Nobelovu cenu za ekonomii získali Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig. „Významně zlepšili to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů,“ uvedl Nobelův výbor. Jejich práce podle něj ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.

„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler.

Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku, je dokonce prvním jejím šéfem, který prestižní ocenění získal. Musel instituci provést finanční krizí let 2008 a 2009 a mohl tak své myšlenky aplikovat v praxi. „Bernanke, Diamond a Dybvig zásadním způsobem osvětlili roli moderního bankovnictví, které úspory klientů bank přeměňuje v investice. Při tom ovšem vzniká rozpor,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

„Střadatelé – klientela bank – chtějí mít své úspory kdykoli přístupné, třeba pro případ nutného náhlého vydání. Firmy nebo i domácnosti si ale u banky půjčují dlouhodobě, až na desítky let, třeba v podobě podnikového úvěru nebo hypotéky. Žádají tedy garanci, že je banka nebude nutit půjčky splácet předčasně, aby mohla vyplatit střadatele. Diamond a Dybvig teoreticky prokázali, že celospolečenská role bank spočívá právě v řešení tohoto rozporu,“ popisuje význam práce trojice amerických vědců Kovanda.

Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír. První vyhlášenou byla právě cena za fyziologii a lékařství, kterou získal Švéd Svante Pääbo díky svým objevům o genomech předchůdců člověka a jejich evoluci.

Pääbo se kromě své úspěšné snahy sekvenovat genom neandertálce významným způsobem podílel i na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně. „Jeho úspěch nepřímo potvrzuje mimořádný význam archeologického dědictví regionu pod Pavlovskými vrchy pro poznání úplných počátků lidstva,“ uvedla Sandra Sázelová, specialistka na paleoantropologii a pracovnice ústavu.

Ocenění za chemii získala kalifornská profesorka Carolyn Bertozziová. Uznávaná biochemička cenu sdílí se dvěma dalšími chemiky za objevení a aplikaci pevných molekulárních vazeb, které pomohou třeba v léčbě rakoviny. Jinak nekompatibilní molekuly díky tomu k sobě mohou zapadnout stejně snadno jako kostky stavebnice LEGO. Jejich kombinací lze vytvořit komplexní a dosud neviděné struktury. Podle Nobelovy komise tak může vznikat téměř nekonečné množství nových molekul.

Tak trochu americká cena…

Další trojice vědců získala ocenění za výzkum, který může být považován za krok k teleportaci. Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Antony Zeilinger se zabývají jevem, který se nazývá provázání. Jde o předpoklad, který kdysi Einstein označil jako „strašidelný“ a kterému fyzici dlouho ani nevěřili. Je to totiž podle některých vyjádření „dost možná nejbizarnější“ aspekt kvantové teorie

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané. Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem.

S přispěním ČTK