Ne nadarmo se říká, že zpravidla mladí lidé a studenti mají originální nápady, které se v jejich hlavách formují na základě nezkresleného a otevřeného vnímání okolního světa. Dvojnásobně to platí pro produktové designéry s ideální příležitostí prosadit své alternativní myšlenky v reálné podobě. To je případ i Tomáše Rachunka, jehož kreativní cit započal v rodném Uherském Brodě a pokračuje až k velkým firmám jako třeba Nespresso.

Vše začalo na střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, kde nyní pětadvacetiletý Rachunek studoval průmyslový design. Už tehdy věřil, že jeho netradiční návrhy mohou mít vliv na aktuální designové dění, o čemž se přesvědčil během soutěže Mladý obal (dnes Young Package). Pro ní se svou kolegyní Denissou Serafini navrhl unikátní schránku pro zvířecí ostatky.

„Inspirovala mě babička s dědou, kteří na odpověď, jaký obal by jim usnadnil život, odpověděli rakev,“ řekl Rachunek pro magazín CzechDesign. Moc dobře ale věděli, že poslat rakev v životní velikosti do této soutěže by bylo nereálné, a tak se zamysleli nad psychologickým hlediskem věci, vzali v potaz citovou vazbu „důchodce“ a domácího mazlíčka a navrhli tuto schránku.

Během studia se Rachunek v designu zdokonaloval a poté, co odmaturoval, zahájil studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, známé jako UMPRUM. Věnoval se produktovému designu, se kterým měl největší zkušenosti, a po třech letech pilování svých dovedností zakončil bakalářský obor prací, která opět promlouvala svou originalitou.

Ekologický design dává smysl

Navrhl alternativní materiál za kůži, který by tolik nezatěžoval životní prostředí na Zemi a navíc by se snadno (a bezbolestně) získával přímo z přírody. Šel na to přes houby, konkrétně choroše troudnatce kopytovitého, který se ve 20. století řemeslně opracovával na území Moravy. Rachunek ho zkoumal ve spolupráci s biologem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a zjistil, že díky své struktuře by mohl být vhodnou náhradou za klasickou kůži.

Ve spojitosti s alternativní kůži, která však podle všeho nakonec zůstala pouze na papíře, se začal Rachunek o ekologický design zajímat o něco více. Není tomu tak dávno, co například spolupracoval se známou švédskou outdoorovou značkou Fjällräven, s níž v Česku prostřednictvím instalace uvedl ekologickou verzi ikonického batohu Kånken pod názvem Re-Kånken, který byl vyroben z recyklovaného polyesteru.

Byť jeho primárním zaměřením byly především instalace, o čemž se mohli přesvědčit i návštěvníci výstavy ve Veletržním paláci, kde měl instalaci odpadků, zmíněný důraz na ekologické pojetí se ho držel. A dá se říct, že to prodal i během své klauzurní práce v ateliéru produktového designu UMPRUM pod vedením Michala Froňka.

Nespresso a jeho recyklační vize

Během doby, kdy Rachunek ladil návrhy na svou oborou práci, oznámilo Nespresso, švýcarský výrobce oblíbených kávových kapslí, renovaci svého butiku na prestižní Pařížské ulici v Praze. Chtělo, aby do této pobočky přibyl prvek, který by byl inspirován lokálním pojetím, ale zároveň by se odlišoval od dostupných interiérových doplňků.

Důležitou roli v celé iniciativě hrál i ekologický podtext. Nespresso je totiž známo tím, že spotřebované hliníkové kapsle zpět sbírá a náležitě recykluje do produktů, které mohou dávat ještě smysl. Typickým příkladem je například unikátní jízdní kolo, pro které se firma spojila s českým výrobcem luxusních a ručně sestavovaných kol na míru Festka, přičemž nově bude recyklovat až 300 tisíc kapslí pro městská kola.

Rozhodně nelze opomenout ani udržitelnou variaci kultovního nožíku „rybička“, na jehož střenky bylo použito 35 aluminiových kávových kapslí. Nespresso na tomto návrhu tehdy spolupracovalo s designérským a architektonickým studiem Olgoj Chorchoj a tradičním tuzemským výrobcem nožů Mikov.

Právě z tohoto důvodu se švýcarské firmě zalíbil koncept, se kterým Rachunek nakonec přišel. Dva dny před odevzdáním finální práce ho inspirovalo obložení stanic pražského metra na lince A. Pražští nepochybně ví, že tyto stěny patří mezi „skvost architektury za socialismu“ – navrhl je Jaroslav Otruba v roce 1975 a vynikají poskládanými čtvercovými dlaždicemi s prohlubní uprostřed.

Současně ale relativně věrohodně připomínají právě kapsle od Nespressa, jejichž patent byl mimo jiné Nespressem zadán v tentýž rok. Šlo tak o paradoxní historickou paralelu, které se Rachunek chopil a vytvořil unikátní designovou stěnu v této podobě, která se nyní honosí na pobočce firmy v Pařížské ulici.

Jen z použitého hliníku

Nová struktura z kapslí Nespressa je tvořena ze 77 kazet, které jsou vyrobeny čistě z aluminia pocházejícího z použitých kávových nábojů, jehož celková hmotnost se měla vyšplhat na 400 kilogramů. Každá kazeta váží okolo 3,5 kilogramu a je vyrobena z pěti kil hliníkové drti pod taktovkou recyklačního centra EKO Logistics v Týnci nad Labem.

Na celé věci je zajímavý i proces výroby jednotlivých kazet. Ještě předtím, než se čistý hliník slisuje do krychlí a odveze do hliníkárny pro další zpracování, jsou jednotlivé kávové kapsle vystaveny speciálnímu stroji, který je rozemele na činitele a pošle do separátoru, kde se vlivem vířivých elektrických proudů rozdělí na hliník a zbytky kávové sedliny.

„Jsme pyšní na to, že uzavřený cirkulární systém Nespresso pro recyklaci hliníkových kapslí funguje v České republice už od roku 2014. Věříme, že tato stěna bude každého návštěvníka motivovat k tomu, aby použité kapsle nevyhazoval, ale vrátil k nám do butiku Nespresso nebo využil naší služby a přímého odebrání použitých kapslí přímo z vašich domovů. Každé kapsli můžeme dát druhý život a použitý hliník nekonečně recyklovat,“ dodává k myšlence recyklace generální ředitel Stefan Trojer.

Finálním bodem pak bylo natření jednotlivých kazet do podzimních odstínů tak, aby odkazovaly na barvy speciálních kapslí Nespressa (zlatorůžové kazety mají barvu kapslí Ethiopia, zlaté mají odstín kapslí Volluto a červenohnědé kazety jako Envivo Lungo). Pak se celá stěna jen sestavila a nyní je vystavována na obdiv všem zákazníkům.