Hacknul krizi a vytvořil virtuální měnu Corrency. Po úspěchu v Kyjově ji chce Pepe Rafaj rozšířit do dalších měst
Pokles HDP a další důsledky pandemie se podepisují na životaschopnosti snad všech firem. Ze státní kasy k nim míří miliardy v dotacích, jejichž systém přerozdělování je často terčem kritiky. Ambice nahradit rigidní systém dotací má měna Corrency, která debutovala v Kyjově a je postavena na podpoře, o níž v konečném důsledku rozhodují spotřebitelé vlastní peněženkou. V pilotním ročníku systém Corrency podpořil místní ekonomiku dvěma miliony korun.
Do systému se zapojily dvě tisícovky obyvatel jihomoravského města, tedy asi 18 procent Kyjovanů, kteří tak získali možnost zaplatit v registrovaných podnicích pouze polovinu ceny. Zbytek totiž hradil dárce, tedy firma I, Foundation, která za projektem stojí v čele s podnikatelem Pepe Rafajem. Rafajova firma věnovala občanům na útratu 800 tisíc. Do budoucna by do systému podpor mohla přispívat samotná města, samosprávy či jiné autority.
Se zástupci města Kyjov se zakladatelé dohodli nastavit pilotní projekt jako podporu obchodníků a poskytovatelů služeb. „Lidé i obchodníci byli nadšeni. Věřím, že systém Corrency pomůže nastartovat ekonomiky i v dalších městech,“ říká starosta Kyjova František Lukl. Za třicet dní experimentu provedli lidé skoro tři a půl tisíce transakcí. Nejvíce utráceli v lékárně a obuvi.
Podle tvůrců Corrency může nový systém zásadním způsobem nastartovat spotřebu obyvatel a stát se milníkem v postcovidové obnově ekonomiky. „A pomoct může také při řešení dalších politických a společensky ožehavých témat,“ naznačuje mluvčí projektu Barbora Vaculíková.
Trh rozhodne o tom, kdo přežije
Na rozdíl od standardních dotací postavených na plošné podpoře, tzv. helicopter money, jde v systému Corrency o podporu zacílenou, a to přímo koncovým zákazníkem. O tom, zda firmy přežijí, tedy rozhoduje trh. A nejde tu zdaleka jen o pouhé přežití firem – systém Corrency slibuje restart ekonomiky. Tvůrci svůj způsob podpory označili jako „drone money“ a považují jej za mnohem efektivnější. Díky spoluúčasti lidí se totiž objem peněz v oběhu násobí.
Přidělené peníze ve výši 400 až 600 korun mohli využít Kyjované k platbě na jednom ze čtyřiceti registrovaných míst. Zapojili se místní obchodníci od prodejců pečiva, bot, elektroniky, svářecí techniky přes papírnictví, restaurace, kadeřnictví až po fitness centra a další služby.
Systém navrhli tvůrci tak, aby byl dostupný všem. „Ačkoli je projekt nový a platba probíhá elektronicky, podařilo se nám zapojit jednu třetinu seniorů,“ poznamenala Vaculíková. Pro platbu stačil totiž jen občanský průkaz a kód získaný formou SMS zprávy. Obchodníci pak platbu correntem dostali na účet následující den.
„Corrency funguje na bázi spoluúčasti, kdy občané s každým darovaným correntem zaplatí vždy něco také z vlastních prostředků. Finance se tak v oběhu multiplikují a kola ekonomiky se roztáčí. Correnty navíc nelze uložit do banky na později. Musí se v dané lokalitě utratit ve stanoveném čase,“ popsal princip Corrency otec projektu Rafaj.