Už deset ročníků jedné z nejznámějších výstav Czech Design Week má za sebou její ředitel Lukáš Pipek. Od prvního ročníku se mnohé změnilo, letošní, jedenáctý přichází s novou vizuální identitou, která podtrhuje, že se CZDW posouvá do nové, dospělejší fáze. Zvyšují se nároky na skladbu vystavujících a umělci na oplátku čekají profesionální přístup a dokonalou organizaci.

„Akci nepořádáme jen pro veřejnost, pořádáme ji i pro samotné designéry. Pro mnohé je to vůbec první křest ohněm mimo školní výstavy, pro jiné nový impuls tvořit dál a hledat stále odvážnější cesty,“ vysvětluje Pipek. A pro veřejnost je pak CZDW ujištěním, že design není nedosažitelný a předražený pojem. „Existují totiž produkty či kolekce, které lze pořídit za rozumnou cenu. A v ideálním případě tím i podpořit začínající uměleckou kariéru.“

Na výstavě Czech Design Week dostávají velký prostor mladí a začínající designéři, výtvarníci a další umělci. Letošní akce proběhne v pražské galerii Mánes a barokním Clam-Gallasově paláci nedaleko Mariánského náměstí v týdnu od 5. do 8. září. „V prvních ročnících jsme prostory měnili s cílem poukázat na výjimečná a málo objevená místa. Časem jsme zakotvili ve Výstavní síni Mánes, kterou doplňujeme o další zajímavá místa,“ popisuje Pipek.

Jako ředitel CZDW aktivně usiluje o podporu mladých umělců na všech úrovních. Kromě toho, že pro ně už samotná účast na akci, která je takto na očích, může být cennou zkušeností, začínajícím umělcům organizátoři pomáhají i v dalších etapách jejich působení. Asistence s profesionální prezentací na sociálních sítích a webu, právní minimum, konzultace cenotvorby i zpětná vazba přímo od potenciálních kupujících.

Proč na CZDW dostávají prostor především mladí designéři?
Mladí designéři pravidelně tvoří přes dvě třetiny našich vystavujících. Ve své tvorbě částečně navazují na tradice, ale staví také na pokrokových myšlenkách, které na zkušenější umělce bývají až příliš odvážné. Náš festival se typicky stává jejich první zkušeností s panelovou formou výstavy.

Například duo Mikolášková&Drobná, Dominika Petrtýlová nebo Cyril Dunděra, to jsou profesionální umělci, kteří na CZDW v začátcích vystavovali. V rané fázi kariéry jsme jim pomohli překonat problém většiny studentů tuzemských designových a uměleckých oborů. Dali jsme jim praktické znalosti a dovednosti týkající se sebeprezentace, naučili komunikaci s klienty, partnery a médii nebo je zorientovali ve smlouvách a ochranných známkách.

Na školách podobnou podporu nemají?
Vím, že se to v posledních letech zlepšuje, nicméně na západ od nás to funguje mnohem lépe a měli bychom se snažit, aby to pronikalo i k nám. Jako festival přebíráme roli, řekl bych, agentů, kdy designérům poskytujeme rady a tipy, jak se prezentovat, jak si připravovat produktové fotografie a jak si nastavovat svoje sítě a webové stránky, nebo s nimi řešíme aspekty smluv a dohod.

Festival potom navštěvuje nejen široká veřejnost, ale zejména potenciální klienti a zákazníci, zástupci médií a byznysové sféry. Umělci si tak mohou vyzkoušet kontakt s nimi, zjistit, co jimi rezonuje a na co by se v rámci tvorby měli zaměřit. Festival jim otevírá také možnost propojení s byznysovou sférou, což je spolu s instantní zpětnou vazbou a networkingem nakopává dopředu.

Když se podíváme na umění jako na investici, je možné investovat i do mladých umělců?
Rozhodně ano, jen se investor nesmí bát věnovat této oblasti dostatek času. Dnes se i mezi laiky mluví o akciích či kryptoměnách, které na první pohled nepotřebují čas, ale jsou to investice velmi rizikové a náročné na znalosti. Mladé umění není příliš odlišné.

Kde začít?
Doporučil bych jako první začít navštěvovat semestrální výstavy na uměleckých školách nejen v Praze, ale i Ústí nad Labem, Plzni a Zlíně. Po několika výstavách si už investor zpravidla vytipuje obory či konkrétní jména, jejichž tvorba ho osloví. Důležité je sledovat, kam se začínající umělci posouvají a jak se jim daří budovat jméno, značku. Lze sledovat i soutěže, ocenění nebo žebříčky třetích stran, které umělce a jejich hodnotu mapují.

A kde potom koupit první dílo, aby investor nenaletěl?
Jednou z cest je oslovit konkrétní designéry a umělce napřímo a vytoužený kousek od nich zakoupit už během jejich studií. Investor tak získá věc, která se mu líbí a přináší mu radost. K tomu podpoří začínajícího tvůrce a dá mu motivaci v tvorbě pokračovat. A za deset až patnáct let, někdy i dřív, pokud na sobě umělec bude vytrvale pracovat, se ono dílo může několinásobně zhodnotit.

Není to ale příliš riskantní?
Riziko v tom je, ale pořizovací ceny takto mladých autorů nejsou závratné a navíc investorovi i při nejhorším možném scénáři zůstane v rukou věc, která mu přináší radost. Existují samozřejmě i další cesty, například galerie, které mladé tvůrce systematicky dostávají do povědomí. Tam ale dochází k navýšení ceny uměleckých děl o provize na chod galerie nebo showroomu. A mladí designéři si často nemohou či neumějí vyjednat podmínky a nastavit rozumnou cenotvorbu, takže jim z případného prodeje zas tak mnoho nezbyde.

Jaké výsledky lze od investice do umění čekat a má vůbec smysl to měřit jen penězi?
Jak se často říká, umění může dosahovat nevyčíslitelných hodnot. To platí především pro ty, kdo se v tomto oboru nepohybují, pokud ale máte přehled a jste zběhlejší, hodnota umění se dá vyčíslit docela přesně. Příkladem může být váza Garden od Františka Jungvirta, kterou poprvé představil v roce 2018. Od té doby se tato do dřevěné formy foukaná skleněná váza celkem stabilně zhodnocuje každoročně o 15 až 20 procent, nová dnes stojí devět tisíc korun. Sám tomu pomáhá tím, že kolekci každoročně doplňuje a inovuje o různé limitované kolekce a edice, které zvyšují i cenu původních váz Garden.

Foto: Filip Švácha

Lukáš Pipek (vlevo) je šéf Czech Design Weeku, Jakub Dulínek má na starosti produkci celé výstavy

A František Jungvirt také začínal na CZDW?
Je to tak, Františka sledujeme a podporujeme za CZDW už od jeho začátků při studiu pražského UMPRUM v Ateliéru skla. Jde na něm krásně vidět, jak svůj talent zúročil silnou pílí, pracovitostí a dál ho rozvíjí. Troufám si tvrdit, že v současnosti patří mezi přední české designéry. Na našem festivalu vystavuje dlouhodobě, ať už sám, nebo ve spolupráci s různými značkami. A věřím, že o něm bude slyšet stále víc.

Bude i letos na CZDW?
Ano, František Jungvirt na festivalu představí projekt navržený a vytvořený společně s Pavlínou Šváchovou, mladou sklářskou umělkyní. Ta si ve skle nachází vlastní cestu, například odkazováním na tradiční české techniky a jejich inovováním. Práci s tavenou plastikou či skleněnými figurkami posouvá do až nádherně jednoduchých abstraktních forem.

Které mladé umělce jste vybrali do letošního ročníku?
Letos se nám přihlásilo skutečně mnoho talentovaných tvůrců a výběr byl velmi náročný. Vystavovat bude Jakub Knápek, který se loni stal objevem roku v rámci cen Czech Design Award s kolekcí váz Statické záznamy a pokračuje ve studiích v Ateliéru K.O.V. na UMPRUM. Stejně výrazným jménem v tvorbě s různými médii a materiály je Marek Hanák z ateliéru Produktový design, který v Ústí nad Labem vede Jan Čapek. Nebo sklářský designér Tomáš Kučera.

A mezi nejnovější objevy festivalu řadím Karolínu Kučerovou, Filipa Hrubého či Silvii Sukopovou, jejichž tvorba byla zařazena do selekce New Generation. Jde o část CZDW a samostatnou výstavu určenou umělcům, kteří u nás vystavovali dříve, ale dnes už jsou pevně zajetí ve své tvorbě a připraveni vystavovat v galerijním prostředí interiérů barokního Clam-Gallasova paláce. Kontrast mladé tvorby s historickými prostory tohoto paláce bude impozantní.

Foto: Anna Pleslová

+2

Jde tedy říct, že letos bude většina umělců zaměřená na práci se sklem?
Sklo a například i porcelán mají na festivalu silné zastoupení z prostého důvodu. V těchto oborech je Česko dlouhodobě na špici, stejně jako mladá fashion, která má letos na festivalu také silné zastoupení. Chceme ukázat, že máme mnoho mladých tvůrců, kteří nejenže navazují na tradiční techniky a udržují je při životě, ale nebojí se s nimi pracovat dále, posouvat je a vytvářet něco nového.

Kromě skla a umělců z pražské UMPRUM, ústecké Fakulty umění a designu nebo ze zlínské Baťovky se mohou návštěvníci v Clam-Gallasově paláci těšit i na výrazné mladé umělce z pražské Akademie výtvarných umění. A jako fanoušek chytrých technologií mám velkou radost z propojení CZDW s technologickými lídry.

Můžete nastínit jakými?
Jde například o technologický gigant Xiaomi, různé automobilové značky nebo společnost Sony PlayStation, která letos do Mánesu na festival zavítá v rámci oslav třiceti let od uvedení ikonické konzole na trh. Setkávání dynamických tvůrců z řad mladých designérů a předních technologických značek v rámci festivalu vytváří jedinečná propojení, která rezonují i u návštěvníků.

Co pro CZDW plánujete do další dekády?
Samozřejmě plánujeme dále růst. Akci připravujeme prakticky celoročně, proto bychom na CZDW chtěli navázat i dalšími aktivitami. Některé již podnikáme, jako jsou různá produktová focení, podpora mladých designérů formou mediálních výstupů, financování jejich kolekcí či propojování s byznysovou sférou, čímž z Czech Design Weeku vytváříme platformu či akcelerátor pro mladé designéry, potenciální investory, sběratele i zájemce.

Letos jsme zahájili rozhovory o možném vstupu do fashion show We’re Next, se kterou dlouhodobě spolupracujeme a která se zaměřuje na podporu mladých fashion designérů. Naše vzájemné aktivity by se tak velmi dobře doplňovaly a mohli bychom navázat i na covidem zpřetrhanou linku zahraniční spolupráce s přehlídkami v rámci milánského týdne designu, britského London Design Fair či Design Week Mexico.