Země přežije, příroda se adaptuje. Lidé to ale nezvládnou, říká český vyslanec na klimatickém summitu

Jan Dusík zastupuje Česko na klimatické konferenci COP 27 v Egyptě. Každá ušetřená tuna emisí se počítá, tvrdí v rozhovoru.

Eliška NováEliška Nová

mzpRozhovor

Foto: MŽP

Náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík

Po roce se opět sešly země světa, aby si řekly, jak rychle se svět řítí do záhuby. Klimatická konference OSN, takzvaný COP 27, tentokrát státníky svedla do egyptského Šarm aš-Šajchu. Debatovat se tady bude o skutečném odklonu od uhlí, které loňská konference v Glasgow úplně neodmítla, hlavním tématem má ale být diskuse o finanční pomoci na boj proti změně klimatu pro rozvojové země.

Egypt navštívil premiér Petr Fiala, Česko tu ale zastupuje Jan Dusík, náměstek ministra životního prostředí, který má na starosti ochranu klimatu a je vládním zmocněncem pro mezinárodní jednání o klimatu.

„Každá desetina stupně Celsia rozhoduje o tom, jak dramatické dopady klimatické změny budou – současných zhruba 2,5 stupně, které odpovídají stávajícím klimatickým závazkům zemí, jsou hodnota daleko za rámcem přijatelné míry oteplení,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Dusík.

Hlavním cílem letošní konference má být ale především debata o příspěvcích na boj proti klimatu v rozvojových zemích, které často ke změnám nepřispěly, ale odnáší je. Dohodnout by se tak měla především náprava příslibu, aby rozvojové státy získaly do roku 2020 sto miliard dolarů ročně.

Česko chce na konferenci usilovat o to, aby svět přijal taková opatření, aby oteplení planety nebylo větší než o 1,5 stupně, jak se dohodlo v roce 2015. Mnozí ale říkají, že takový cíl už je nyní nereálný. Proč tedy takovéto stanovisko?
Aktuálně je to na hraně reálnosti, ale je třeba o to usilovat. Ukazuje se, že COP 27 přichází v kritickém momentě. Kolektivní závazky jsou stále málo ambiciózní a přicházejí pozdě. Je ale zásadní, kde nastane vrchol toho, o kolik se teplota globálně zvedne. Otázka je, co bude za tímto vrcholem, zda se dostaneme na úroveň vysokých teplot, které budou nějakou dobu trvat, nebo se nám naopak podaří tu křivku ohnout zpátky a dostat se na přijatelné hodnoty oteplení. V této souvislosti je důležité říci, že planeta Země přežije, příroda se bude adaptovat, ale lidé nebudou schopni žít v podmínkách, na které jsou zvyklí. Musíme se proto snažit co nejvíce oteplování zpomalit, snížit ten vrchol a současně zajistit, abychom se dokázali rychle vrátit do hodnot, které jsou pro lidský život na Zemi přijatelné. Ve snižování emisí musíme postupovat co nejrychleji dopředu, klíčové je to teď do roku 2030. A každá tuna emisí se počítá.

Není to navíc od Česka trochu pokrytecké, když jsme v minulosti odmítali některé přísnější požadavky na ochranu životního prostředí?
O pokrytectví bych určitě nemluvil. Česká republika plnila a plní všechny cíle, ke kterým se zavázala. Ať již samostatně v plnění Rámcové úmluvy o změně klimatu, nebo od vstupu do Evropské unie evropské závazky, které jsme převzali. Současně vedeme v EU jako předsednická země jednání o nové klimatické legislativě Fit for 55, jejíž závazky budeme opět přejímat do české legislativy a politiky ochrany klimatu.

Je oteplení o více než 1,5 stupně téma, které se bude řešit už na všech klimatických summitech?
Samozřejmě. Je to jedno z hlavních témat. Pokud se nepodaří dodržet tento cíl, tak budeme muset mnohem více vynaložit na to, jak se adaptovat na změnu klimatu, na ztráty a škody jí způsobené. Každá desetina stupně Celsia rozhoduje o tom, jak dramatické dopady klimatické změny budou – současných zhruba 2,5 stupně, které odpovídají stávajícím klimatickým závazkům zemí, jsou hodnota daleko za rámcem přijatelné míry oteplení.

jan-dusik

Foto: MŽP

Náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík

Smyslem letošního COP má být navázání a rozvoj klimatických cílů přijatých loni v Glasgow. Kterých konkrétně? Bude se znovu hovořit o odlesňování, metanu a o konci uhlí?
Vyjednávání jdou napříč čtyřmi hlavními tématy. Je to snižování emisí skleníkových plynů, tedy mitigace, přizpůsobování se změně klimatu neboli adaptace, odvrácení, minimalizace a řešení ztrát a škod spojených s nepříznivými účinky změny klimatu. A financování opatření na ochranu klimatu v rozvojových zemích.

Pokud jde o odlesňování nebo metan, to jsou dobrovolné iniciativy, které pokračují a postupně nabírají nové členy. Česká republika letos přistoupila k takzvané Global Methane Pledge, která vznikla v Glasgow a zavazuje snížit kolektivně antropogenní emise metanu do roku 2030 nejméně o třicet procent v porovnání s rokem 2020. Podobně je to s cílem zastavit odlesňování do roku 2030. Nyní k jeho podpoře dojednáváme odpovídající evropskou legislativu.

Minule se například nepovedlo přihlásit k úplnému odklonu od uhlí, ale jen k postupnému omezování. Bude to letos opět na stole?
Pokud jde o uhlí, tak letošní konference by měla potvrdit odklon od jeho používání odsouhlasený v Glasgow, ale i tento závazek je ovlivněn tím, k čemu dochází především v Evropě v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Může tak dojít ke krátkodobému zvýšení využívání fosilních paliv, jako je uhlí, dlouhodobé cíle ale zůstávají v platnosti. Celosvětově je odchod od spalování uhlí velmi důležitý, stále nám chybí globální závazek ukončit těžbu ke konkrétnímu roku. Nicméně letošní konference v Egyptě se zaměřuje na adaptace a financování a na implementaci závazků z Glasgow, proto bych nové závazky v tomto spíše neočekával.

cop27

Přečtěte si takéZačala klimatická konference OSN. Sponzorem je obří znečišťovatel plasty, hostitel nerad aktivisty

Opětovně se už nyní hovoří o příspěvcích rozvojovým zemím. Jaký je cíl a čeho je reálné dosáhnout?
Konference COP 27 se koná v Egyptě, má podtitul africká, a zásadním tématem je právě financování opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích. Vyrovnávání se se změnou klimatu není jen o domácích opatřeních, vyspělé státy musí převzít finanční odpovědnost za svou historickou i současnou roli v klimatické krizi a těmto zemím pomoci. Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu měly smluvní strany od roku 2020 rozvojovým státům poskytnout sto miliard dolarů ročně, k čemuž zatím nedošlo. My jako EU své závazky plníme, teď se budeme snažit působit i na ostatní vyspělé země, protože příští rok je skutečně potřeba konečně zajistit plnou částku. Dalším cílem je zdvojnásobení finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu do roku 2025 a také rozvoj nového Globálního cíle pro adaptace. Ten by měl posílit globální adaptační opatření tak, aby lidé na celém světě mohli žít v prostředí, které bude odolné vůči negativním dopadům změny klimatu.

A co fond na naléhavé škody?
Zatím nejvíce kontroverzní jsou klimatické „ztráty a škody“, tedy kompenzace za ničivé dopady změny klimatu. Rozvojové země navrhují zřízení nového fondu na řešení nejnaléhavějších škod, zatímco rozvinuté země chtějí, aby konference především uvedla v život takzvanou Santiagskou platformu pro technickou asistenci a posílila stávající instituce a iniciativy, které mají pomoci odolávat dopadům extrémního počasí, jako jsou hurikány, povodně, sucha nebo požáry. A ideálně těmto dopadům předcházet. My jako EU nechceme primárně řešit formu, tedy jestli vznikne nový fond, nebo ne. Spíše řešíme, kolik prostředků bude potřeba na to vynaložit, jak těm škodám předcházet a jak vytvořit systém včasného varování. A důležitá je i role soukromých financí.

Loňská klimatická konference byla označovaná za kompromis. To vskutku není ambiciózní cíl. Bude letošní výsledek jiný, nebo půjde znovu o kompromis?
Závěry z každé konference jsou nalezením společné vůle zúčastněných na tom, jak chtějí dále spolupracovat na společné agendě. Můžete tomu říkat dohoda nebo kompromis, vůle se dohodnout je sama o sobě zásadní. My považujeme konferenci v Glasgow za úspěch, byla tu zahájena řada věcí a ty je teď potřeba dokončit. My za celou EU prezentujeme jednoznačně ambiciózní a silné cíle, Evropa je nadále lídrem opatření proti změně klimatu. Přinášíme návrhy řešení, které požaduje věda, a ve všech politických kruzích budeme vyzývat ostatní státy, aby se k našemu úsilí přidaly.

Ruská invaze na Ukrajinu přidává opatřením v oblasti klimatu ještě vyšší naléhavost.

Když se vrátím ke zmiňovanému cíli nepřekročit oteplení o 1,5 stupně, už jste řekl, že pravidla, která si státy stanovují, jsou nedostatečná, a proto by všechny země měly mít ambicióznější cíle a politiky. Předpokládám, že nejvíc se to týká států, jako je Indie a Čína. Dá se od nich letos očekávat nějaký posun?
Není tajemstvím, že Čína nebo Indie nebyly spokojeny s výsledky loňských vyjednávání. A dá se předpokládat, že se budou ambice ohledně snižování emisí a odklonu od fosilních paliv snažit spíše brzdit. Uvidíme, co všechna vyjednávání v Šarm aš-Šajchu přinesou. Na druhou stranu není fér, když se říká, že státy jako Čína a Indie nedělají nic a že si svými klimatickými závazky EU podřezává větev. Obě země masivně investují do využití obnovitelných zdrojů. A i ony mají závazek dosáhnout uhlíkové neutrality. Čína do roku 2060, Indie do roku 2070. A to jsou při jejich míře rozvoje hmatatelné cíle.

V čem bude ambicióznější samotné Česko?
Česká republika momentálně dělá vše pro to, aby se úsilím našeho předsednictví v EU přijal evropský balíček Fit for 55, je to i náš vklad do vyjednávání tady v Egyptě. Soubor těchto ambiciózních legislativních opatření, která zajistí snížení emisí unie nejméně o 55 procent do roku 2030, má ostatním sloužit jako vzor, jak k opatřením proti změně klimatu přistoupit. Proto tu máme letos důležitou roli. Předseda vlády na konferenci též vyhlásil obnovení příspěvků Česka do Zeleného klimatického fondu ve výši milionu dolarů ročně počínaje rokem 2024.

Jaká je letošní konference na pozadí války na Ukrajině? Změnil se nějak přístup států ke klimatu od jejího vypuknutí?
Válka v Evropě tu samozřejmě rezonuje, k jejímu rychlému ukončení vyzval ve svém úvodním projevu i egyptský president as-Sísí. Nicméně je to, možná nečekaně, tak, že ruská invaze na Ukrajinu přidává opatřením v oblasti klimatu ještě vyšší naléhavost. Potřebujeme se zbavit závislosti na ropě a plynu z Ruska a řešením je právě urychlení využití obnovitelných zdrojů energie. Proto Evropská unie v odhodlání řešit změnu klimatu nepolevuje, naopak své úsilí o dekarbonizaci zesílila a urychluje je. Máme plán RePowerEU, který nám pomůže ukončit závislost na ruských fosilních palivech urychleným zavedením energie z obnovitelných zdrojů, úsporami energie a diverzifikací dodávek.