Zámek v Hluboké stojí na skalnatém kopci a se svou novogotickou majestátností je přirozenou dominantou města pod sebou a upomínkou na slavnou minulost. Přes jeho zahrady ale prochází i budoucnost – zakopaný optický kabel spojuje dvě datová centra, která obepínají hrad z obou stran jeho úbočí. „Prostě jsem šel za kastelánem a poprosil ho, jestli bychom se mohli propojit touto cestou. Prokopat se 600 metrů skálou by bylo mnohem náročnější a dražší,“ krčí rameny Josef Grill, zakladatel a většinový majitel webhostingové firmy Wedos. Ten v jihočeském městečku bydlí a jeho firma tam má své sídlo, ovšem její ambice nejsou ani zdaleka zdejší – ty jsou totiž globální.

Wedos je aktuálně největší hostingová společnost v Česku, mezi její klienty patří e-shopy jako Alza nebo Nejlevnější pneu, které patří Grillovu mladšímu bratrovi Radkovi. Její úspěch ale nestojí na tom, že by měla pár obřích hráčů, naopak má desetitisíce drobných provozovatelů stránek, kteří jí platí pár desetikorun měsíčně. Veškerá komunikace s nimi, objednávání služeb a jejich nastavování jsou přitom plně automatizované, firma nemá žádné obchodní oddělení ani call-centrum. „To byla od začátku moje idea,“ říká Grill.

Ta idea vznikla v roce 2009 a Josef Grill celkem přesně věděl, do čeho jde a kde je díra na trhu, protože už jednu úspěšnou webhostingovou firmu vybudoval a prodal – do italských rukou v roce 2005 zamířila společnost Internet CZ, která provozovala a dodnes provozuje službu Forpsi, což je přední registrátor internetových domén a poskytovatel hostingu: „Mně po dvou letech skončila konkurenční doložka a tak nějak se to sešlo. Vznik Wedosu byl ale náhoda.“

Se svou manželkou Zdeňkou zkoušeli rozjet e-shop se stavebninami, žádný zázračný byznys to nebyl a kanceláře měli pronajaté od tehdejší Telefóniky v prostorách někdejší telefonní ústředny a bývalého bunkru ukrytého v historické zástavbě v centru Hluboké nad Vltavou. Když se operátor rozhodl objekt prodat, Grill jej trochu bezmyšlenkovitě koupil, aniž by pořádně věděl, co si vlastně pořizuje. „Tím, že to byl původně bunkr, navíc postavený v podstatě do skály, to byl barák celkem na nic. Jenže nám se nechtělo nikam stěhovat, navíc to bylo za celkem dobrou cenu,“ směje se devětačtyřicetiletý podnikatel.

Když pak železobetonovou stavbu procházel s kamarádem, s nímž dřív působil i ve Forpsi, ten se nechal slyšet: „Asi tak to jediný, co by se tu dalo udělat, je serverovna…“ Grillovi se nápad zalíbil, protože cítil, že na trhu, který velmi dobře znal, byl prostor pro hráče, který by služby registrátora a webhostingu nabízel levněji než konkurence díky větší míře automatizace a efektivnějšímu provozu: „Tak jsme si vyhrnuli rukávy a začali budovat.“

Vyhrnutí rukávů myslí velký sportovní fanoušek, který v minulosti sponzoroval několik fotbalových klubů a nyní podporuje českobudějovický hokejový tým HC Motor, doslovně. Wedos, což je zkratka slov Webhosting–Domény–Servery, se začal rodit tak nějak v přímém přenosu, na Wikipedii se dokonce píše, že šlo o reality show. „To je trochu nadnesené, ale je pravda, že jsme od začátku byli hodně otevření. Chtěl jsem, aby zákazníci věděli, co používáme, aby nám mohli věřit. A součástí toho bylo i pravidelné informování o tom, jak vzniká naše první datové centrum,“ vysvětluje.

On sám se podílel na betonování i na vymýšlení technologického řešení – ve staré budově Wedosu jsou servery chlazené primárně vzduchem, klimatizace se zapíná jen při velkém horku, což celkem podstatně šetří náklady na elektřinu. „Vzduchotechniku jsme si kompletně navrhli a zrealizovali sami,“ zdůrazňuje s tím, že na střeše jsou nachystané záložní dieselové generátory, kdyby se cokoli pokazilo. Všechno se navíc snaží budovat zdvojeně, navíc od různých výrobců, aby se pro případ sériové vady dalo vždycky nahodit jiné záložní řešení: „Jedeme 24 hodin denně, výpadek je naše chyba a naše noční můra. Mnohem lépe se mi pak spí, když vím, že se nejspíš nestane, že by klientům nefungoval web.“

Wedos začal oficiálně fungovat v roce 2010, postupně mu ale jeho zázemí v bunkru začalo být malé, takže Grill koupil pozemek na druhém úbočí kopce, na němž stojí zámek. Tam je dnes už postavené moderní sídlo firmy, ale hlavně i moderní serverovna – s unikátním systémem olejového chlazení. Jednotlivé servery jsou ponořené v olejové vaně a bez problémů fungují.

„Když jsem o tom začal v roce 2016 mluvit, i výrobci jako Hewlett-Packard, od kterých bereme servery, nám nevěřili, že to bude fungovat. Ale ukázalo se, že to jde,“ říká Josef Grill. Tehdy byl za průkopníka, opět si celý systém s kolegy vymysleli a vyrobili a propočítali sami. Dnes už se na světě pohybuje několik firem, které olejové chlazení nabízejí.

V moderní funkcionalistické budově, která nové datacentrum ukrývá a která bude, až se plně rozjede, odvádět přebytečné teplo ze serverů do nedalekého městského koupaliště, nyní ale Grill a spol. provozují jen několik olejových van. „Investičně jsme teď upřednostnili rozvoj globální sítě,“ vysvětluje, když už sedíme v nedaleké restauraci, která slouží jako kantýna Wedosu a kam i jeho majitel chodí denně na obědové meníčko stejně jako pět desítek jeho zaměstnanců.

Od hostingu a registrací domén se Wedos nyní posouvá víc a víc ke službám spojeným s ochranou proti útokům typu DDoS. A proto po celém světě buduje body, kde mají své servery. Ty působí jako takové lokální štíty pro klienty: „Když někdo útočí, útok se rozloží mezi jednotlivé body naší sítě, ty si stáhnou provoz z okolních lokalit, přímo na místě ho naše servery vyčistí od útoku a čistý internetový provoz pošlou k zákazníkovi. Pomáháme našim klientům tím, že jsme dnes už na každém kontinentu, jejich obsah se pak navíc rychleji načítá kdekoli na světě.“

Jeden takový serverový bod, které si Wedos zbuduje v městech celé planety, vyjde na pět až sedm milionů korun (nejedná se o žádnou stavbu, pronajme si místo v obřích datacentrech, kam umístí svůj set serverů). V posledních dvou letech proto do rozvoje Josef Grill poslal nižší stovky milionů, peníze přitom šly výhradně z toho, co Wedos utržil. „Nemáme žádné bankovní financování,“ zdůrazňuje.

Může si to dovolit, protože firma za loňský utržila zhruba 200 milionů korun a pokud by se nepočítaly rozsáhlé investice, dokázala by vygenerovat ziskovou marži ve vysokých desítkách procent: „My vlastně nemáme žádné drastické náklady. Energie a platy jsou zdaleka největší položky, protože ale jdeme cestou velké efektivity a úspornosti, ani to není nic, co by nás táhlo dolů. Takže nám zbývá hodně peněz na investice.“

Pro Wedos nyní pracuje přes 50 lidí, jde převážně o programátory a systémové administrátory, dalších 11 pozic je vypsaných a pár desítek jich bude muset přijít v příštích dvou letech – firma má stavební povolení na vybudování nového areálu pár kilometrů od Hluboké, kde má vzniknout jednak další datové centrum, jednak administrativní zázemí a také sklad. „Zatím žádný obchod ani marketing nemáme, ale cítím, že to už potřebujeme. Právě s naší novou službou Wedos Global, která nabízí ochranu před DDoS útoky, budeme nějakou formu obchodního týmu muset vybudovat,“ říká Josef Grill, který je zároveň zapáleným pozorovatelem veřejného dění a ve své firmě nedávno přivítal návštěvu premiéra Petra Fialy, kterému loni mimochodem adresoval poměrně ostrý otevřený dopis.

On sám se na řízení firmy podílí denně, přes léto ale vždy na dva až tři měsíce mizí do Chorvatska, kde má s rodinou letní sídlo a také svou milovanou jachtu. Voda je pro něj prý dopravním koníčkem číslo jedna, tím druhým už ale nejsou auta (jezdí dieselovým Mercedesem S), nýbrž letadla: „Udělal jsem si pilotní průkaz a jsem z toho nadšený. Na obchodní schůzky po Česku i do ciziny už skoro výhradně létám. V Praze jsem odsud za půl hodiny. S kolegy jsme takhle letěli na služební cestu do Rumunska. Ráno tam a večer zpět. Cenově to vyšlo jako dvě letenky normální linkou, jenže nás letělo pět.“

Josef Grill budoval svou předchozí značku Forpsi deset let a když přišla zajímavá nabídka, rozhodl se ji prodat, nebude to s Wedos i přes proklamace na jejím webu o tom, že společnost není prodej, stejné? „Nebude. Píší mi skoro denně různé fondy a skupiny, že by nás koupili. Je to ale marné,“ říká byznysmen a zní u toho až trochu dotčeně, že by si někdo mohl myslet, že by Wedosu udělal totéž co Forpsi. Valuace jeho společnosti by se přitom s ohledem na to, jak rychle roste a že působí v perspektivním oboru, pohybovala nejspíš v jednotkách miliard korun: „Ano, byla by to velká čísla.“

A jak tedy vidí budoucnost? Co třeba burza? „My už jsme akcie vydali. Když jsme začínali, prostě jsme udělali malý úpis asi desetinového podílu,“ říká. Kdo by si představoval IPO se všemi náležitostmi včetně investiční banky a roadshow, hodně by se pletl, protože jak má Josef Grill ve své povaze houževnatost a chuť experimentovat a je takovým ryzým zhmotněním legendy o zlatých českých ručičkách, přistoupil k prodeji akcií stejně jako k vymýšlení neotřelého způsobu chlazení serverů – tedy po svém a přímo.

„Prostě jsme na našem webu vyhlásili, že budeme prodávat naše akcie. Byl to vlastně e-shop, kde jste si mohl naklikat, kolik si jich chcete koupit. Když jste zaplatil, pak vám přišly poštou fyzické akcie,“ směje a dodává: „A to mně na dlouho stačilo. Žádné další IPO ani prodej prostě nechystám.“