Nacházím se kousek za Prahou, v místnosti, ve které naplno pracuje několik desítek 3D tiskáren, jež neúnavně tvoří marketingové předměty. Jan Hřebabecký, zakladatel společnosti 3DDen, která se tvorbou takových předmětů zabývá, mi ve speciálním konfigurátoru během chvilky vytváří personalizovanou vizitku s NFC čipem a QR kódem. Ta na první pohled zaujme daleko víc než klasická papírová vizitka. Ovšem tím vše teprve začíná. V tomto doupěti 3D tisku vznikají věci, o které se zajímají prémiové čokoládovny i prvoligové týmy ze Saúdské Arábie.

Jan Hřebabecký sám sebe popisuje jako inovátora, jenž se nikdy nepouští do projektů, které již dělal někdo před ním. Že je o tento přístup zájem, se přesvědčil už během střední školy, kdy vyvinul multiplayerovou počítačovou hru, v níž hráči kolonizovali Mars. Zaujala i investory.

Tím vůbec největším projektem Hřebabeckého a jeho kolegů je ovšem společnost Rondo, kterou dodnes označuje za světový unikát přinášející do světa retailu gamifikační prvky, jež pobízejí zákazníka nákupy opakovat. Unikátní koncept, který zaměstnává přibližně tři desítky osob, nyní generuje ročně přes 100 milionů korun v obratech, přičemž v Česku a na Slovensku má přes čtyři miliony uživatelů.

„Mám rád výzvy, tudíž i projekty, ve kterých je hodně neznámých a velké riziko krachu. Jenže v Rondu už bylo tohle všechno vyřešené. Máme perfektní tým, perfektní střední management. Tím pádem jsem ve volném čase začal hledat něco, kde by ty nebezpečné faktory byly opět obsaženy,“ popisuje Hřebabecký důvod, proč začal pracovat na zcela novém projektu, který oficiálně funguje od letošního jara.

Originálně, udržitelně a levně

Vše začalo během minulých Vánoc, kdy pod stromečkem našel svou první 3D tiskárnu od české společnosti Prusa Research. Jak sám Hřebabecký říká: „Když nespím, tak pracuju.“ Proto začal hledat limity této technologie, aniž by přemýšlel nad tím, že by se dal s novou hračkou rozjet byznys.

Zlom přišel v momentě, kdy měli členové obchodního týmu Ronda vyrazit na konferenci, ale neměli vizitky. Jejich šéf vzal svou tiskárnu a navrhnul jim barevné vizitky, které byly zároveň klíčenkou. „Lámal jsem si hlavu nad tím, jak tam dostat jejich údaje, což jsem vyřešil pomocí QR kódů. Když se z konference vrátili, tak říkali, že díky takové věci zařídili byznys, jaký by jinak neudělali. Polovina lidí se ptala jen na ty klíčenky,“ popisuje Hřebabecký moment, který dal vzniknout společnosti 3DDen.

Tak vznikla zakázková výroba marketingových předmětů pomocí 3D tisku. Dnes má firma ve svém produktovém portfoliu mimo vizitek například i personalizované USB disky, klíčenky s QR kódem či medaile. Možná si říkáte, že jsou to prostě jen další plastové zbytečnosti, kterých denně čínské podniky vychrlí několik milionů a které jen zamořují planetu. Jenže 3DDen jde na jejich výrobu jinak, originálně a udržitelně.

3D tiskárna dokáže vytisknout věci i těžko představitelné, které okamžitě bouchnou do očí. A o to u marketingových předmětů jde. Za dvě až tři hodiny je na světě produkt plný originality, který si lze osahat a který je dotažený do posledního detailu. Například ten správný filament, z něhož se tisknou medaile, hledal Hřebabecký několik měsíců, vybíral přitom z padesáti vzorků z celého světa. V momentě, kdy si medaile zavěsíte na krk, rozhodně nemáte pocit, že to je kus plastu – díky váze 100 gramů působí jako poctivý kus železa.

Další důvod, proč má 3DDen před Čínou navrch, spočívá v množství vyráběných kusů. „V Číně potřebujete objednat pět tisíc kusů, aby se s vámi vůbec někdo začal bavit. U nás je to třeba i jen jeden jediný kus. Navíc čím je v Číně ten daný produkt složitější, tím se počet kusů navyšuje. Plus je tu samozřejmě taková ta negativní aura Číny a nekvalita materiálů,“ vysvětluje devětatřicetiletý zakladatel 3DDenu.

Reklama, která nebolí planetu

Právě materiál, se kterým pracují v 3DDenu, je možná tím nejzajímavějším. V momentě, kdy přestane vytištěný produkt plnit svou funkci, jej totiž lze průmyslovými kompostéry zcela rozložit. Většina filamentů, ze kterých tiskárny 3DDenu tisknou, jsou z takzvaného bioplastu, tedy materiálu vyrobeného z biologických surovin, jako jsou například brambory či kukuřice. Díky tomu je plně kompostovatelný a ze zemského povrchu může zmizet už za pár měsíců.

„Já s humusem, který kompostováním bioplastů vzniká, hnojím jahody. Ještě nechcíply,“ říká s úsměvem Hřebabecký a dodává: „Osobně v budoucnost tohoto materiálu coby náhražky klasických ropných plastů hodně věřím. Důvod, proč se zatím nepoužívá, je ten, že tu je monopol na klasické plasty a chybí dostatečná infrastruktura na kompostování. Ale je to stejné jako u elektromobilů, kdy si všichni stěžovali, že nejsou nabíječky – a jak se situace změnila.“

V neposlední řadě je tu také otázka ceny. Jak Hřebabecký říká, zatím je pro něj důležitější generovat síť klientů a známost značky než zisky. Proto se s 3DDenem, který aktuálně dosahuje obratu půl milionu korun za měsíc, plánuje dostat do černých čísel až přibližně za dva roky. S tím souvisí pro zákazníka velmi příjemná cenová politika.

Například personalizovaný USB disk o kapacitě 16 GB je při odběru nad dvacet kusů nabízen za 130 korun. „Což je levněji, než za kolik jej v neobrandované formě seženete v Alze. V Číně jste na podobné ceně, ale tam musíte koupit pět tisíc kusů,“ vysvětluje Hřebabecký s tím, že cena vizitek se pohybuje okolo padesáti korun a medaile okolo šedesáti korun. Vždy ovšem záleží na počtu objednaných kusů a také složitosti designu.

Každý své vizitky strůjcem

Vlastní USB disk, vizitku, klíčenku, medaili či krabičku si třeba i jen na zkoušku může navrhnout každý ve speciálním konfigurátoru, který je na webu společnosti. Konfigurátor je jednoduchý na obsluhu, takže si v něm svůj reklamní předmět dokáže navrhnout v podstatě kdokoliv.

Stačí jen nahrát logo, a to třeba v klasickém formátu JPEG, doplnit další informace, vybrat správný font textu, kombinaci barev a pak si výsledný produkt prohlédnout na zvoleném pozadí. Během chvilky tak před sebou klient vidí, jak by mohl vypadat jemu na míru vytvořený reklamní předmět – a třeba jej i rovnou poslat do výroby.

Dodání takto vytvořeného produktu může klient očekávat podstatně rychleji než například z Číny, která se aktuálně potýká s velkými logistickými problémy. Rychlé doručení ovšem neplatí jen pro českého zákazníka. 3DDen se chce ve svém byznysu zaměřovat primárně na zákazníky ze zahraničí, kteří jsou podle Hřebabeckého o něco méně komplikovaní, co se složitosti zakázek týče.

Díky reklamě, ale i kontaktům získaným v Rondu, se 3DDenu již podařilo zaslat své výtisky až do Austrálie, zájem o ně ale projevilo i slovenské zastoupení značky Whirpool, Google, advokátní kancelář Rowan Legal, celosvětová organizace na ochranu velryb a delfínů, pro kterou byly vytvořeny medaile z recyklovaného PET materiálu, množství dobročinných organizací či sportovních klubů, mezi kterými je i prvoligový klub ze Saúdské Arábie.

Sladká spolupráce

V Česku 3DDen úzce spolupracuje například s prémiovým výrobce čokolád Steiner & Kovařík. Tato součinnost vznikla již během pandemie. Ve chvílích, kdy pražská čokoládovna neměla odbyt, proto Hřebabecký podal pomocnou ruku a pomohl s distribucí skrze Rondo. Slovo dalo slovo, a vznikla spolupráce, v rámci které dnes Steiner & Kovařík nabízí originální dárkové krabičky z 3D tisku plněné jejich čokoládou. Krabička je v tomto případě ovšem trochu zavádějící pojem. Příkladem je halloweenské balení v podobě vytištěných dýní se světýlkem a čokoládou uvnitř.

„Druhá úroveň spolupráce spočívá v tom, že vyvíjíme způsob, jak tisknout formy na čokoládu. Je v tom řada technologických výzev, ovšem idea je taková, že by si firma mohla přes náš konfigurátor vytvořit brandovou čokoládu,“ nastiňuje Hřebabecký další možný způsob spolupráce provoněné čokoládou, v rámci které vznikl i speciální tištěný adventní kalendář.

Právě tyto projektu demonstrují variabilitu, kterou 3D tiskárny umožňují. Pro jednoho zákazníka již ve 3DDenu odbavovali úsměvnou zakázku v podobě trofeje stylizované do podoby mrtvé kočky. Hřebabecký se totiž nebrání ničemu, jeho jedinou podmínkou je, aby byl daný výtisk barevný. „Jednobarevný tisk vyloženě nemám rád,“ říká s úsměvem.

Ostatně pro 3DDen nyní sám rýsuje projekty, které svou velikostí i komplikovaností výrazně předčí vizitky a USB disky. Společnost, kterou prozatím celou financoval pouze z vlastních zdrojů částkou okolo pěti milionů korun, by mohla být časem vnímána jako výrobce unikátního nábytku – a dokonce i domů.

„Zatím nechci moc prozrazovat, ale chceme to dělat zase úplně jinak než kdokoliv jiný. Na nábytek už máme rozjetý projekt, přičemž by mohl vypadat jako zvětšenina toho, co naše tiskárny tisknou nyní,“ naznačuje Hřebabecký plány na příští rok, ve kterém by chtěl dosáhnout ještě jednoho ambiciózního cíle.

Zatímco dnes pracuje pro 3DDen přibližně 150 tiskáren, časem by to mohlo být podstatně víc. „V příštím roce chci, co do počtu tiskáren, překonat Průšu. Ale ani s automatizací se to nemá přehánět. Někdy je lepší věc chytře vymyslet a mít v tom pár lidí než spoustu robotů. Přílišná automatizace totiž může být někdy kontraproduktivní,“ uzavírá Hřebabecký.