Firma z Nelahozevsi umí jako jedna z mála na světě ze špinavých obalů udělat nové. Tak přilákala miliony od investora Dědka

Iva BrejlováIva Brejlová

loudovi_etw_regular

Foto: ETW

Petr a Tomáš Loudové, zakladatelé recyklační společnosti ETW

0Zobrazit komentáře

Něco takového umí na celém světě pouze hrstka firem, alespoň tak to doslova říká zdejší staronový investor Michal Dědek. Mluví o recyklační společnosti ETW. Firmě, která se naučila vyrábět z vyhozených špinavých plastových obalů zase obaly nové. Obvykle se něco takového neděje – z recyklovaných plastů se běžně stává třeba odpadkový koš. Dědek, respektive jeho SFG Holding, této společnosti posílá peníze opakovaně. Aktuálně je to 30 milionů korun.

S novou investicí se Dědkův podíl přehoupl už na 54 procent. Po 15 procentech si nechávají bratři Tomáš i Petr Loudovi, kteří společnost založili. A 16 procent zůstává prvnímu investorovi, americké společnosti Trumont. Technicky to znamená, že za 30 milionů korun si Michal Dědek kupuje tři procenta firmy.

Pro Dědka jde totiž už o třetí investici do ETW. Prvních 25 procent si koupil za pět milionů korun. „A zároveň jsme se dopředu zavázali, že pokud se nenajde nikdo na další financování, poskytneme ETW dalších 7 milionů za 26 procent,“ vypočítává CEO SFG holding.

Cílem je teď nakoupit nové technologie. Tak, aby se firma mohla přiblížit cíli, se kterým ji bratři zakládali: zbavit skládky a spalovny vysoce znečištěných plastů. S novými technologiemi bude moct produkovat materiál pro výrobce strečové a smršťovací fólie s podílem recyklátu alespoň 50 procent. Má však vizi dostat se co nejblíže stoprocentnímu obsahu recyklátu.

michal-dedek

Foto: SFG holding

Michal Dědek, investor a CEO SFG holding

Takové fólie odebírá mimo jiné druhý největší výrobce balených potravin v Česku, firma Orkla Foods, která stojí za značkami Hamé, Vitana, Otma či Májka.Do konce února by měly být podepsány významné kontrakty s předními světovými výrobci potravin a rozjede se dodávka fólií k balení jejich zboží,“ plánuje dál Dědek.

Krátce se dá říct, že ETW recykluje plasty na výrobu fólií. Řeč je o materiálu, který musí být dostatečně pevný a flexibilní a na který jsme zvyklí jako na obal při nákupu prakticky jakéhokoliv zboží. Obvykle se takové obaly s těmito vlastnostmi vyrábějí jen z ropy. Firma z Nelahozevsi se ale naučila používat pro ně plasty vyhozené z domácností i třeba z průmyslu či zemědělství, což jsou typické zdroje, odkud často k dalšímu zpracování brání silné znečištění.

„Dokázali jsme najít cestu, jak využít jednorázové plasty a přeměnit je zpět na obalové materiály. To je základním kamenem cirkularity plastů a jejich udržitelnosti. Svět potřebuje řešení, která tento koloběh přinesou ve velkém měřítku, a proto je pro nás další navyšování kapacit nezbytné,“ říká Tomáš Louda, jeden z bratrů-zakladatelů. Zjednodušeně řečeno, vytvořili jsme robota na recyklaci, kterého chceme rozšířit po celém světě,“ doplňuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zakladatelé objevili postup, jenž funguje i pro odběratele, tedy výrobce, kteří do plastů své zboží balí. Loňský rok byl podle Loudů co do čísel nejlepší v historii. Příliš konkrétní být nechtějí, tak alespoň zmiňují, že byl v milionových řádech. „A už dnes můžeme říct, že jen za první čtvrtletí letošního roku budeme mít skoro to, co za celý rok 2021,“ doplňuje Tomáš Louda.

Kontrakty pro letošek vyčísluje na 150 až 180 milionů. Zájem je velký a jde tedy hlavně o to, kolik toho firma dokáže odbavit. Přitom zmiňuje, že výzkum a vývoj a vylepšování receptury pro firmu byly důležitější než honba za samotným obratem.

„Nyní víme, jakým způsobem tyto materiály mechanicky a zároveň technologicky přeměnit na vysoce kvalitní suroviny vhodné pro desítky aplikací napříč odvětvími. Původně igelitový obal se tak po recyklaci může nově stát nádrží na vodu, lavičkou či znovu obalem,“ popisuje Petr Louda.

Propere, filtruje, taví

S využitím vysoce znečištěných plastů začalo ETW v roce 2017. Tehdy zkoušelo, jak zpracovat plastový odpad na takzvaný regranulát, ze kterého se pak další výrobky tvoří. Teď kromě linek na něj má i mycí technologii, díky níž může zpracovávat odpadní folie z různých odvětví, které je silně znečišťují, a to zatím až do šesti tisíc tun ročně.

Než dojde regranulát k dalšímu zpracování, třikrát se propere, automaticky filtruje a následně taví tak, aby granulky byly stejné. ETW jich vyrábí několik druhů, aby se tak materiál hodil přesně na nový výrobek.

Výsledné fólie nejsou tvořeny výhradně z recyklovaného plastu. Ale vysoký podíl této suroviny v něm je podle bratrů v Česku neobvyklý. „Ty, které se běžně využívají například k balení PET lahví s nápoji nebo stavebních materiálů a které by zároveň obsahovaly recyklovanou složku, na trhu chybí,“ popisoval už dřív Tomáš Louda.

petr-a-tomas-loudove_03

Foto: ETW

Bratři Petr a Tomáš Loudové využívají i silně znečištěné plasty

Bratři Loudové se před založením společnosti ETW profesionálně věnovali americkému fotbalu, doteď mimochodem nastupují za tým Prague Lions. V tomto sportu získali několik českých titulů a mimo jiné reprezentovali Česko na mistrovství Evropy.

Díky americkému fotbalu se setkali s Griffinem Nealem, bývalým hráčem americké ligy a majitelem společnosti Trumont. Ta spadá do konsorcia R. D. Offutt, které založil Nealův dědeček. Konsorcium je zároveň největším producentem brambor ve Spojených státech a největším distributorem zemědělské techniky John Deere na světě. Současně se věnuje investicím do inovativních společností.

Michal Dědek si jako andělský investor buduje jméno investováním do impactových a udržitelných startupů. Poslal už peníze výrobci potravin ze cvrččího proteinu Sens a Cricket Lab, službě NutritionPro nebo platformě Buildiro, která pomáhá stavebníkům efektivněji shánět stavební materiály. Koncem loňského roku podpořil vzdělávací platformu Edhance.

I po více než 60 letech stále chutná. Kofola opět hlásí miliardový výdělek a záměr více šlápnout do udržitelnosti

kofola3

Foto: Kofola

Točená Kofola

0Zobrazit komentáře

Západní Coca-Cola byla v tehdejším Československu nedostupným artiklem, a tak si Čechoslováci vymysleli vlastní sycený nápoj z tuzemských surovin. Výsledkem se stal sirup Kofo a z něj vyráběná Kofola, která se poprvé dostala na pulty samoobsluh v roce 1960. O 62 let později Kofola stále chutná, jak nasvědčuje 7,5% meziroční růst nápojářské skupiny s tržbami ve výši 6,636 miliardy korun.

Podobně jako v předminulém roce i v roce 2021 se Kofole podařilo dosáhnout zisku převyšující jednu miliardu korun vyjádřeném ukazateli EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy). V průběhu minulého roku se tato suma vyšplhala na 1,125 miliardy korun, což představuje růst o 9,2 procenta.

„V roce 2021 jsme počítali s celoročním růstem tržeb ve výši pět procent a ukazatelem čistého zadlužení ve vztahu k EBITDA pod 3,5. Jsme rádi, že veškeré cíle jsme překonali,“ uvedl Martin Pisklák, finanční ředitel Skupiny Kofola, jejímž většinovým majitelem je skupina Aetos patřící rodině Samarasů a dalším zakladatelům Kofoly, Renému Musilovi a Tomáši Jendřejekovi.

Provozní zisk Kofole meziročně narostl o téměř 100 milionů korun a překročil hranici odhadu, který byl v rozmezí 1,08 až 1,12 miliardy korun. „Ukazatel čistého zadlužení jsme také s rezervou splnili, konečný výsledek je 3,1. Pro rok 2022 plánujeme provozní zisk EBITDA v rozmezí 1,08 až 1,2 miliardy korun a dvouciferný růst tržeb,“ dodává Pisklák.

kofola1

Foto: Kofola

Kofola ve výrobě

Kofole se těchto čísel podařilo dosáhnout navzdory omezením na trhu způsobeným pandemií. Zavřené restaurace a minimum společenských akcí byly citelné především v první polovině roku. Přesto se Kofole podařilo dostat na čísla před pandemií.

„Máme za sebou druhý rok výrazně ovlivněný pandemií, který se nám podařilo úspěšně zvládnout. V praxi to znamenalo opět flexibilně reagovat na situaci na trhu,“ uvedl generální ředitel Skupiny Kofola Jannis Samaras a připomněl, že mimo gastronomický trh, který byl uzavřen až do května, brzdily společnost i limitované impulzní prodeje zapříčiněné omezením cestování.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nicméně když nemohli turisté za Kofolou, vydala se Kofola za nimi. Podle Samarase se společnost dobře připravila na léto jak na domácím trhu, tak také v jadranském regionu, kam zamířili turisté z celé Evropy. V Chorvatsku Kofola vlastní výrobce minerálních vod Studenac a na tamním trhu nabízí nápoje, jako je Nara, Inka či Voćko. Své aktivity má také na Slovinsku prostřednictvím společnosti Radenska.

Na domácím trhu zastřešuje mimo samotné Kofoly například také balené vody Rajec, sirupy Jupí, minerálku Kláštorná Kalcia, limonádu Vinea, šťávy Ugo či nápoje Semtex. Zároveň je výhradním distributorem nápojových značek jako Evian, Vincentka či Rauch a do skupiny patří i společnost Leros, zabývající se výrobou a prodejem bylinných směsí.

kofola2

Foto: Kofola

Kofola ve skleněném obalu

Pro letošní rok Kofola počítá s dalším rozvojem. V plánu je získání třetinového podílu slovenského výrobce preforem pro výrobu PET lahví General Plastic. O tuto společnost má Kofola zájem v rámci svého dlouhodobého cíle v oblasti udržitelného podnikání s obaly, s čímž souvisí i nedávný návrat ke skleněným lahvím v rámci systému Cirkulka.

„Nové menší projekty loni dostaly svou platformu v podobě Kofolího Inkubátoru. V něm budeme sdružovat projekty startupového charakteru a ty, které posilují udržitelnost našeho podnikání. Je to například Cirkulka, která vrací systém vratných skleněných lahví do obchodů,“ uvedl Samaras, jehož Kofola má dnes 11 výrobních závodů, ve kterých zaměstnává na dva tisíce zaměstnanců.

Skupina dle jeho slov aktuálně hledá další projekty, které mají potenciál rozvíjet její podnikání novými směry. Management Kofoly zvažuje, že právě pro financování rozvojových aktivit využije prostředky z prodeje části akcií společnosti. „Zvažujeme prodej až 1 084 851 akcií Kofoly, tedy 4,87 procenta základního kapitálu Kofoly, držených naší dceřinou společností Radenska,“ uzavírá Pisklák s tím, že rozhodnutí o prodeji a jeho načasování zatím nebylo přijato.

S přispěním ČTK