V sedmdesátých letech Florenc přeťala magistrála a z území se tak stalo jedno z nejohavnějších míst v Praze. Co na tom, že slouží mezinárodní dopravě, takže je tím prvním, co člověk uvidí při výstupu z vlaku nebo autobusu. Teď by se z Florence mělo opět stát plnohodnotné místo k životu. A je i trochu jasnější, jak by to tu mělo vypadat. Ve finále architektonické soutěže jsou nyní tři návrhy.

V 15. století, když vznikalo Nové město, tam Karel IV. umožnil usídlit se Italům z Florencie. Odtud patrně také vznikl místní název – Florenc. Italové už se na současné podobě podílet nebudou, o revitalizaci území se však ucházejí architekti z několika zemí. Se svými návrhy uspěli tři mezinárodní týmy, přičemž vítěz by měl být známý ještě letos. Porota ho představí už 1. prosince.

Pro první návrh se spojili architekti z českého studia Unit Architekti, A 69 architekti a studia působícího hlavně v Londýně Marko&Placemakers, jež má slovenské kořeny. První dvě studia se podílela na urbanistické studii Kyje-Hloubětín. Práci v Praze už má ale za sebou i třetí studio, a to v projektu Smíchov City. Architekti si vzali k dispozici sociology, ekonomy a odborníky na klimatickou změnu či dopravu.

A jak o projektu tým přemýšlí? Jako o místě, které propojuje a zaceluje městskou strukturu nebo jako o dopravním uzlu či dynamickém a dobře fungujícím městském centru. Podle návrhu by na místě měla vzniknout zelenomodrá infrastruktura, část města by měla dobře reagovat na to, co přináší klimatická změna a svůj prostor by zde měli mít pěší i cyklisté.

Za druhým návrhem stojí švýcarský tandem agps Architecture Atelier a IBV Hüsler. Druhé jmenované studio se podílelo na projektu překrytí dálnice ve švýcarském Curychu. Několikatisícový provoz by se tady měl schovat pod parky a hřiště. Výhodou studia je tak hledání kompromisu nejen mezi kantonem a městem.

Studia chtějí respektovat například to, že část zástavby patří pod Prahu 1, tedy k Novému městu, zatímco druhá náleží „osmičce“, respektive Karlínu. Třetí pak Masarykovu nádraží. I tento tým chce pracovat s vodními a zelenými prvky. Studia chtějí rovněž zapojit místní viadukty, přičemž cílem je podle týmu proměnit „nemísta v obytný veřejný prostor sloužící lidským setkáním“.

Třetí postupující tým tvoří nizozemské studio de Architekten Cie., Lola Landscape Architects a český ateliér M2AU. Nizozemci už pracovali na transformaci nevyužitého přístaviště v Amsterdamu, kde zůstal zachován průmyslový ráz a industriální minulost, to vše dnes přetvořené do míst, kde se konají kulturní akce.

Tým chce navázat na dědictví samotné Prahy, které chápe především jako místo významné kvůli způsobu, jakým na sebe vzájemně architektura a krajina působily. „Tento půvab je výsledkem práce místních, ale i zahraničních architektů a projektantů, kteří svou prací dokázali zachovat rozmanitou mozaiku městské struktury sahající až k základům Prahy,“ popisují architekti svůj projekt.

Brownfield nejblíže historické Praze

Na všechny tři návrhy je možné se podívat v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) na Institutu plánování a rozvoje (IPR). K vidění jsou od úterka až do 5. prosince. Na místě i skrze webové stránky je možné se k nim také vyjádřit. Porota by ke komentářům veřejnosti měla dokonce přihlédnout.

V plánu je, aby na místě neutěšené Florence vznikla nová městská čtvrť, renovovat by se měl ale také autobusový terminál a dopravní infrastruktura. To vše by mělo především spojit město v jeden celek. Důraz je kladen na vznik kvalitního veřejného prostoru, kde chtějí lidé trávit čas.

---

Současný stav území kolem Florence

---

„Florenc je jednou z klíčových lokalit hlavního města. Jedná se o brownfield, který je nejblíže centru města a jeho proměna je pro město zásadní. Území je nevyužité a zanedbané. Nevzhledné je i okolí autobusového terminálu,“ uvádí ředitel IPR Ondřej Boháč. Ono „nejblíže centru města“ lze vyjádřit vzdáleností jednoho kilometru. Florenc je totiž asi tisíc metrů od Staroměstského náměstí.

Kdysi tudy vedlo městské opevnění, přičemž jakási neviditelná bariéra je zde patrná i nyní. Hradby Nového města přitom zmizely už v 19. století. Prostor, který pak posloužil především pro dopravu, zůstal na některých místech do současnosti nevyužitý. A je významný i proto, že je odtud vidět na Prašnou bránu, Týnský chrám na Staroměstském náměstí nebo na Vítkov. Část Florence ostatně spadá do Pražské památkové rezervace, tudíž i do UNESCO.

Nový nádech by díky proměně mělo dostat například i Muzeum hlavního města Prahy, Hudební divadlo v Karlíně nebo industriální objekty bývalého depa pro lokomotivy na Masarykově nádraží. Právě tady by mělo v budoucnu vzniknout Muzeum železnice pod taktovkou Národního technického muzea.

Návrh nové podoby Florence od studií AGPS, Atelier Girot, IBV Hüsler a spol.

Návrh nové podoby Florence od studií De Architekten Cie., M2AU, Lola Landscape a spol.