Film, který vám udělá dobře. Umění jíst a milovat nenásilně oslavuje francouzské gurmánství a lásku

Francouzský film nominovaný na Oscara vypráví o vysokém kulinářství i základních lidských emocích a prožitcích. A ukazuje, jaká je v nich síla.

dodin

Foto: Cinemart

Benoît Magimel v novém filmu Umění jíst a milovat

0Zobrazit komentáře

Jsou okamžiky, kdy správně zvolené jídlo dokáže nejen zasytit a zachutnat, ale taky pohladit po duši. A přesně to – tedy hlazení po našich uspěchaných duších – dělá i nejnovější film francouzsko-vietnamského režiséra Tran Anh Hunga s hvězdnou Juliette Binoche a okouzlujícím Benoîtem Magimelem. Umění jíst a milovat se celé točí kolem jídla a skládá poklonu francouzskému gurmánství, ale zdaleka není jen o něm a příběh, který se skrývá za tím vším, má ještě silnější. A ten hladí obzvlášť.

Píše se rok 1895, ale není to moc důležité. Kdesi v údolí Loiry, v místě, kde lineární čas nemá zatím takový význam jako ten cyklický, přírodní, žije vyhlášený gurmán Dodin Bouffant. Ten už dvacet let sdílí dům se svou kuchařkou Eugénií a společně vymýšlejí a vaří jídla, o kterých se mluví po celé Francii i za jejími hranicemi. Za tu dobu se mezi nimi vyvinul i hluboký romantický vztah, Eugénie ale stále odmítá jeho nabídky k sňatku, a tak se Dodin snaží vymyslet, jak ji přesvědčit. Až ho napadne něco, co doposud ještě nevyzkoušel… A do toho oba neustále vaří, jejich přátelé hodují a všichni s nadšením o jídle diskutují.

Óda na někdejší a notně idealizované francouzské bonvivánství zaujala už na festivalu v Cannes, kde získala cenu za nejlepší režii a Francie ji vyslala i do souboje o nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film. Upřednostnila ji tak i před vychvalovanou Anatomií pádu, která si ze stejného festivalu odnesla hlavní cenu.

Je to pochopitelné, na rozdíl od drsného snímku Justine Triet je Umění jíst a milovat (film, na který můžete narazit i pod jmény La Passion de Dodin Bouffant, Pot-au-feu či The Taste of Things) obrazově i příběhově mnohem příjemnější a dostupnější, chtělo by se říct hollywoodštější. Coby Eugénie v něm září oscarová Juliette Binoche a režisér a zároveň scenárista Tran Anh Hung má za sebou úctyhodnou kariéru plnou nejrůznějších ocenění včetně oscarové nominace hned za svou prvotinu.

Líbivý kabátek ale není tím hlavním důvodem, proč byste na film měli zajít, i když samozřejmě díky němu do velké míry vyznívá tak, jak vyznívá. Nejdůležitější není ani oslava vaření a chutí, která je všudypřítomná. Co skutečně potěší, je nenásilná idyla, ve které se to všechno odehrává. Ta vzniká kombinací všech zmíněných jevů.

V Umění jíst a milovat panuje de facto bezčasí, kde se neděje nic podstatného. Na 135 minutách sledujete omezený počet lidí, kteří prostě existují, žádné drama se nekoná a život přirozeně plyne, a to i ve chvíli, kdy dojde k velké osobní tragédii. Postavy neřeší nic kromě jídla. Tedy s výjimkou Dodina a Eugénie, v jejichž případě se pokrmy prolínají s jejich vztahem. Ten ovšem není nijak dramatizován ani prvoplánově zdůrazňován, přitom je velice důležitý a pro životy obou zcela zásadní.

Na první pohled nenápadný, ale zároveň velice vznešený a hluboký cit promlouvá sám za sebe velkou intenzitou a připomíná, že ten, komu se podaří najít v životě spřízněnou duši, má skutečně štěstí. A že právě to vypadá úplně obyčejně, třeba jako omeleta nebo vývar připravené k snídani. Láska a její síla je ostatně hlavní téma celého snímku, na divákovi je pouze to, aby si vybral podobu, která nejvíc odpovídá jeho momentální náladě. Jestli ta mezi hlavními postavami, nebo ta k jídlu, případně nějaká další.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tran Anh Hung svůj neobyčejně obyčejný námět prokládá dlouhými záběry a scénami vaření, jež snímá na jednu kameru a poctivě v nich sleduje, jak jídlo vzniká od začátku do konce, čímž potěší i ty, kdo vaření běžně neholdují. Krásně se na to dívá tak jako tak. Ve svém sdělení si navíc vystačí jen s několika málo lokacemi, což jen podtrhuje nenabubřelost výsledku.

Chemie mezi Binoche a Magimelem je téměř hmatatelná a dynamiku mezi nimi je radost sledovat. K pečlivě stylizovanému atmosférickému dojmu z filmu přispívá i nenápadná, ale důležitá práce se světlem, které vždy dokresluje momentální náladu. Dojem krásna vyvolává i nádobí, v němž se vaří, talíře, z nichž se jí, i způsob, jakým Eugénie používá lžíci – to všechno je pečlivě poskládané do oslavy francouzského savoir vivre.

still-53-_copyright-stephanie-branchu-_cast-benoit-magimel-bonnie-chagneau-ravoire

Foto: Cinemart

Dodin Buffant a jeho mladá učednice Pauline

Nic ale samozřejmě není bez chyby a platí to i o Umění jíst a milovat – například některé dialogy jsou tak strojené, až to bolí. Zejména to platí o těch, které chtějí představit stav soudobé francouzské gastronomie a znějí, jako by postavy namísto běžného hovoru přednášely z encyklopedie. Celý film je také jedna velká stylizace, která není ničím jiným než svého druhu pohádkou (vystupuje v ní dokonce i princ z Eurasie!). Sice působí velice civilně a přirozeně, ale zároveň u toho ignoruje spoustu potenciálně nehezkých, ale běžných věcí – od toho, co asi jedli méně šťastní lidé, přes to, z čeho je Dodin živ nebo jak mohou postavy tolik času trávit jen jídlem, až po špinavé nádobí či nepořádek a zbytky v kuchyni.

Zachytit realitu ale nikdy nebylo Hungovým cílem, ostatně jako námět mu posloužil román z počátku dvacátého století La Vie et la passion de Dodin-Bouffant, gourmet, který je přesně tím stejným – poklonou vysněnému ideálu minulosti a noblesy.

Pokud tedy cítíte, že byste potřebovali na dvě hodiny zpomalit (nebo možná úplně vyskočit ze svého každodenního shonu) a podívat se u toho na něco obrazově i příběhově milého a jiného, než je současný mainstream, a ještě se nenásilně zamyslet, o co v životě vlastně jde, je Umění jíst a milovat skvělou příležitostí. Hung je doby režisér známý tím, že rád načrtává situace, ale schválně je doslovně nevysvětluje a nechává na divácích, aby si domysleli, o co asi běží. Nudit se nebudete a odcházet z kina budete s dobrou náladou, jen doporučujeme se předem najíst, abyste nedostali hlad.

Nová adaptace anime Avatar, oceňované čínské sci-fi a animovaný Zaklínač. Netflix předvádí novinky

Netflix celý týden ukazuje novinky, co chystá. K nejzajímavějším patří adaptace animovaného Avataru: Legendy o Aangovi nebo sci-fi Problém tří těles.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

avatar-the-last-airbender-netflix

Foto: Robert Falconer/Netflix

Seriál Avatar: Legenda o Aangovi uvidíme 22. února 2024

0Zobrazit komentáře

Od uplynulého pondělí až do zítřka probíhá Netflix Geeked Week, týdenní akce, na níž Netflix odhaluje nové informace, ukázky a zajímavosti kolem už vydaných i připravovaných filmových a televizních projektů. V průběhu víkendu ještě pár odhalení nejspíš proběhne, ty hlavní zprávy se ale týkají hraného seriálu Avatar: The Last Airbender, adaptace čínského sci-fi románu Problém tří těles nebo dalšího animovaného seriálu ze světa Zaklínače.

Netflix Geeked Week letos probíhá potřetí. Streamovací služba akci vytvořila v zásadě jako způsob, jak zastoupit klasické akce naživo jako Comic Con v průběhu pandemie, nakonec si ale formát ponechala i nyní. Netflixu to jednoduše umožňuje strhnout pozornost výhradně na sebe a vyvolat na internetu větší zájem než pouhým uvedením klipů a trailerů v moři dalších.

Například první delší ukázka z hrané televizní adaptace oblíbeného Avatar: Legenda o Aangovi pod názvem Avatar: The Last Airbedner by nicméně o dostatek očí neměla nouzi každopádně. Americký animovaný seriál, ovšem vytvořený ve stylu japonských anime, se stal hitem okamžitě po svém prvním uvedení v roce 2005 a mnozí ho dodnes označují za jeden z nejlepších, co kdy vznikl.

Odehrává se ve fantazijním světě čtyř národů schopných ovládat živly – Vodních kmenů, Království země, Národa ohně a Vzdušných nomádů. Harmonii mezi nimi dlouho udržuje Avatar schopný vládnout všem čtyřem elementům, Národ ohně ale v jednom momentě rozpoutá brutální válku s cílem ovládnout ostatní. Ačkoliv se Avatar svojí estetikou do velké míry orientuje na dětské publikum, v průběhu tří sérií, které vznikly, se v něm objevují i náročnější témata jako totalitarismus, systémová nespravedlnost nebo genocida

Seriál si v průběhu let nejen získával nové publikum, ale také výrazně ovlivnil animované seriály vzniklé po něm, které se snažily kombinovat zaměření na mladší publikum s dospělejšími motivy. Pokus režiséra M. Nighta Shyamalana o filmovou adaptaci s názvem Poslední vládce větru z roku 2010 dopadl kritickým fiaskem a finančně selhal, po roce 2020 ale původní seriál zažil velkou renesanci zájmu, když se objevil na Netflixu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Oznámení, že streamovací služba pracuje na hrané seriálové adaptaci, nicméně mezi fanoušky zezačátku vzbudilo nemalé pochybnosti. Podobné projekty jen velice málokdy uspokojí ty, co znají předlohu, a ostatní typicky příliš nezaujmou. Naposledy se tak Netflix spálil s Cowboy Bebop podle stejnojmenného oceňovaného anime. Seriál se nedočkal ani druhé řady. Letošní One Piece ovšem velice pozitivně překvapil.

Na adaptaci Avataru pro Netflix dlouho pracovali také autoři předlohy Michael Dante DiMartino a Bryan Konietzko, kvůli blíže nespecifikovaným tvůrčím neshodám ale od projektu odstoupili. To nevyhnutelně vyvolává skepsi, první zveřejněná upoutávka se nicméně zatím setkává s převážně pozitivními reakcemi. Zda jsou oprávněné, uvidíme 22. února příštího roku, kdy novinka vyjde.

Dnes v noci Netflix přišel s neméně zajímavou novinkou. Oznámil, že seriálové sci-fi Problém tří těles, na němž pracovali tvůrci televizní Hry o trůny David Benioff a D. B. Weiss, vyjde 21. března příštího roku a odhalil krátkou ukázku. Postava Jacka Rooneyho (herec John Bradley známý coby Sam ze Hry o trůny) v ní zkouší tajemné zařízení, které ho dokáže přenést do dokonale realistické virtuální reality na vzdálené planetě. Netuší, že je to součást videohry, která má vzdálené mimozemské civilizaci pomoci s potenciální invazí.

Problém tří těles je adaptací stejnojmenného románu čínského spisovatele Liou Cch’sina. Jeho příběh začíná v Číně v 60. letech 20. století, kdy se tajnému projektu podaří navázat kontakt s mimozemšťany. Prakticky bez vědomí kohokoliv dalšího jim hrdinka odešle zprávu s pozváním na Zemi. Aniž by si to uvědomila, odstartuje tím plány na invazi na naši planetu v daleké budoucnosti. Většina příběhu se přitom odehrává mezi naší přítomností a různými časy na mimozemské planetě. První upoutávka seriálu vyšla už dříve.

Vedle ambiciózních novinek Netflix včera ukázal také nový animovaný film ze světa Zaklínače. The Witcher: Sirens of the Deep se bude odehrávat někdy uprostřed první řady a adaptuje povídku autora fantasy Andrzeje Sapkowského s názvem Trošku se obětovat. Geralt je v ní najat, aby vyšetřil sérii útoků v pobřežní vesnici, náhodou se ale ocitne uprostřed starého konfliktu mezi lidmi a vodním národem.

Zmíněné novinky jsou jen krátkým výběrem toho hlavního. Netflix svoje kanály na YouTubu zahltil klipy a trailery, například trailerem na ještě další hranou adaptaci populární mangy Jú jú hakušo, trailery animovaných seriálů Ultraman: Výš a výš a Masters of the Universe: Revolution nebo ukázkou z thrilleru Nech svět světem od tvůrce seriálu Mr. Robot.