Všichni chtějí internet. Platí to jak pro uživatele, tak pro velké společnosti snažící se poskytnout připojení všude možně a samozřejmě na tom vydělat. Elon Musk, Jeff Bezos a další proto na oběžnou dráhu země posílají tisíce satelitů rozšiřujících internetové připojení i tam, kde pro to jinak není infrastruktura. Mateřská firma Googlu, konglomerát Alphabet, ve spolupráci s HAPSMobile od čínského obra SoftBank usiluje o zvýšení pokrytí mobilním signálem LTE a nyní úspěšně otestovali první dron, který to má zajistit.

Ačkoliv je internet technologií, s jejíž vysokou relevancí lze počítat daleko do budoucnosti, momentálně se stále rozvádí poněkud hrubými technikami. Musíme tak vykopat díru a natáhnout v ní kabel, jiný položit na dno oceánu a pro jiný ty připojení zase postavit celou řadu velkých vysílacích věží. Jelikož jsou taková řešení poměrně spolehlivá, jen tak je neopustíme, zároveň je ale ne vždy možné či výhodné je použít.

Proto vznikají mnohem futurističtější nápady, jak internet dostat k co největšímu počtu lidí. Pouštějí se do nich Elon Musk se Starlinkem, Bezosův Amazon s projektem Kuiper a pozadu určitě nezůstává ani Alphabet, který se startupem Loon už několik let testuje balóny se 4G. Samozřejmě ale ani zde nesmí chybět zapojení dronů. S pomocí autonomního létajícího stroje ostatně před pár dny proběhla videokonference.

Foto: HAPSMobile

Dron od HAPSMobile má skutečně impozantní rozměry

Nejde přitom o žádnou plotnu se čtyřmi vrtulemi a malým vysílačem. Dron, který postavilo HAPSMobile s integrací komunikačních technologií od Loonu, naopak působí spíše jako technologicky vyspělá forma zvířecích králů nebes, albatrosů. Největší žijící ptáci s rozpětím křídel přes 3,5 metru jsou schopni za jeden let překonat i 16 tisíc kilometrů. Dron ze stratosféry poskytující 4G signál se má ve vzduchu bez přistání udržet až několik měsíců.

Z velké části je toho, podobně jako majestátní zvíře, schopen dosáhnout díky obrovskému rozpětí křídel, čítajícímu 78 metrů. Celá plocha letadla je pak pokryta solárními panely, které pohánějí desítku vrtulí i komunikační zařízení. Při svém testovacím letu se dron se jménem Sunglider pohyboval až 19 kilometrů nad povrchem Země, tedy vysoko nad komerčními lety i jakýmikoliv ptáky.

Místo provozu se ale musel vypořádat s jinými výzvami. Let mu stěžoval protivítr přesahující rychlost 100 km/h a teploty poměrně blízko hraně vesmíru padaly až na 73 stupňů Celsia pod nulou. Přesto se impozantní stroj po dvaceti hodinách letu a necelých šesti ve stratosféře bez závad vrátil na zem.

Nepředbíhejme však. Stejně důležitý jako samotný průběh letu je jeho ultimátní účel – nabídnout LTE tam, kde předtím nebylo. Ani zde nenastaly žádné výraznější problémy, takže bylo možné provést mezinárodní videohovor mezi volajícími ve Spojených státech a Japonsku. V symbolickém gestu se hovoru zúčastnil i jeden z „otců internetu“, americký informatik Vint Cerf.

Foto: Loon

Balóny Loon se už nyní vznášejí nad Keňou

Spolupráce HAPSMobile a Loon tak zajistila první bezdrátovou výměnu provedenou skrze dron ve stratosféře. Mnoho detailů o samotné videokonferenci jsme se nedozvěděli, podle komentáře japonské firmy nicméně video mělo vysoké rozlišení a prodleva byla minimální. Rýsuje se tak zřejmě další alternativa pro oblasti dosud žijící mimo moderní vysoce propojený svět.

Výhody použití dronů místo budování tradiční infrastruktury samozřejmě nekončí jen u snadnější dostupnosti internetu v ekonomicky slabších oblastech. Zároveň totiž představují mnohem flexibilnější řešení aplikovatelné tam, kde je potřeba jen v určitém časovém úseku. Navíc mají mnohem nižší uhlíkovou stopu, ať už z hlediska výroby potřebných zařízení, tak z hlediska jejich provozu.

Sunglider si téměř zcela vystačí se sluneční energií, kterou si sám sbírá a ukládá do zabudovaných baterií. Podle ředitele HAPSMobile Juničiho Mijakawy úspěšný test představuje výrazný krok směrem k budoucnosti, v níž internet nezávisí jen na pozemním zázemí, ale sám se vznáší vysoko nad povrchem.

Dokonce se nebál trochu zasnít: „Když jsem sledoval testovací let, vzpomněl jsem si na Zámek v oblacích, animovaný film z roku 1986 od Hajaa Mijazakiho, a jak mě vzducholoď z příběhu naplnila nadějí.“