Investice do hal rostou, u nás hrají prim firmy ze strojírenství a e-commerce, říká šéf fondu Accolade

Letos příliv investic posílil v Evropě o 14 procent, ve třetím kvartálu dokonce o pětinu, popisuje Milan Kratina v rozhovoru s Dominikem Stroukalem.

Luboš KrečLuboš Kreč

kratina

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Milan Kratina, zakladatel společnosti Accolade

Průmyslové nemovitosti se stávají čím dál důležitějším segmentem evropských investičních trhů a jejich obliba v posledním roce výrazně roste. Tento trend potvrzují i výkony fondu, který je průkopníkem oboru v regionu a letos slaví dekádu od svého založení – Accolade Industrial Fund. Podle jeho spoluzakladatele Milana Kratiny se investice do těchto nemovitostí rozhýbaly a jejich objem se v Evropě zvýšil o více než 14 procent za první tři čtvrtletí letošního roku.

„Dnes už opravdu mluvíme o obchodech ve velkém. Za třetí kvartál roku 2024 vzrostl objem transakcí dokonce o 20 procent. To je skvělý signál pro všechny, kteří v průmyslových nemovitostech hledají zhodnocení,“ řekl Kratina v rozhovoru, který s ním vedl v hale u Stříbra na Plzeňsku známý ekonom Dominik Stroukal. „Tento segment je i pro institucionální investory stále atraktivnější, protože nabízí stabilní výnosy a dlouhodobé zajištění, což je pro ně klíčové,“ dodal.

Accolade Industrial Fund má ve svém portfoliu průmyslové parky po celé Evropě a vlastní řadu objektů, kde sídlí prestižní společnosti z různých sektorů. Park u Stříbra patří podle Milana Kratiny k těm nejhodnotnějším a svůj byznysový domov v něm má společnost Kion Group. Jde o jednoho z největších světových výrobců vysokozdvižných vozíků a přepravníků, který v areálu Accolade Industrial Fund nejen vyrábí, ale i inovuje. Zdejší prostory slouží pro produkci vozíků Linde a Still nebo robotických přepravníků Dematic.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Kion si pronajímá naše prostory na dobu 30 let. S těmito firmami máme dlouhodobé vztahy. Veškerá jejich produkce, ať už jde o výrobní procesy nebo automatické přepravní systémy Dematic, probíhá přímo u nás v halách,“ vysvětlil Kratina během návštěvy Stroukalovi.

Investice do průmyslových nemovitostí nejsou nicméně zaměřeny na jeden segment. Jak Kratina uvedl, většina portfolia je diverzifikována mezi různé sektory: „Naše portfolio je velmi rozmanité. Výroba tvoří asi 30 procent, přičemž z toho 15 procent připadá na strojírenství a zbytek tvoří sektory jako automotive, elektro. Dalších 30 procent je logistika.“

Klíčovou součást portfolia pak představuje e-commerce, firmy z tohoto segmentu tvoří více než 40 procent nájemců nemovitostí fondu Accolade Industrial Fund. Jsou především z oblasti online retailu a najdeme mezi nimi globální giganty jako Amazon, Tchibo nebo Kaufland.

„E-commerce roste neuvěřitelným tempem a s ním i potřeba kvalitních a moderních skladových prostor,“ doplnil v rozhovoru se Stroukalem Kratina. Mezi další významné nájemce fondu patří například XXXLutz, který se zaměřuje na nábytek, nebo Aldi, které pokrývá segment potravinářství.

Za poslední roky se evropské trhy výrazně proměnily a staly se atraktivnějšími pro širokou škálu investorů. Kratina potvrzuje, že na růstovou dynamiku trhu průmyslových nemovitostí má zásadní vliv i zajištění výnosu a stabilita. „Investice do průmyslových parků jsou stále více vyhledávaným produktem, protože nabízejí nejen bezpečné zhodnocení, ale i dlouhodobé stabilní výnosy,“ řekl.

Podle Kratiny je také důležité, že Accolade Industrial Fund nabízí možnost investovat jak v korunách, tak v eurech, což rozšiřuje přístup ke komunitě investorů, včetně těch zahraničních: „Pro zahraniční investory je euro funkční měnou v oblasti komerčních nemovitostí. Chceme ale nabídnout i českým investorům možnost připojit se k těmto rostoucím trhům, a proto nabízíme investice i v korunách.“

Investice do průmyslových nemovitostí, a zejména těch, které jsou součástí rozrůstajícího se segmentu e-commerce, budou podle Milana Kratiny v nadcházejících letech i nadále nabývat na objemu. S důrazem na automatizaci a inovace, jako je tomu u Kion nebo Dematic, se tento sektor stane ještě více technologicky sofistikovaný, což přitáhne další investory. „Tento trend bude jen sílit. Průmyslové parky budou i nadále jedním z pilířů stabilních a výnosných investic v Evropě,“ uzavřel rozhovor Milan Kratina.

CC Native

Partnerem článku je Accolade Funds

Zaměstnanci se nebojí spojit svou tvář se značkou, zájem nás překvapil, říká Lukáš Hanko z T-Mobilu

Česko má přes 250 000 nezaměstnaných. Specialistů na IT a expertů je ale pořád málo. Jak T-Mobile mění svou tvář zaměstnavatele a jak mu to funguje?

Marta PlecitáMarta Plecitá

zabza-ponzi

Foto: T-Mobile / CzechCrunch

Lukáš Hanko, Employer Brand Leader CZ & SK v T-Mobile

Patricie Šedivá už před lety pracovala v T-Mobilu. Pak z něj odešla a znovu se po letech vrátila, tentokrát na pozici mluvčí. „Pro mě jsou klíčové dvě věci – obsah práce a lidi. Když mi zavolali, ať se vrátím, a zjistila jsem, s jak nadanými lidmi teď budu pracovat a jak se firma posunula třeba i v oblasti work-life balance, rozhodnutí bylo nasnadě,“ vysvětluje. Potvrzuje tím zkušenost Lukáše Hanka, který má v T-Mobilu na starost employer branding pro Česko a Slovensko, tedy marketing zaměřený na značku firmy jako zaměstnavatele. „Lidi už nechtějí slyšet obecná hesla jako autenticita nebo employer of choice. Vnímají úplně jednoduché věci a podle nich se rozhodují. Jak se v týmech cítí, jak jim práce zapadá do života. A to se nedá obejít žádnou dalekosáhlou strategií,“ myslí si.

Pomáhat z proměnou značky TMobile směrem k uchazečům a zaměstnancům začal Hanko před třemi a půl lety a mluví o tom pragmaticky. „Když se řekne T-Mobile, velká část lidí si pořád ještě představí nudný kolos se stravenkami a multisportkou. Dlouho už otáčíme kormidlem a navenek se změna promítá pomalu, ale uvnitř je to dávno jiné.“ 

„Jsem tu řadu let a za tu dobu se TMobile dost proměnil, hlavně atmosféra mezi lidmi. Jestli mě někdy napadalo odejít, tak poslední roky ne. Jsem dost ambiciózní, ale nevidím důvod, kam jinam bych chodila a proč,“ říká Eva Polášek Velímová, která má na starost softwarové licence, a dodává, že podobně o tom mluví lidé v jejím týmu nebo kolegové z jiných oddělení.

Z pohledu employer brandingu je podle Lukáše Hanka autenticita lidí to nejcennější, co firma má. „Nikdy například neohýbáme, co naši lidé v kampaních nebo do médií říkají. Nedáváme jim scénáře, neříkáme jim, jak se na fotkách tvářit,“ vysvětluje. Stojí na tom i hlavní komunikační koncept určený pracovnímu trhu, který T-Mobile pojmenoval #JsmeSamiSebou.

Nikdy neohýbáme, co naši lidé v kampaních nebo do médií říkají. Nedáváme jim scénáře, neříkáme jim, jak se na fotkách tvářit.

I ten vznikl nečekaně z vnitřních zdrojů, když se inspiroval spontánním videem několika zaměstnanců připraveným pro interní konferenci. Koncept podporuje myšlenku, že skutečně dobrým místem pro pracovní život se může stát firma, jejíž lidé se nepotřebují měnit proto, aby zapadli nebo byli oceněni.

Společně s nápadem využívat do propagačních videí, fotek a citací převážně interní lidi, se podle Hanka objevil nečekaný paradox. Něco jako „fronta“ na účast. Začínal tak trochu s obavou, jestli vůbec někdo bude ochotný se zapojit a jak k tomu pracovníky případně motivovat. „Po necelém roce praxe máme databázi asi 120 lidí, kteří se sami postupem času přihlásili, že chtějí být tváří firmy. To nás obrovsky těší a zároveň to přináší nepříjemnou, opakovanou otázku – koho tentokrát vybrat?“ usmívá se.

photo: Lukas Neasi

Přečtěte si takéČeské Behavio, které vylepšuje marketing, nabírá desítky milionůČeské Behavio nabírá desítky milionů. Do nástroje pro kvalitnější marketing investují Holanďané

Vysvětluje, že navíc nečekali, kolik kolegů bude před kamerou či foťákem působit přirozeně. Výběr je náhodný, nehraje v něm roli věk, tvář, postava ani barva pleti. Tým se pouze snaží pozornost spravedlivě rozdělit mezi divizemi a řídí se podle komunikovaného tématu. Z online kampaní, které zvou k práci pro T-Mobile, se tak dívají reální zaměstnanci.

S podobnou přímostí firma podle Hanka počítá i při onboardingu, vzdělávání nebo při průběžné každodenní komunikaci. V praxi to podle něj znamená zdánlivé drobnosti – například při změně nastavení podmínek jednoho z benefitů, nadstandardní zdravotní péče, nevymýšlel HR tým nové parametry od stolu, ale svolal focus group z lidí, kteří benefit používají. „Prostě jsme se ptali těch, kteří to používají. Jako bychom testovali produkt, jen tady není naším zákazníkem kupující, ale zaměstnanec,“ vysvětluje Hanko podobnost s klasickým marketingem.

Employer branding popisuje Lukáš Hanko jako mladšího a ve firmách často chudšího, sourozence klasického marketingu. „Využíváme podobné komunikační nástroje, jen namísto telefonních služeb nabízíme práci. A máme jinou konkurenci. Kromě dalších dvou telefonních operátorů s námi o schopné lidi na trhu soutěží banky, retailové společnosti, online portály nebo technologické giganty.“ I proto by měl mít employer branding podle Hanka ve firmách své vlastní týmy a rozpočty, aby mohl trh s lidmi efektivně zasahovat. 

Na českém trhu je podle něj jen minimum firem, které značku zaměstnavatele skutečně naplno budují. I T-Mobile má v oblasti employer bradingu podle jeho názoru ještě značný potenciál, který by v komunikaci jako zaměstnavatel ještě mohl využít.Jen investice do nového kariérního portálu, oceněného v soutěži Internet Effectiveness Awards, nám přinesla dvojnásobek relevantních přijatých životopisů na volné pozice. Takových kroků k realizaci před námi vidím ještě mnoho,“ dodává. 

CC Native

Partnerem článku je T-Mobile