Kdepak výživové doplňky, které slibují dlouhověkost. Nový průzkum publikovaný v prestižním vědeckém magazínu Nature potvrdil, že v otázce kvalitního života ve stáří platí už trochu otřepaná rada, a to stravovat se zdravě. Podle týmu vědců z amerického Harvardu a Kodaňské a Montrealské univerzity je hlavní jíst ty správné potraviny a také dávno před tím, než se začne člověk připravovat na důchod.

Výzkum sledoval přes sto tisíc Američanů a Američanek ve věkovém rozpětí 39 až 69 let mezi roky 1986 až 2016. Účastníci studie si sami zapisovali, jaké potraviny jedí, a vědci každé čtyři roky jejich styl stravování analyzovali. Snažili se při tom také zjistit, který z osmi vybraných typů stravování vyjde jako nejúspěšnější – jestli tzv. středomořská dieta (ryby, ořechy a olivový olej), mix zaměřený na potraviny rostlinného původu, nebo třeba jídelníček navržený odborníky na výživu z Harvardu. A ukázalo se, že nakonec jako nejzdravější vyšla poslední jmenovaná strava.

Téměř deset tisíc účastníků studie, tedy kolem devíti procent, se nakonec dožilo sedmdesátky ve zdraví a nejčastěji to byli ti, kteří konzumovali více ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, ořechů a luštěnin. Vedli si ale především mnohem lépe než lidé, jejichž jídelníček obsahoval větší množství průmyslově zpracovaných potravin, soli a cukru. U nich byla pravděpodobnost, že se sedmdesátky dožijí ve zdraví, o 32 procent nižší.

Podle studie by se lidem díky zdravé stravě měla vyhnout především chronická onemocnění jako například rakovina, diabetes druhého typu, infarkt myokardu a další srdeční choroby, mrtvice, Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza.

A jak vypadal onen ideální jídelníček? Alespoň jednou týdně ryba a pětkrát denně zelenina, čtyřikrát ovoce, pětkrát až šestkrát denně celozrnné potraviny a jednou ořechy či luštěniny. Kdo se takto stravoval, měl o 86 procent vyšší pravděpodobnost, že bude stárnout bez větších potíží. Také měl dvakrát vyšší šanci, že se ve zdraví dožije pětasedmdesáti let, ve srovnání s těmi, jejichž strava obsahovala mnoho průmyslově zpracovaných potravin.

Kdo by se chtěl těmito radami řídit, nemusí přitom vynechávat úplně maso. Marta Guasch-Ferré, docentka výživy na Harvardu a jedna z autorek studie, řekla pro britský deník The Times, že lidé ve středním věku rozhodně nemusí být vegetariáni, aby byli ve stáří zdraví. Někteří z těch, u kterých výzkumníci zaznamenali dobré výsledky, jedli živočišné bílkoviny – například ryby a drůbež – a také mléčné výrobky.

Podle vědců zároveň není potřeba, aby se lidé drželi výlučně jednoho návodu na to, co jíst. „Naše zjištění také ukazují, že neexistuje jedna univerzální strava pro všechny. Zdravá strava se dá upravit podle individuálních potřeb a preferencí,“ uvedla pro The Times Anne-Julie Tessier, autorka studie a docentka z Katedry výživy na Montrealské univerzitě.

A zdravý jídelníček zároveň není důležitý jen pro stárnoucí populaci, ale i pro lidi, kteří se ještě ani nenarodili. Jiný výzkum ze začátku března, tentokrát vědců z Kodaňské univerzity, přišel se zjištěním, že strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, nápoje s vysokým obsahem cukru, červené maso a například smažené pokrmy může mít u těhotných žen později vliv na rozvoj ADHD nebo autismu u dětí.