Hacknul krizi a vytvořil virtuální měnu Corrency. Po úspěchu v Kyjově ji chce Pepe Rafaj rozšířit do dalších měst

rafaj

Foto: Corrency

Pepe Rafaj, autor projektu Corrency

0Zobrazit komentáře

Pokles HDP a další důsledky pandemie se podepisují na životaschopnosti snad všech firem. Ze státní kasy k nim míří miliardy v dotacích, jejichž systém přerozdělování je často terčem kritiky. Ambice nahradit rigidní systém dotací má měna Corrency, která debutovala v Kyjově a je postavena na podpoře, o níž v konečném důsledku rozhodují spotřebitelé vlastní peněženkou. V pilotním ročníku systém Corrency podpořil místní ekonomiku dvěma miliony korun.

Do systému se zapojily dvě tisícovky obyvatel jihomoravského města, tedy asi 18 procent Kyjovanů, kteří tak získali možnost zaplatit v registrovaných podnicích pouze polovinu ceny. Zbytek totiž hradil dárce, tedy firma I, Foundation, která za projektem stojí v čele s podnikatelem Pepe Rafajem. Rafajova firma věnovala občanům na útratu 800 tisíc. Do budoucna by do systému podpor mohla přispívat samotná města, samosprávy či jiné autority.

Se zástupci města Kyjov se zakladatelé dohodli nastavit pilotní projekt jako podporu obchodníků a poskytovatelů služeb. „Lidé i obchodníci byli nadšeni. Věřím, že systém Corrency pomůže nastartovat ekonomiky i v dalších městech,“ říká starosta Kyjova František Lukl. Za třicet dní experimentu provedli lidé skoro tři a půl tisíce transakcí. Nejvíce utráceli v lékárně a obuvi.

Podle tvůrců Corrency může nový systém zásadním způsobem nastartovat spotřebu obyvatel a stát se milníkem v postcovidové obnově ekonomiky. „A pomoct může také při řešení dalších politických a společensky ožehavých témat,“ naznačuje mluvčí projektu Barbora Vaculíková.

Trh rozhodne o tom, kdo přežije

Na rozdíl od standardních dotací postavených na plošné podpoře, tzv. helicopter money, jde v systému Corrency o podporu zacílenou, a to přímo koncovým zákazníkem. O tom, zda firmy přežijí, tedy rozhoduje trh. A nejde tu zdaleka jen o pouhé přežití firem – systém Corrency slibuje restart ekonomiky. Tvůrci svůj způsob podpory označili jako „drone money“ a považují jej za mnohem efektivnější. Díky spoluúčasti lidí se totiž objem peněz v oběhu násobí.

img_1732-heic-copy

Foto: Corrency

Correnty utráceli Kyjované nejvíce v lékárně Swisspharma

Přidělené peníze ve výši 400 až 600 korun mohli využít Kyjované k platbě na jednom ze čtyřiceti registrovaných míst. Zapojili se místní obchodníci od prodejců pečiva, bot, elektroniky, svářecí techniky přes papírnictví, restaurace, kadeřnictví až po fitness centra a další služby.

Systém navrhli tvůrci tak, aby byl dostupný všem. „Ačkoli je projekt nový a platba probíhá elektronicky, podařilo se nám zapojit jednu třetinu seniorů,“ poznamenala Vaculíková. Pro platbu stačil totiž jen občanský průkaz a kód získaný formou SMS zprávy. Obchodníci pak platbu correntem dostali na účet následující den.

„Corrency funguje na bázi spoluúčasti, kdy občané s každým darovaným correntem zaplatí vždy něco také z vlastních prostředků. Finance se tak v oběhu multiplikují a kola ekonomiky se roztáčí. Correnty navíc nelze uložit do banky na později. Musí se v dané lokalitě utratit ve stanoveném čase,“ popsal princip Corrency otec projektu Rafaj.

Počáteční ideu vytvoření zcela nové měny přihlásil Rafaj do virtuálního hackatonu s názvem Hack The Crisis. Projekt se tam dál vyvíjel a podíleli se na něm místní mentoři. Tehdy se ještě podnikateli původem ze Zlína jevil dosažitelný asi jako postavit vzducholoď na Měsíci. „Myslel jsem, že to na ministerstvu nikdo nepochopí,“ usmívá se zakladatel projektu Rafaj. Peníze na vývoj systému však získal nakonec právě díky státní podpoře. Technologicky systém vznikl až díky dotaci Ministerstva průmyslu a obchodu v programu Czech Rise Up.

Systém by teď chtěl Rafaj rozšířit nejen za hranice Kyjova, ale také do Evropy. Nabízet jej chtějí tvůrci dvěma způsoby: horizontálně neboli globálně a vertikálně, respektive lokálně. „V případě horizontální emise může vydavatel měny podpořit třeba plošně všechny restaurace či cestovní ruch v Česku obecně,“ vysvětluje Vaculíková.

Naopak v případě vertikální emise se místní autorita rozhodne podpořit lokální obchodníky či poskytovatele služeb. Zaměřit se může také na konkrétní sociální skupinu, například rodiče samoživitele.

Využití a vývoj bude pokračovat

Aktuálně tvůrci jednají o dalším využití Corrency s několika ministerstvy, svazy a konkrétními zástupci dalších měst. Zvažují rovněž měnu rozšířit do jiného menšího evropského města. Individuálně také představili projekt zástupcům Evropského parlamentu.

1280px-kyjov_radnice

Foto: Radek Linner/Wikimedia Commons

Radnice města Kyjov

„Reakce jsou vždy podobné. Od počátečního údivu přes lehké pochybnosti až k prozření a závěru, že Corrency dává v dnešní době naprosto zásadní smysl a že to je služba jednoduchá a dostupná každému občanovi EU,“ říká Vaculíková. Začít efektivně distribuovat finanční podpory je podle ní nevyhnutelné.