Indie je čtvrtou zemí, která dosáhla Měsíce, jako první pak jeho jižního pólu. Bude tam hledat vodu

Jsme svědky vzestupu nové Indie, komentoval úspěch sondy Čandrájan-3 indický premiér Naréndra Módí. Země má ve vesmíru další plány.

Eliška NováEliška Nová

Čandrájan-3

Foto: isro.gov.in

Čandrájan-3 odstartoval už v červenci

0Zobrazit komentáře

Předsevzala si přistát na jižní straně Měsíce. To se indické sondě s názvem Čandrájan-3 ve středu podařilo. Asijská velmoc se tak stala teprve čtvrtou zemí, která dobyla Lunu. To vše jen pár dní poté, co ruská sonda s podobným záměrem skončila neúspěchem.

Indie je po USA, Rusku a Číně dalším státem, který svoje zařízení byl schopný dopravit na Měsíc. Indie je ale také vůbec první, komu se podařilo přistát v blízkosti jižního pólu. Nejlidnatější země chce na jihu Měsíce hledat led, ten by totiž v budoucnu mohl umožnit osídlení tohoto vesmírného tělesa.

Z modulu má nyní vyjet vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a na Zemi pak posílat fotografie a data. Vozítko je poháněné solární energií a má životnost nejméně jeden lunární den, tedy asi čtrnáct dnů pozemských. „Jsme svědky vzestupu nové Indie,“ komentoval úspěch indický premiér Naréndra Módí.

Indická mise odstartovala v červenci. K Měsíci zvolila pomalejší cestu, díky tomu šetřila palivo. Přistání bylo naplánováno přesně na 23. srpna. Právě tento den totiž vyjde v místě přistání Slunce, až hvězda zase zapadne, o dva týdny později, mise skončí.

Přistání indické sondy vidělo asi sedm milionů diváků, a to na kanále YouTube, kde ho vysílala Indická organizace pro výzkum vesmíru, a také v indickém televizním vysílání.

Na měsíc se letos v srpnu vydala také ruská mise Luna-25. I ta chtěla přistát na jižním pólu a hledat zmrzlou vodu. V plánu bylo, aby na povrchu Měsíce sbírala vzorky po dobu jednoho roku. Plány Ruska se ale nevyplnily. Sondě se totiž nepodařilo přistát na vesmírném tělese měkce a byla tak zničena. Důvody, proč k tomu došlo, teď bude zjišťovat vyšetřovací komise.

Nakonec se to ale podařilo právě Indii. Podle ředitele Indické organizace pro vesmírný výzkum Šrídhara Panikkara Sómnátha je současný úspěch bodem zlomu. Země otevírá kosmické programy i pro soukromé investory. Podle deníku The New York Times nyní čeká Indii náročné desetiletí výzkumu vesmíru. Velká část se ale zaměří právě na Měsíc. Indie nyní připravuje jeho společný průzkum s Japonskem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Chystá ale i první misi astronautů. Na vlastní kosmické lodi chce nad oblaka vyslat hned tři lidi. Kdy, to zatím není jasné. Nejdřív proběhne zkušební let bez lidí na palubě. Asijská země ale zrovna tak připravuje také misi, která bude studovat Slunce. Ani tady ale není zřejmé, kdy by k tomu mělo dojít. Země rovněž vypustí druhou misi na oběžnou dráhu Marsu.

Raketová základna vznikla v Indii už v roce 1962, o sedm let později byla založena Indická organizace pro vesmírný výzkum. Jižního pólu Měsíce už chtěla země dosáhnout jednou, a to v červenci 2019. Těsně před přistáním se ale modul odmlčel.

Hranice lesa se posouvá stále výše. Nejrychlejší stěhování stromů dosahuje i 10 metrů za rok

Globální oteplování ovlivňuje všechny ekosystémy, lesy ve vysokohorských polohách nevyjímaje. Kvůli změnám teploty se každý rok posunou o kousek výš.

hranice-lesa

Foto: Julien Ponge / Unsplash

Hranice lesa se v průměru posouvá o 1,2 metru ročně

0Zobrazit komentáře

Hranice lesa, tedy ekologický předěl ve vysokohorských oblastech, který vymezuje, kde jsou ještě stromy schopné vytvářet ucelený porost, se každý rok posouvá v důsledku klimatických změn. Upozornili na to vědci z Univerzity vědy a techniky v Šen-čenu, kteří společně s výzkumníky z Univerzity v Leedsu zkoumali téměř milion kilometrů lesního porostu ve 243 horských oblastech. Podle jejich závěrů se mezi lety 2000 a 2010 „přestěhovalo“ o 1,2 metru ročně asi 70 procent stromů. Informoval o tom akademický magazín Global Change Biology.

Na oblast, kterou vědci zkoumali, nemá vliv činnost člověka související s využíváním půdy. Na základě toho usuzují, že důvod, kvůli němuž se stromy každoročně posouvají výše, je globální oteplování. Nejpatrnější změny pozorovali v tropických oblastech, kde se hranice lesa každý rok posunula v průměru o 3,1 metru.

V průměrných hodnotách jsou ale velké odchylky. V horách na Malawi, Papui-Nové Guineji a Indonésii se některé stromořadí posouvalo rychlostí dokonce deset metrů za rok. Naproti tomu v oblastech mírného pásma některé hranice lesa vykazovaly mírný ústup a posouvaly se v horách přibližně o půl metru za rok. Jinde stromořadí ustupovalo kvůli lesním požárům, například na západě Spojených států.

„Předchozí studie se zaměřovaly na jednotlivé lesní porosty nebo pohoří. Naše práce poskytuje ucelený obraz rychle se pohybujících stromů, které takto reagují na zvyšující se globální teplotu. Hranice lesa se nejrychleji posouvá vzhůru v oblastech, kde je teplota dominantním faktorem ovlivňujícím její polohu. V oblastech mírného pásma, kde jsou důležitější srážky, se linie stromů nemění tak rychle,“ vysvětluje pro Global Change Biology profesor Dominick Spracklen, který se na nové studii podílel.

Historické výzkumy ukazují, že hranice lesa se začala dramatičtěji proměňovat po roce 1970, pravděpodobně v důsledku stupňujících se změn klimatu. Dynamika, se kterou se prostředí lesů proměňuje, je stále větší výzvou pro křehké ekosystémy ve vysokých nadmořských výškách. Podle vědců by mohla kvůli výrazným změnám čelit zvýšenému riziku vyhynutí horská zvířata a rostliny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Jak stromy postupují vzhůru, začínají soupeřit o prostor a živiny, což může způsobit vytlačení některých endemických druhů, které na těchto místech přežívají. Náš výzkum nám umožňuje nahlédnout do toho, jak mohou být tyto zranitelné oblasti ovlivněny, což nám dává příležitost přemýšlet o tom, jak bychom mohli zasáhnout a pokusit se některé druhy ochránit,“ říká Xinyue He, která se na studii rovněž podílela.

Zatím není jasné, co všechno změna hranice lesa přinese. Zvýšení množství stromů nad současnou úrovní by mohlo znamenat, že bude z atmosféry odstraněno více oxidu uhličitého, stejně tak by mohlo dojít k rozšíření biotopů pro některé lesní druhy. Stěhování stromů směrem vzhůru však zároveň zmenšuje plochu tundry, což ohrožuje zmíněné endemické druhy a mít vliv také na zásobování vodou oblastí, které jsou na ní závislé.