V čem se liší seriál Hra na oliheň a dětské venkovní hry? Ve všem. Ačkoliv se v obou konceptech soutěží v jednoduchých hrách, za kterými se děti v minulosti hnaly na louky a hřiště, následné kroky jsou diametrálně jiné. Zatímco v realitě může vypadnutí hráče skončit nanejvýš smutkem, ve Hře na oliheň následuje nekompromisní smrt. A to diváky evidentně baví. Jihokorejské dílo se oficiálně stalo nejpopulárnějším originálním seriálem Netflixu.

Hra na oliheň (v anglickém znění Squid Game) je postavena na zajímavém mixu infantilního prostředí a krvavé brutality. Ve středu dění stojí skupinka stovek lidí, kteří byli kvůli vysoké zadluženosti přivedeni do arény s příslibem zisku velkého jmění, jež je může ze svízelné životní situace dostat. Peníze ovšem nejsou určeny pro všechny – naopak pouze pro jednoho.

Odměna ve výši 45,6 miliardy jihokorejských wonů čeká na toho, kdo dodrží pravidla (jejichž porušení je trestáno smrtelnou kulkou) a zvládne projít všemi hrami. To je pro drtivou většinu soutěžících téměř nadlidský úkol, o to atraktivnější je ale sledování, jak si jednotlivé postavy s touto výzvou poradí. A osudy hrdinů sleduje i rekordní počet diváků za obrazovkami.

Netflix oznámil, že za prvních sedmnáct dní vidělo premiérovou řadu Hry na oliheň, čítající devět zhruba hodinových dílů, rekordních 111 milionů účtů. Spolu s tím je seriál vůbec první originální sérií z produkce Netflixu, která za prvních osmadvacet dní pokořila hranici 100 milionů sledujících domácností, čímž překonala seriálový hit Bridgertonovi (82 milionů domácností za první měsíc).

Jak uvádí magazín The Verge s odkazem na mluvčího streamovací služby Netflix, Hra na oliheň se dostala i na první příčku sledovanosti ve čtyřiadevadesáti zemích světa. Na americkém trhu se na pomyslné zlaté pozici držela rovných jednadvacet dní, což je rekord pro dílo v neanglickém jazyce. A haló okolo tohoto jihokorejského thrilleru neustává.

Vzhledem k vypjatému ukončení první série a také řadě možností, jak na první devítku dílů navázat, se mezi fanoušky spekuluje o pokračování. Zájem mimo jiné projevil i její původní tvůrce, jihokorejský režisér a scenárista Hwang Dong-hyuk. Pro magazín Variety totiž zmínil, že přemýšlí minimálně o prequelu, který by diváky zavedl do dob před první řadou.

„Pro další Hru na oliheň zatím nemám dobře propracované plány. Jen o tom přemýšlet je vlastně docela únavné. Ale kdybych se do toho pustil, určitě bych to nedělal sám. Uvažoval bych o využití scenáristické dílny a chtěl bych více zkušených režisérů,“ říká scenárista, který to předtím, než se seriálem uspěl, neměl vůbec jednoduché.

Jak bych se do těchto her mohl angažovat

Hwang Dong-hyuk měl první scénář napsaný už v roce 2008, čemuž předcházela dlouhá sezení v kavárnách a čtení komiksů. Stejně jako hrdinové dnešní Hry na oliheň i její režisér byl zpočátku ve finanční tísni, přičemž mnoho volných chvilek trávil s hlavou zabořenou v komiksech, především pak v sešitech s podobnou tematikou Battle Royale nebo Liar Game.

Právě japonská manga založená na krvavých soubojích na život a na smrt ho přivedla k myšlence, jak by to asi vypadalo, kdyby se takovými hrami zabýval on sám. Byly na něj ale příliš komplexní, proto se rozhodl adoptovat tento styl do ryze dětských her, čímž vymyslel koncepční spojení, které dosud nebylo tak běžné. Prakticky tak šlo o Hunger Games v infantilním prostředí.

Jakmile navrhl ucelenou strukturu svého potenciálního seriálu, narazil na nepříjemnost v podobě financování – nemohl najít nikoho, kdo by jeho nový projekt zafinancoval a následně odvysílal. Zlom přišel až v roce 2019, kdy o Hru na oliheň projevil zájem Netflix, který ji chtěl pojmout pod svá křídla v rámci globální expanze produkce obsahu.

Původně se ale očekávalo, že seriál bude cílit především na jihokorejské publikum. Ostatně je natáčen v Jižní Koreji, hrají v něm lokální herci a ona vypjatost motivovaná ziskem obrovských peněz údajně pro Jihokorejce není příliš cizí. Nakonec se ovšem Hra na oliheň uchytila po celém světě, čehož je nový rekord na Netflixu jasným důkazem.