Česko má dlouhodobě problém s tím, jak zapojit ženy na trhu práce poté, co se chtějí vrátit z rodičovské dovolené. Stále se tak zařazujeme mezi země, kde se míra zaměstnanosti u žen ve věku typickém pro období rodičovství propadá o deset procentních bodů oproti průměru EU. A to i přesto, že se neustále skloňují řešení, která by mohla situaci zlepšit, jako je navýšení kapacity školek, jeslí i dětských skupin či snížení délky rodičovské dovolené. Ze strany zaměstnavatelů jde pak o benefity v podobě otevřenosti vůči sdíleným pracovním místům, flexibilní práci a benefity specificky navrhnuté pro rodiče bez ohledu na gender. Jedním z těch, kdo je zavedl do praxe, je společnost Nestlé. „Kromě částečných úvazků umožňujeme také velkou časovou flexibilitu a možnost práce z domova,“ říká Zuzana Burianová z české centrály.

Češky se v období rodičovství zapojují do pracovního procesu výrazně méně, než je v EU běžné. Podle studie Ruce a mozky českých žen stále nevyužity z loňského ledna je míra zaměstnanosti českých žen ve věku od 30 do 34 let o deset procentních bodů nižší, než je evropský průměr. Češky ve stejném věkovém rozhraní odpracují oproti evropskému průměru ročně o 186 hodin méně. V české ekonomice tedy přetrvává nevyužitá kapacita žen, které mají mnohdy vysoké vzdělání.

„K lepšímu využívání potenciálu generace vzdělaných žen během rodičovství by přispěla lepší dostupnost zařízení předškolní výchovy a péče, která by rodičům – a zejména matkám – usnadnila skloubení rodinného života s prací a pracovní kariérou. Jak navíc ukazují další studie, snížení neúměrně vysoké přímé podpory by zároveň zvýšilo motivace k dřívějšímu návratu matek na trh práce,“ vysvětlují autoři studie.

Výrazně by ale napomohla i větší dostupnost takových úvazků, kdy jednu pozici mohou sdílet dva nebo tři lidé. V roce 2022 jich zaměstnavatelé v Česku nabízeli jen 6,1 procenta. Průměr v Evropské unii je přitom 32 procent. A i když v loňském roce vešla v platnost pětiprocentní sleva na sociálním pojištění právě u zkrácených úvazků, podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí o ni nebyl takový zájem, jak se očekávalo: do června ji využilo 23 704 zaměstnavatelů a 98 899 pracovníků, pozitivní však bylo, že z toho 73 procent byly ženy. Zákonodárci ale původně odhadovali, že by slevu mohlo využívat zhruba 300 tisíc zaměstnanců.

Zdroj: Ruce a mozky českých žen stále nevyužity

Průměrné ročně odpracované hodiny matek

Praxe přitom ukazuje, že rodiče se dají podpořit i jiným způsobem. Příkladem může být společnost Nestlé. Zuzana Burianová, která zde má na starosti hledání talentů v rámci střední a východní Evropy, vysvětluje, že kromě zmíněných sdílených úvazků zavedli speciální benefit: zaměstnanci, který zůstává po narození či adopci dítěte doma a pečuje o něj, po dobu 18 týdnů doplácí rozdíl mezi peněžitou pomocí v mateřství a hrubou mzdou.

A zaměstnanci, který se vrací po narození potomka do práce, poskytuje společnost čtyři týdny placeného volna. Rodiče navíc dostávají měsíční příspěvek na výrobky dětské výživy. „Placenou otcovskou dovolenou umožňujeme otcům o dva týdny delší, než stanoví zákon. Přímo na hlavním pracovišti máme místnost vybavenou jako hernu, která je zároveň klidným místem pro kojení. Kromě částečných úvazků samozřejmě umožňujeme také velkou časovou flexibilitu a možnost práce z domova,“ dodává Burianová. Ona sama mohla do pracovního procesu na stejnou pozici naskočit po šesti měsících na mateřské.

Rovné odměňování či benefity pro zdravotně znevýhodněné

Přístup k rodičům bez ohledu na gender se v Nestlé propisuje i do individuálního rozvoje. Vyvinuli zde tak nástroj, který měří rovnost v odměňování a mzdové rozdíly mezi muži, ženami či jinými podskupinami. Odměňování je tak díky tomu ovlivněno jen faktory, jako je typ práce a zkušenosti, nikoliv pohlavím a národností. Zároveň zde sledují i to, kolik žen se nachází na vedoucích pozicích: z 277 bylo žen na konci loňského roku 42 procent.

Další benefity, které Zuzana Burianová popisuje, se už nevztahují jen na rodiče a nepokrývají rozsah výhod, který dnes zaměstnanci považují za standard, jako je například pracovní počítač nebo občerstvení na pracovišti. Naopak se zaměřují kromě základních benefitů i na takové, které jsou v současnosti skutečně žádané. Kromě zmíněné podpory během mateřské a rodičovské jde také o podporu fyzického a duševního zdraví či vzdělávání.

„Po pandemii covidu jsme zavedli program pro zaměstnance Zdravě s Nestlé, který zahrnuje čtyři témata: fyzické zdraví, duševní zdraví, výživu a akce pro zaměstnance. Pod tento program spadají lekce jógy, charitativní běhy, ale také webináře na témata k výživě a duševnímu zdraví, masáže a další. Dvakrát ročně pořádáme Den zdraví, kdy k nám dorazí experti na měření hladiny cholesterolu, cukru, vyšetření znamének, měření zraku a podobně. Během Dnů zdraví máme vždy naplněnou kapacitu a webinářů se většinou účastní až 100 lidí,“ dodává Nikola Žďárská, která má v Nestlé na starosti péči o zaměstnance.

Specifické benefity pak mohou ve firmě čerpat i zdravotně znevýhodnění zaměstnanci, kteří získávají volné placené dny navíc, aby mohli například rehabilitovat a odpočívat. Zároveň mají navýšené finance ve firemním benefitním programu právě pro účely rehabilitačních pobytů, dovolených a dalších aktivit.

V kontextu zmiňovaných benefitů, sdílených pracovních míst a podpory rodičů se objevují hlasy, že může zavádění takových praxí přinést přílišnou administrativní zátěž a že zaměstnavatelé mohou spíše prodělávat v důsledku vynaložené práce navíc. „Zavedení zmíněných firemních benefitů se nám velmi osvědčilo a naši zaměstnanci jsou s nimi spokojení. Vnímáme, že i přes administrativní náročnost mají smysl,“ uzavírá Burianová.