchodu zjevně nestrádá, naopak.

Na konci loňského roku nabral jeho Anduril, pojmenovaný po mocném meči Aragorna, hrdiny z Pána prstenů, od investorů bezmála 1,5 miliardy dolarů při celkové valuaci přesahující osm miliard dolarů. To je v podstatě dvojnásobná hodnota oproti poslednímu investičnímu kolu, které proběhlo v létě 2021. Peníze do Luckeyho a spol. znovu nasypali Peter Thiel a jeho Founders Fund, Lightspeed Ventures nebo Andreessen Horowitz.

A právě aktuální akvizice startupu Blue Force Technologies, který vyvíjí autonomní stíhačku Fury, je příkladem toho, nač Luckey potřeboval doplnit hotovost. „Autonomní stíhačky jsou to, co potřebuje každý, kdo chce zůstat relevantní tam, kam směřuje klíčová pozornost – rozpínající se Čína,“ citoval server TechCrunch strategického šéfa Andurilu Christiana Broseho.

Právě Čínu Palmer Lucky dlouhodobě zmiňuje jako hlavní hrozbu pro Ameriku a netají se tím, že chce armádě pomoct v přetahované s ní uspět. Několikrát se nechal slyšet, že Západ má sice pořád ještě náskok, ale ten že se zmenšuje.

Jeho společnost už například dodává americké pohraniční službě systém včetně dronů na kontrolu migrace, s Australany vyvíjí autonomní ponorku, Ukrajincům jeho bojová umělá inteligence Lattice pomáhá čelit ruské agresi.

Blue Force, což je firma o 90 lidech se sídlem v Severní Karolíně, má ambici vyvinout letadlo, které bude sice schopné obstát v porovnání s klasickými stíhačkami, ale bude násobně levnější a snadněji vyrobitelné. A nebude v něm sedět žádný pilot. Dosáhnout toho chce mimo jiné tím, že značné množství součástek včetně motorů by mělo být takzvaně off-the-shelf. Tedy nikoli na míru vyvinutých přímo pro Fury, ale vycházejících z běžných řešení od standardních dodavatelů.

Foto: Anduril

Autonomní stíhačka Fury

Momentálně nejlepší stíhačka světa F-35, kterou si od koncernu Lockheed Martin chce objednat i Česko, je extrémně drahý produkt. Například dvacet čtyři strojů pro českou armádu má stát přes 100 miliard korun. Navíc je značně limitovaná jejich výroba, Lockheed Martin jich zvládne vyprodukovat za rok jen nižší stovky.

„Fury nebude stát to, co stojí F-35. Ani zdaleka,“ slíbil Brose. Dosáhnout toho by v Andurilu chtěli právě využíváním dostupných prvků a materiálů a také vlastní umělé inteligence, která bude letadla moct řídit. A sníží tím nároky na aviatické vybavení.

Alespoň tedy teoreticky – jasnější plány o tom, kdy by se letadla od Andurilu mohla dostat standardně do vzduchu, chybí. Společnost už ale s prototypem provádí testy, na něž dohlíží přímo experti amerického letectva, kteří s vývojem modelu pomáhají. Obecně platí, že vývoj stíhaček se počítá nikoli na roky, ale spíš na dekády. Zároveň jsou ale autonomní letouny něco, co je pro armádu USA jednou z priorit.

So glad we can finally talk about this! Fury is a high-performance, multi-mission group 5 autonomous air vehicle. It is capable of pulling 9Gs at Mach 0.95 for a tiny fraction of the cost of similarly performant fighter craft.https://t.co/RFXqzUVH5l pic.twitter.com/ZZpz2QCIhh

— Palmer Luckey (@PalmerLuckey) September 7, 2023

Palmer Luckey na X (někdejší Twitter) po akvizici napsal, že aktuálně dokáže prototyp Fury dosáhnout rychlosti 0,95 Machu, tedy těsně pod hranicí rychlosti zvuku. A že hlavním omezením jsou vlastnosti komerčních motorů, kterými je stroj osazený.

Elon Musk mu obratem odpověděl, že by měli letadlo vyzkoušet v co největších výškách, kde je menší hustota vzduchu, a proto je tam šance snáze dosáhnout nadzvukových rychlostí. Pak si ale neodpustil sobě vlastní rýpanec: „Měli byste nastoupat do maximální výšky a pak zkusit s maximální rychlostí co nejpříměji pádit dolů. A uvidíte, jestli motor je tím hlavním omezením. LOL.“