Když se dnes ohlédneme za trhem startupových investic v Česku, možná kdekoho překvapí, že je tu na první pohled až moc peněz, které se dají jen těžko rozprostřít mezi dostatek zajímavých projektů. Vzniká jeden investiční fond za druhým, kdekdo prodá firmu a se svými penězi dál investuje jako andělský investor, ale jen úzká skupina lidí má opravdový vzhled do toho, jak celý trh funguje.

Před deseti lety ale vše vypadalo úplně jinak. S investicemi do startupů byly fondy mnohem opatrnější, andělských investorů byla jen hrstka a jednotlivé startupy se k nim dostávali těžko. A tak si tehdy ještě student vysoké školy Filip Major řekl, že se to pokusí změnit. Založil projekt Busyman, který tvoří databázi investorů i startupů a ty pak pomáhá vzájemně propojovat. Za několik let Major se svou firmou vyrostl v jednu z nejvyužívanějších obdobných platforem v Česku.

Dnes je na Busyman.cz na tisíc investorů, přes 90 aktivních projektů a více než stovka realizovaných nápadů, do kterých investoři celkem vložili přes 280 milionů korun. O tom, jak se andělské investice v Česku vyvíjí, které zajímavé startupy Busymanem prošly, i na co si dát při hledání investora pozor, se v rozhovoru rozpovídal zakladatel a šéf projektu Filip Major.

Co vůbec stálo za vznikem Busymana?

Když jsme se na český trh rozhodli vstoupit s projektem Busyman, tak ten svět (v rámci České republiky) ještě zdaleka neexistoval v takové formě, jako ho vidíme dnes. Slovo „startup“, stejně jako „andělský investor“ bylo ve společnosti vnímáno poměrně okrajově.

Tehdy jsem byl studentem vysoké školy a chtěl jsem během studií vytvořit něco „svého“. Věděl jsem, že by to mělo být v online prostředí, které by umožňovalo setkávání zkušených podnikatelů s těmi, co jsou teprve na začátku a potřebují podporu. Ne vždy totiž mohou podporu čekat od svého nejbližšího okolí, což často vede k tomu, že nápad zahodí a jdou se nechat zaměstnat. To byla klíčová myšlenka, které jsem se chtěl držet.

Teprve následně, v průběhu rešerše, jsem přišel na to, že lidem, kteří mají něco za sebou a jsou ochotni svými zkušenostmi i financemi podpořit někoho úplně cizího, kdo v nich však vzbudí důvěru v sebe a svoji podnikatelskou ideu, se říká andělský investor.

Byl jste někdy sám v roli takového investora, nebo jaký vlastně máte background?

Já měl sice vždycky velmi blízko k obchodu a podnikání, ale realizovat jsem se chtěl zcela v jiném oboru – jako automobilový konstruktér a designér. K autům mám celkově velmi blízko a dlouho bylo mým největším přáním vymýšlet je. V minulosti jsem proto strávil několik let v Itálii a podílel jsem se na několika supersportovních a limitovaných malosériových vozech.

Dělal jsem například ve spolupráci s Ferrari, Lamborghini, DeTomaso, Fioravanti, nebo AC Cars, kde jsem byl zodpovědný za ultimativní Cobra GTS MkVI. Pak ale má vysněná designová a konstrukční studia postihla krize a bylo mi nabídnuto se přemístit do Šanghaje, což jsem nakonec odmítl.

Proč jste odmítl?

To rozhodnutí nebylo příliš těžké, jelikož už byl v zárodcích Busyman, a tak jsem si řekl, že se mu zkusím věnovat více a zamířil jsem zpět domů, kde jsme se zanedlouho dali dohromady s kolegou Janem Brodym, který tehdy ukončil své působení ve fondech, a začali jsme okamžitě přenastavovat a postupně profesionalizovat naši platformu. Nějaký čas trvalo, než nás to mohlo začít živit, ale postavili jsme silné základy, na které je dnes už mnohem lehčí cokoliv přidat.

Během těch let jsme se od našich investorů hodně naučili, ale také skrze nás prošlo tisíce mimořádných příležitostí a talentů, a tak jsme se i my sami stali andělskými investory, čímž se vracím k odpovědi na předchozí otázku. Vždyť ono by to bez toho ani nešlo – nejsem zastáncem toho, abych někomu radil, pokud bych si to sám mnohokrát nevyzkoušel a sám se také alespoň jednou nespálil.

V rámci Busymana sdružujete české angel investory. Jde primárně o solo investice nebo i investice ve skupinách. Proč by případně měli takový model volit a jaké jsou největší výhody a nevýhody?

Náš koncept rozhodně není o skupinovém investování – nejsme crowdfunding. Ale ano, vzhledem k tomu, že již několik let pečujeme o klub andělských investorů a intenzivně pracujeme na tom, aby společně mohli fungovat, tak občas dochází k tomu, že se na vysoké tikety spojí dva, tři nebo i čtyři investoři. Výhod to má několik.

Zaprvé více zkušených lidí mezi akcionáři dané investici jedině prospěje a zároveň si tím každý investor může chytře a bezpečně diverzifikovat portfolio a jít tak do více věcí najednou, což je i statisticky potřeba. Nevýhodou pak samozřejmě může být to, že si lidé po čase nemusejí sednout a v takovém případě je více hlav spíše na obtíž.

Dostanou se většinou přes Busymana k lepším možnostem investic, než kdyby po trhu chodili sami?

Určitě ano, protože Busyman je dnes již poměrně intenzivně napojen na všechny klíčové zdroje na trhu, včetně inkubátorů, akcelerátorů, fondů a podobně, takže máme velmi silné nejen příchozí, ale i odchozí dealflow a jen stěží toho může někdo na vlastní pěst dosáhnout. Ale zároveň je to také o edukaci a o sdílení zkušeností a na to opravdu není dobré být sám.

Kdo se dnes nejčastěji stává tzv. angelem? Jaké pro to mají lidé motivaci?

Typicky jsou to dva profily. Buď top manažer, který má za sebou i několik desítek let zkušeností z šéfování nadnárodních společností a nyní došel do stádia, že už toho má dost a chce konečně svobodu a předávat sebou nabité zkušenosti dál. Má všechno, jen ne „něco svého“, a tak si u nás standardně hledá něco, co se pohybuje v minimálně v příbuzném oboru, aby to aktivně podpořil. Druhý profil je pak úspěšný podnikatel, kterému něco velice dobře běží, nebo už vyexitoval a chce jít dál. Ne vždy to pak musí být v obdobném oboru, stačí, když je tam jasný byznys model a hlavně společná chemie se zakladatelem a exekutivním týmem.

Jaké jsou dnes v andělském investování největší trendy?

Jako hlavní trend, pokud se to tak dá říct, je fakt, že andělé na české scéně za posledních deset let podstatně vyspěli, mnohdy už se i párkrát spálili a konečně vědí, na jaké parametry se před vstupem do startupu podívat. Jsou mnohem více zaměřeni na kvalitu připravenosti startupů před svým vstupem a samozřejmě stále hodně dbají na lidskou stránku a právní nastavení. Neznamená to však, že by přestali chtít investovat do startupů, právě naopak.

Jak to vypadá z druhé strany – hledají dnes startupy andělské investory? A hodí se andělský investor pro každý startup?

Ano, samozřejmě, že hledají. Řekl bych, že „andělská fáze“ už má své jasné místo v investičním řetězci téměř ve všech případech. Pro některé případy třeba může být vhodnější nějaká forma crowdfundingu, ale tam nikdy nezískáte byznysového parťáka. To je důležité si uvědomit – vždyť nejde zdaleka jen o peníze a zejména ne, pokud jste na začátku.

Na co je třeba být oboustranně připravený, ať už ze strany angela, nebo ze strany startupu?

Na to, že jednou nastanou problémy. Ty totiž nastanou v nějaké podobě a rozsahu vždy a je třeba s nimi umět pracovat a nenechat se sejmout, nebo rozpadnout. Proto je tak důležitá otázka zmiňované „chemie“ a schopnosti společně vyjít jak v době úspěchů, tak i proher. S tím souvisí i právní nastavení vztahu na samém začátku. To se nesmí podcenit, protože na začátku jsou vždy všichni kamarádi a plni očekávání, ale pokud zrovna nejde vše podle plánů, tak se to může ze dne na den změnit.

Jak do celého procesu andělského investování do startupu vstupuje Busyman?

Naštěstí už máme bohaté zkušenosti z obou stran barikády, a tak víme, na co naše klienty včas upozornit a jak jim pomoci, aby výsledkem spolupráce byla spokojenost. Počínaje vhodnou volbou investice či investora přes právě to zmiňované smluvní nastavení, mnohdy i pomoc s exekutivou v samotném projektu, nebo jeho dílčími částmi, až po řešení navazujícího investičního kola. To se nyní děje poměrně často.

Je třeba, aby angel rozuměl oboru, do kterého investuje, nebo stačí, když má peníze?

Někdy se stane, že oboru příliš nerozumí a rozhoduje se podle jiných parametrů – například sympatií k zakladateli a vycítění tržního potenciálu v dané věci. Pak může pomoci například v širším obchodním nastavení, nebo s čímkoliv obecnějším. My se snažíme o to, aby si optimálně každý hledal to, v čem se vyzná a kde může zároveň logicky přinést tu potřebnou přidanou hodnotu.

V jakých řádech čeští angelové nejčastěji investují?

Průměrná investice byla dlouhodobě mezi 1 až 3 miliony korun, později se postupně zvedla až k 5 milionům.

Jsou tuzemské angel investice a celkově andělské prostředí srovnatelné se zahraničím?

Pokud bychom se měli srovnávat s tím, jaké standardy jsou nastaveny například ve Spojených státech, tak z toho na jednu stranu můžeme být lehce depresivní, na druhou stranu jsou pak i podstatně větší ztráty, o kterých už se přirozeně tolik nemluví. Čeští angelové jsou vesměs konzervativnější a opatrnější na své peníze. Není se čemu divit s ohledem na naší historii.

I tak si moc vážím toho, že se u nás i přes silný materialismus, který je pro náš národ typický, najdou lidé, kteří než aby si koupili Ferrari, tak radši někoho podpoří v jeho cestě a jdou u toho zároveň mnohdy do extrémního rizika. Co mi tu chybí, je edukace investorů a celkově podpůrná infrastruktura.

Na trhu jste už 10 let. Měříte nějak úspěšnost vašich investic? Jak to se zhodnocením andělského kapitálu v Česku vypadá?

Ano, s řadou projektů, které u nás vznikly, jsme stále v intenzivním kontaktu, ale nejde to přirozeně aplikovat ve všech případech, jelikož jich u nás vzniklo už více než 100. Evidujeme řadu firem, kde to funguje velice dobře, a nejčastěji se dá říct, že se andělská kola zhodnotila buďto dalšími investičními koly (většinou VC), nebo při částečném, či úplném odprodeji andělského podílu. Přesně toto je pro nás zároveň motivací, proč chceme na naší platformě umět zastřešit i více investičních, po sobě jdoucích kol najednou.

Lze být andělským investorem na plný úvazek? Lze mít investice do několika startupů najednou?

Ano, určitě, několik takových investorů znám, ale není to běžné. Takový člověk už musí být opravdu zajištěný, nebo mít své portfolio poskládané tak, že tam má minimálně jeden „cash machine“, který mu trvale pokryje udržení své životní úrovně. V takovém případě je samozřejmě fajn, když má volné ruce a čistou hlavu a může se naplno věnovat svým investičním vstupům a především být v nich aktivní. Když jsem si to jednou počítal, tak naši členové většinou do startupů dávají něco okolo 10 až 20 procent svého majetku, což mi přijde chytré.

Zbytek často mají ve stabilně fungujících firmách, nebo v investičních nemovitostech. Pokud jde o více zainvestovaných startupů najednou, tak to se děje poměrně běžně a osobně to doporučuji. Pokud bychom se měli dívat na obecné statistiky, tak se dá říct, že k „ulovení jednorožce“ by měl jít andělský investor dokonce do několika desítek startupů.

Jaké jste na Busymanovi měli největší realizované investice?

Zatím rekordní investicí bylo necelých 25 milionů korun.

Jaké jsou nejúspěšnější projekty, které vaší platformou prošly? Počítám, že se to vždy nemusí shodovat s výší investice.

Patří mezi ně rozhodně Uget, Spendee, Nanits Universe, FinGood, Sunflower Trimmer, Ayra Grip, Virtooal nebo iSmlouva.

Jak vlastně váš byznys po 10 letech na trhu vypadá? Kam jste se vy i celý trh posunul?

Základní poslání zůstává stále stejné, ale podstatně jsme zprofesionalizovali a rozšířili náš model, přidali řadu úspěšných formátů offlinových akcí, ze kterých vycházejí časté konverze (zainvestované startupy), a začali jsme mnohem více vytěžovat to, co jsme se naučili. Hodně intenzivně teď také pracujeme s naším Busyman Angel Clubem, protože takové lidi člověk běžně nepotká a jejich know-how mnohdy pomáhá i Busymanovi samotnému.

Sestavujeme z nich například profesionální mentoringové nebo dokonce aktivní manažerské týmy, které následně umíme poskytovat na určité období jak do startupů, tak i do firem, které už mají stovky milionů v obratech a chtějí vytěžit ještě víc. Tyto kroky pak vedou ke spokojenosti na všech stranách. A jak jsem také naznačil, tak podobný koncept, který vedeme s andělskými investory, zároveň rozjíždíme i s předními VC fondy, abychom dosáhli té potřebné návaznosti.

Jak jste na tom finančně?

Finančně to vedeme tak, že současný Busyman musí být komfortně udržitelný, ale jsme živí z x dalších zdrojů, které často méně či více na Busymana a startupový svět navazují. Každopádně díky několika klíčovým změnám bude zatím rok 2019 historicky nejzajímavější, dokonce mnohonásobně. To nejzajímavější se ale teprve programuje a testuje. Tím je „Busyman global“, jako plně automatizovaná mezinárodní platforma, ale o tom až někdy příště.