Jak být v sedmdesáti zdravý a fit? Vědci třicet let zkoumali, které potraviny s tím lidem pomáhaly

Vědci z Harvardu či Kodaně sledovali stravování lidí a jeho vliv na dlouhověkost. Porovnávali při tom různé jídelníčky a vybrali ten nejúspěšnější.

healthy-lifestyle

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Jak být v sedmdesáti zdravý a fit?

1Zobrazit komentáře

Kdepak výživové doplňky, které slibují dlouhověkost. Nový průzkum publikovaný v prestižním vědeckém magazínu Nature potvrdil, že v otázce kvalitního života ve stáří platí už trochu otřepaná rada, a to stravovat se zdravě. Podle týmu vědců z amerického Harvardu a Kodaňské a Montrealské univerzity je hlavní jíst ty správné potraviny a také dávno před tím, než se začne člověk připravovat na důchod.

Výzkum sledoval přes sto tisíc Američanů a Američanek ve věkovém rozpětí 39 až 69 let mezi roky 1986 až 2016. Účastníci studie si sami zapisovali, jaké potraviny jedí, a vědci každé čtyři roky jejich styl stravování analyzovali. Snažili se při tom také zjistit, který z osmi vybraných typů stravování vyjde jako nejúspěšnější – jestli tzv. středomořská dieta (ryby, ořechy a olivový olej), mix zaměřený na potraviny rostlinného původu, nebo třeba jídelníček navržený odborníky na výživu z Harvardu. A ukázalo se, že nakonec jako nejzdravější vyšla poslední jmenovaná strava.

Téměř deset tisíc účastníků studie, tedy kolem devíti procent, se nakonec dožilo sedmdesátky ve zdraví a nejčastěji to byli ti, kteří konzumovali více ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, ořechů a luštěnin. Vedli si ale především mnohem lépe než lidé, jejichž jídelníček obsahoval větší množství průmyslově zpracovaných potravin, soli a cukru. U nich byla pravděpodobnost, že se sedmdesátky dožijí ve zdraví, o 32 procent nižší.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle studie by se lidem díky zdravé stravě měla vyhnout především chronická onemocnění jako například rakovina, diabetes druhého typu, infarkt myokardu a další srdeční choroby, mrtvice, Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza.

A jak vypadal onen ideální jídelníček? Alespoň jednou týdně ryba a pětkrát denně zelenina, čtyřikrát ovoce, pětkrát až šestkrát denně celozrnné potraviny a jednou ořechy či luštěniny. Kdo se takto stravoval, měl o 86 procent vyšší pravděpodobnost, že bude stárnout bez větších potíží. Také měl dvakrát vyšší šanci, že se ve zdraví dožije pětasedmdesáti let, ve srovnání s těmi, jejichž strava obsahovala mnoho průmyslově zpracovaných potravin.

Potraviny, které podle studie pomáhaly:

  • ovoce, zelenina
  • ořechy, celozrnné produkty
  • luštěniny, fazole, sója
  • drůbež, ryby a mořské plody
  • olivový olej
  • nízkotučné mléčné produkty

Potraviny, které s dlouhověkostí nepomáhaly:

  • vysoce průmyslově zpracované maso
  • sladkosti, alkohol
  • smažené potraviny a fast food, hranolky
  • živočišné tuky, máslo a margarín
  • slazené nápoje a ovocné džusy, nízkoenergetické nápoje
  • sýry, sůl

Kdo by se chtěl těmito radami řídit, nemusí přitom vynechávat úplně maso. Marta Guasch-Ferré, docentka výživy na Harvardu a jedna z autorek studie, řekla pro britský deník The Times, že lidé ve středním věku rozhodně nemusí být vegetariáni, aby byli ve stáří zdraví. Někteří z těch, u kterých výzkumníci zaznamenali dobré výsledky, jedli živočišné bílkoviny – například ryby a drůbež – a také mléčné výrobky.

Podle vědců zároveň není potřeba, aby se lidé drželi výlučně jednoho návodu na to, co jíst. „Naše zjištění také ukazují, že neexistuje jedna univerzální strava pro všechny. Zdravá strava se dá upravit podle individuálních potřeb a preferencí,“ uvedla pro The Times Anne-Julie Tessier, autorka studie a docentka z Katedry výživy na Montrealské univerzitě.

A zdravý jídelníček zároveň není důležitý jen pro stárnoucí populaci, ale i pro lidi, kteří se ještě ani nenarodili. Jiný výzkum ze začátku března, tentokrát vědců z Kodaňské univerzity, přišel se zjištěním, že strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, nápoje s vysokým obsahem cukru, červené maso a například smažené pokrmy může mít u těhotných žen později vliv na rozvoj ADHD nebo autismu u dětí.

Její syn se narodil předčasně a bojoval o život, tak o něm napsala knihu. A vybrala na ni půl milionu

Lucie Konečná se rozhodla příběh narození svého syna zpracovat do pohádkové knížky. Svůj autorský honorář chce věnovat organizaci Nedoklubko.

Lucie Konečná se synem Jonášem

Foto: Archiv LK

Lucie Konečná se synem Jonášem

0Zobrazit komentáře

Měl to být oddychový víkend na chatě u Třeboně. Lucie Konečná byla zhruba na konci sedmého měsíce těhotenství a plánovala odpočívat. Pak ale zjistila, že krvácí. Zavolali tedy s manželem sanitku, která ji odvezla do nemocnice v nedalekých Českých Budějovicích. „Tam jsem se dozvěděla, že mám abrubci placenty, což je život vysoce ohrožující stav pro matku i pro dítě,“ popisuje Konečná. Komplikovaný příběh narození syna teď promítla do knihy pro děti. Na její vydání vybírá peníze na platformě Hithit a za týden od začátku sbírky se jí podařilo vybrat už víc než dvojnásobek toho, co chtěla.

Při abrupci placenty, což je nepříliš častá komplikace vyskytující se zhruba u jednoho procenta porodů, se odloučí placenta od dělohy matky ještě před porodem. Dítě tak může v děloze trpět nedostatkem kyslíku a živin, matčin život může ohrozit krvácení. Řešením je akutní císařský řez, který podstoupila i Lucie Konečná. A tak se Jonáš narodil devět týdnů před termínem. Bez problémů ale jeho vstup do světa nebyl. „Vážil jeden a půl kila, což je strašně málo. Měl nezralé plíce, takže mu pak jedna praskla. A musel být v inkubátoru na jipce, kam jsem za ním mohla ze začátku vždy jen na velmi omezenou dobu,“ říká Konečná.

V době, kdy docházela za synem do nemocnice, mu dala Lucie Konečná také jeden slib. „Maminky tam dětem většinou zpívaly, jenže já zpívám hrozně, tak jsem mu chtěla vyprávět pohádku. Ale komunikace s miminkem, které spí, mi moc nešla. Tak jsem mu tam slíbila, že o jeho příběhu napíšu jednou knížku,“ vysvětluje, jak přišla na nápad sepsat Jonášův příběh a část z výtěžku z jeho prodeje věnovat organizaci Nedoklubko.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vznikla tak kniha Jonáš kosmonautem. „Kosmonautem proto, že tak v tom inkubátoru s dýchacím přístrojem vypadal,“ směje se už teď Konečná. Pohádková kniha je určená pro nedonošené děti a jejich rodiče. Hlavní postava knihy – Jonáš – je tak malý, že ho nezvládne rodičům přinést čáp, a tak za nimi musí dojít sám. „Je tam řada narážek, které pochopí jen rodiče nedonošených dětí. Třeba na inkubátor, který vypadá jako žirafa,“ říká Konečná. Knihu ilustrovala Jonášova teta, ilustrátorka Anna-Marie Konečná.

Jonáš kosmonautem aktuálně sbírá finance na vydání na platformě Hithit. Za jediný týden kniha vybrala už přes půl milionu korun, což je víc než dvojnásobek původního cíle. Lucie Konečná svou část autorského honoráře věnuje právě organizaci Nedoklubko, které tím chce poděkovat za pomoc. „Aktuálně by to mělo být kolem stopadesáti tisíc korun,“ vypočítává.

ticketportal-mvp

Přečtěte si takéEstonci ovládli český ticketingový trh. Od Mafry kupují TicketportalEstonci ovládli český ticketingový trh. Po GoOutu a Ticketstreamu kupují od Mafry také Ticketportal

Právě organizace Nedoklubko totiž rodině během náročného období výrazně pomohla. Koneční jsou původně z Písku, když Lucii Konečnou pustili z nemocnice, pronajala si společně s manželem a dvěma psi byt v centru Českých Budějovic a za synem do nemocnice denně docházela. „Když jsem nemohla být s Jonášem, potřebovala jsem být s rodinou, což ale zároveň bylo občas i komplikované. Nikdo totiž neví, jak se má chovat ve chvíli, když se narodí nedonošené miminko, u kterého hrozí, že umře,“ popisuje Konečná.

Právě v tu dobu pomohla rodině organizace Nedoklubko, která se specializuje na podporu rodičům předčasně narozených dětí a posléze je i dále sdružuje. „Přišla za mnou jejich dobrovolnice a přinesla mi spoustu materiálů pro mne i pro rodinu, což se může zdát jako drobnost, ale vy se v tu chvíli ocitnete v pro vás úplně nové situaci a nevíte, jak s ní naložit,“ vysvětluje Konečná a dodává, že jí velmi pomáhala také podpora ostatních maminek nedonošených dětí, se kterými ji organizace propojila.