Firemní schránka důvěry. Český startup pomůže společnostem dodržet zákon chránící whistleblowery
Zakladatelé aplikace Nenech to být Pavel Ihm, Jan Sláma a David Špunar
Když bývalá manažerka Facebooku Frances Haugenová nedávno vynesla řadu znepokojujících materiálů a začala tím kauza Facebook Files, stala se z ní takzvaná whistleblowerka. Podobných případů, kdy se zaměstnanci postaví veřejně proti svému zaměstnavateli, je přitom nespočet. Mnozí si možná vzpomenou například na Edwarda Snowdena, který takto odhalil praktiky amerických tajných služeb. Lidé jako jako Haugenová či Snowden teď dostanou i v Česku ochranu. A pro firmy to znamená novou zákonnou povinnost, a to už v příštím roce.
Whistleblowing (v doslovném překladu zapískání na píšťalku – ve smyslu upozornění na překročení pravidel nebo nebezpečí) je praxe, kdy je zaměstnanec svědkem nějaké nezákonné, neetické či nemorální praktiky a rozhodne se, že o věci promluví – ať už k managementu firmy, nebo ke státním orgánům. Běžná praxe v zahraničí však zatím neměla v Česku ukotvení v zákoně. Lidé tak nemohli například oproti Spojeným státům spoléhat na to, že je kolegové či nadřízení nebudou pronásledovat.
Řešením by se měl stát nový zákon, který má vstoupit v platnost k 31. březnu. Bude znamenat, že každá firma nad 25 zaměstnanců musí mít funkční vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Firma také bude muset určit pověřenou osobu (může být i externí), která by měla do sedmi dnů na podněty odpovídat a do třiceti seznámit oznamovatele s výsledkem.
Alternativním řešením je, že se oznamovatel neobrátí na vnitřní oznamovací systém, ale rovnou na státní, což je pochopitelně pro firmu horší. V případě porušení některé z podmínek společnostem hrozí pokuta do výše milionu korun nebo pěti procent z obratu.
Český startup přináší pomoc
To, co je jinde běžné, ale v Česku může narážet na limity. „Management mívá strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v tuzemsku dlouhodobě bráno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože například v anglosaských zemích je whistleblowing naprostou samozřejmostí firemní kultury,“ vysvětluje Jan Sláma, zakladatel startupu NNTB (Nenech to být).
NNTB začínal jako nástroj na boj se šikanou ve školách prostřednictvím onlinové schránky důvěry. Před časem se ale začal stejným způsobem zaměřovat i na firmy. Jak šikana, tak problémy ve firmách totiž mohou vycházet z podobných problémů.
Ve školách tvoří většinu kolektivu takzvaná mlčící většina, která sice šikanu vidí, ale nikdy ji nenahlásí. Podobné to je i v byznyse, jak ukazují data z průzkumu poradenské společnosti EY – podle něj 56 procent svědků nekalého chování ve firmě nic nenahlásilo a z pohledu managementu tak vzniká jakási iluze dokonalé firmy.
Web NNTB nabízí jednoduché řešení jak pro školy, tak pro firmy právě v podobě jednoduché onlinové schránky důvěry, která zachovává anonymitu a umožňuje následnou komunikaci. Pomáhá organizacím s potlačením jevů jako bossing, mobbing, šikana na pracovišti nebo sexuální obtěžování. Pokud si ale firma vybere, že pomocí NNTB chce řešit i zákon na ochranu oznamovatelů, bude moci využívat i dalších funkcí.