Firemní schránka důvěry. Český startup pomůže společnostem dodržet zákon chránící whistleblowery

Zakladatelé whistleblowerské aplikace Nenech to být: Pavel Ihm, Jan Sláma a David Špunar

Foto: NNTB

Když bývalá manažerka Facebooku Frances Haugenová nedávno vynesla řadu znepokojujících materiálů a začala tím kauza Facebook Files, stala se z ní takzvaná whistleblowerka. Podobných případů, kdy se zaměstnanci postaví veřejně proti svému zaměstnavateli, je přitom nespočet. Mnozí si možná vzpomenou například na Edwarda Snowdena, který takto odhalil praktiky amerických tajných služeb. Lidé jako jako Haugenová či Snowden teď dostanou i v Česku ochranu. A pro firmy to znamená novou zákonnou povinnost, a to už v příštím roce.

Whistleblowing (v doslovném překladu zapískání na píšťalku – ve smyslu upozornění na překročení pravidel nebo nebezpečí) je praxe, kdy je zaměstnanec svědkem nějaké nezákonné, neetické či nemorální praktiky a rozhodne se, že o věci promluví – ať už k managementu firmy, nebo ke státním orgánům. Běžná praxe v zahraničí však zatím neměla v Česku ukotvení v zákoně. Lidé tak nemohli například oproti Spojeným státům spoléhat na to, že je kolegové či nadřízení nebudou pronásledovat.

Řešením by se měl stát nový zákon, který má vstoupit v platnost k 31. březnu. Bude znamenat, že každá firma nad 25 zaměstnanců musí mít funkční vnitřní oznamovací systém pro upozorňování na nevhodné chování či podvody. Firma také bude muset určit pověřenou osobu (může být i externí), která by měla do sedmi dnů na podněty odpovídat a do třiceti seznámit oznamovatele s výsledkem.

Alternativním řešením je, že se oznamovatel neobrátí na vnitřní oznamovací systém, ale rovnou na státní, což je pochopitelně pro firmu horší. V případě porušení některé z podmínek společnostem hrozí pokuta do výše milionu korun nebo pěti procent z obratu.

Český startup přináší pomoc

To, co je jinde běžné, ale v Česku může narážet na limity. „Management mívá strach zavádět systém pro podporu něčeho, co je v tuzemsku dlouhodobě bráno jako udavačství ze strany zaměstnanců. Pravděpodobně to souvisí s naší historií a bývalým režimem, protože například v anglosaských zemích je whistleblowing naprostou samozřejmostí firemní kultury,“ vysvětluje Jan Sláma, zakladatel startupu NNTB (Nenech to být).

NNTB začínal jako nástroj na boj se šikanou ve školách prostřednictvím onlinové schránky důvěry. Před časem se ale začal stejným způsobem zaměřovat i na firmy. Jak šikana, tak problémy ve firmách totiž mohou vycházet z podobných problémů.

nntb2

Jan Sláma, spoluzakladatel aplikace Nenech to být

Foto: NNTB

Ve školách tvoří většinu kolektivu takzvaná mlčící většina, která sice šikanu vidí, ale nikdy ji nenahlásí. Podobné to je i v byznyse, jak ukazují data z průzkumu poradenské společnosti EY – podle něj 56 procent svědků nekalého chování ve firmě nic nenahlásilo a z pohledu managementu tak vzniká jakási iluze dokonalé firmy.

Web NNTB nabízí jednoduché řešení jak pro školy, tak pro firmy právě v podobě jednoduché onlinové schránky důvěry, která zachovává anonymitu a umožňuje následnou komunikaci. Pomáhá organizacím s potlačením jevů jako bossing, mobbing, šikana na pracovišti nebo sexuální obtěžování. Pokud si ale firma vybere, že pomocí NNTB chce řešit i zákon na ochranu oznamovatelů, bude moci využívat i dalších funkcí.

„Například hlídáme zmíněné zákonné lhůty a budeme posílat i SMS notifikace. Ta legislativa je totiž poměrně přísná, firmě nesmí žádný podnět zapadnout. Oznamovatel také může podat oznámení ústně, to znamená, že přidáváme i hlasové zprávy. I ty by ale měly být anonymní, takže v nich upravujeme zvuk,“ doplňuje Sláma změny, které systém NNTB nově nabídne a tím pomůže splnit všechny zákonné náležitosti.
Dosavadní forma legislativy nijak přesně nespecifikuje, jak by měl bezpečný kanál pro oznamovatele vypadat. Už dnes však některé firmy používají e-maily, telefony, onlinové formuláře nebo fyzické schránky, avšak ty mohou mít řadu různých nevýhod.

„Telefonní linky lidi znervózňují a často nejsou anonymní. E-maily zase nejsou bezpečné a často působí jako odbyté řešení ze strany firmy. Fyzická schránka není dostupná lidem mimo firmu a neplní tím podmínky zákona,“ vysvětluje možná úskalí klasických metod David Špunar, COO a spoluzakladatel NNTB.

Zákon se možná nestihne schválit

Zákon se navíc týká i institucí, jako jsou školy. NNTB tak pracuje na tom, aby se na jednom místě mohla zpracovat oznámení o šikaně od žáků i oznámení podaná od zaměstnanců. NNTB se také dlouhodobě snaží, aby komunikace přes platformu byla co možná nejjednodušší a nejpříjemnější. „Největší riziko pro firmu není, že dostane pokutu. Ale to, že oznamovatel si místo firemního kanálu vybere ten státní a podá podnět například na inspekci,“ doplňuje Sláma.

NNTB na implementací řešení spolupracuje s řadou advokátních kanceláří i poradenských společností. Ty totiž mohou poskytnout právě externí pověřenou osobu pro klienty NNTB a zároveň zahrnout online schránku důvěry do svých balíčků. Na této bázi NNTB spolupracuje třeba s advokátní kanceláří Havel & Partners. Celkově již služeb NNTB využívá přes dva tisíce firem i škol, v tuzemsku například Sportisimo, Pilulka.cz či Bar, který neexistuje.

Zákon na ochranu oznamovatele vychází z evropské směrnice z roku 2019 a čeští zákonodárci by ji měli do tuzemského právního řádu implementovat do 17. prosince letošního roku. Jak ale říká záznam sněmovního tisku, v končící Poslanecké sněmovně se nestihl zákon projednat, a tak v něm bude muset pokračovat nová, která vzešla z voleb.

Ta se však poprvé sejde až 8. listopadu a není tak jisté, zda to stihne. Pokud by se tak nestalo, Česku by hrozily za pozdní implementací směrnice pokuty. Detaily zákona se každopádně mohou ještě změnit, například bývalý poslanec Dominik Feri navrhoval omezit povinnost jen na firmy nad 50 zaměstnanců.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.