Je to už třináctý měsíc za sebou, kdy ceny v Česku letí vzhůru: podle nejnovějších čísel inflace v meziročním srovnání dosáhla 17,5 procenta. To je stále nárůst i proti předchozímu měsíci, tedy červnu. Ale v porovnání s předchozími čísly relativně malý. Podle dat Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny v meziměsíčním srovnání o 0,3 procentního bodu víc. Zdá se to jako dobrá zpráva, říkají analytici.

Čísla znějí stále varovně. Největší vliv na růst cenové hladiny měly výdaje za bydlení a spojené služby, například zemní plyn zdražoval téměř o 60 procent, tuhá paliva o víc než 40, podobně stoupaly i ceny pohonných hmot a olejů. Rostly ale i výdaje za potraviny. Stoupala cena mouky, a to rovnou o dvě třetiny. Chléb zdražoval o necelou třetinu. A třeba máslo o 60 procent.

Nárůsty jsou vysoké v porovnání s loňskem. „Do meziročního srovnání ovšem nadále vstupuje nízká srovnávací základna z ‚levného‘ loňska, což budí dojem dalšího zrychlování tempa zdražování. Jeho meziměsíční dynamika ovšem naopak poklesla ze 1,6 na 1,3 procenta, což byla nejnižší naměřená hodnota od letošního února,“ vysvětluje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Všechny předchozí měsíce už od jara se tedy zdražovalo rychleji.

Hradil si myslí, že směrodatnější statistikou v aktuální situaci je tempo na meziměsíční bázi. „Jelikož není zkreslováno srovnáváním s nesrovnatelným loňskem,“ uvádí. „Z významných kategorií cenový růst zpomalil prakticky všude, s výjimkou rekreací, které ovšem v období dovolených zdražují standardně,“ popisuje.

Analytik tak označuje červencová data jako pozitivní překvapení. Tempo zdražování tu sice stále je, ale zpomaluje. „Sice nadále dosahuje z historického pohledu nepříjemně vysoké hodnoty, ovšem pozorované uklidňování již patrně nebude náhodné,“ popisuje Hradil s tím, že u inflace už je vidět přívětivá tendence.

Podle hlavního ekonoma společnosti Fondee a bývalého člena bankovní rady ČNB Pavla Štěpánka údaje zaostaly za letní předpovědí národní banky. „ČNB prognózovala údaj o více než procentní bod vyšší. Je navíc dobré vzít v úvahu, že měsíční šetření cen pro účely výpočtu inflační statistiky je uzavíráno s předstihem před koncem měsíce,“ říká. V mezičase se podle něj nějaké z cen mohly změnit, pokud lidé omezili poptávku, tedy nákupy.

„Zdá se tedy, že pod tíhou růstu nákladů na základní životní potřeby a propadu spotřebitelské nálady čeští obchodníci již narážejí na limit ochoty spotřebitelů tolerovat zdražovací mánii. Pokud nyní vlivem problémů s dodávkami ropy do střední Evropy nedojde k opětovnému vyhrocení situace u čerpacích stanic, mohli bychom se v dohledné době dočkat inflační úlevy. Příslovečné vidle do ní sice i nadále budou házet ceny energií, kde již ohlášené nové ceníky míří směrem nahoru, ovšem to by již mohlo být posledním zdrojem cenového dramatu,“ říká Hradil.

„Meziměsíční růst cen je však nadále varovný. Nezbývá než počkat na srpnová data,“ dodává Štěpánek. Podle Hradila by se tak inflace za celý rok mohla pohybovat kolem 16 procent.