Jak Čupr prodával extra banány a Bednář žádal o ruku aneb 10 zajímavostí z příběhů nejúspěšnějších českých startupů

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

napadzamiliardu

Foto: Albatros

Kniha Nápad za miliardu přináší příběhy nejúspěšnějších českých startupů

0Zobrazit komentáře

Kdo z českých startupistů byl jako student třídní rebel? Co uděláte, když místo pár přepravek banánů objednáte rovnou celý kamion? A kde se vlastně potkal jeden z nejviditelnějších byznysových a zároveň manželských párů poslední doby? Příběhy úspěšných českých podnikatelů jsou plné zajímavých historek, které by vydaly na knihu. A právě taková teď vychází.

Kniha Nápad za miliardu popisuje osobní i podnikatelské příběhy zakladatelů Rohlíku, Zásilkovny, Livesportu či ShipMonku. Bývalý byznysový novinář Michael Mareš do ní vybral ty podnikatele a podnikatelky, kteří ještě před čtyřicítkou (někdy i před třicítkou) stihli z ničeho vybudovat miliardovou firmu.

Objednat si knihu Nápad za miliardu můžete například zde, a jelikož je CzechCrunch jejím mediálním partnerem, přinášíme vám společně s autorem jako ukázku jeden zajímavý moment z každého příběhu.

***

Tomáš Čupr – Slevomat, Dáme jídlo, Rohlik.cz

V prvních týdnech dnes největšího českého online supermarketu, jehož hodnota přesahuje jednu miliardu dolarů, to byla punková jízda. Neustále se musely překonávat porodní bolesti a chyby. Jednou třeba nákupčí omylem místo 100 kilogramů banánů objednala celou tunu. Prostě jedna nula navíc.

Co teď s tím? Zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr vymyslel zvláštní akci: banánový jackpot – ke každému nákupu se přidával trs banánů zdarma. Za tři dny byly banány pryč a z procesní chyby se stala úspěšná marketingová akce.

Jan Řežáb – Socialbakers, Time is Ltd.

Na plzeňském gymnáziu rozhodně nepatřil mezi premianty. Měl problém s autoritami a nechtěl dělat něco, co mu v té době nedávalo smysl. Stal se z něho třídní rebel, který se nebál využít svých schopností v angličtině a informatice. Například se spolužáky přepsal startovací program na operační systém DOS tak, že se mohl přihlásit do školní sítě a stáhnout si připravované testy z různých předmětů.

Nikdy ho při tom neodhalili, třídní důtky tak dostával za jiné prohřešky – třeba za vyskakování z oken třídy v přízemí, když si zkracoval cestu na oběd. Školu nakonec nedokončil a dodnes zůstal bez maturity.

napad-za-miliardu

Foto: CzechCrunch

Kniha Nápad za miliardu přináší příběhy nejúspěšnějších českých startupů

Martin Hájek – Livesport

Zakladatel největšího sportovního servisu na světě, který doručuje branky, body a vteřiny 100 milionům uživatelů po celé planetě, je neuvěřitelně soutěživý. V mládí to kromě tenisu a dalších sportů platilo i o kurzovém sázení. Nejčastěji tipoval tenis, a to ve Fortuně na Hradčanské v Praze. Na tamní pobočku chodila i legenda sázkařské scény 90. let – neznámý kominík, který si přímo ve svém pracovním mundúru podával u okénka sázky za desítky tisíc korun.

Někteří sázkaři od něj opisovali (třeba vytáhli jeho zmuchlaný papírek z koše) a několikrát to zkusil i Hájek. „Byl jsem z něj v malém plusu, ale nebylo to o štěstí. Spíš mě fascinovalo, že na tehdejší dobu i své zaměstnání sázel tak velké peníze. Pro mě to byl důkaz, že je možné bookmakery stabilně porážet,“ říká Hájek.

Hubert Palán, Daniel Hejl – Productboard

V roce 2012 se tahle dvojka dala dohromady velmi neobvyklým způsobem. Hubert byl porotcem na jedné startupové soutěži, v níž soutěžil Danielův projekt. „Nápad dobrý, ale nemáte technické schopnosti to postavit,“ řekl mu tehdy Palán. Nicméně se spřátelili na Facebooku a o rok později tam první jmenovaný hledal softwarového inženýra.

Slovo dalo slovo a Daniel se v Hubertově novém startupu stal – wait for it – technickým ředitelem. Zbytek příběhu znáte. Productboard je jedním z nejžhavějších českých startupů a podle všeho brzy dosáhne statusu jednorožce.

Květa a Šimon Vostří – Ytica

Jejich příběh je hodně pestrý a plný paradoxů. Třeba Květa dělala šest let letušku u ČSA, přestože se bála létat, a Šimon si zase předloni začal hrát s vláčky (v momentě, kdy se dozvěděl, že i druhé dítě bude holčička). Jeho velkou vášní je i skydiving.

Má za sebou skoro čtyři tisíce seskoků, kdy vyskočíte z letadla ve výšce čtyř kilometrů a volným pádem letíte rychlostí 250 kilometrů v hodině vstříc zemi. Pak si otevřete padák a snažíte se trefit vymezené místo dopadu. Párkrát se takhle Šimon polámal, mimo jiné i na první rande resetovaného vztahu s Květou šel se zlomenými žebry.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Oliver Dlouhý – Kiwi.com

Jeho babička trvala na tom, že si její vnuk musí dodělat vysokoškolské vzdělání. A zdůrazňovala to slovy, že „pokud nedostuduje, umře“. Oliver studium dlouho uměle natahoval a s pomocí přítelkyně hrál před babičkou divadlo. Když se po letech pídila po promoci, zoufalý Oliver začal s kamarády v brněnském kulturním centru Semilasso chystat falešnou ceremonii.

Půjčil si taláry a další propriety, rozdal komparzní role, ale babička těsně před stanoveným termínem umřela. Oliver vrátil vypůjčené věci, zrušil rezervaci sálu a mohl konečně oficiálně ukončit studium na Newton College.

Simona Kijonková – Zásilkovna

„Ahoj, já jsem Jaromír, kde tady máš skleničky na víno?“ představil se Jaromír Kijonka své spolubydlící na vysokoškolské koleji na Jarově, když jí vpadl do pokoje. Jeho taktikou byl moment překvapení a jeho vodítkem bylo tričko propálené od cigarety, které měla Simona na sobě. „Z toho jsem usuzoval, že je požitkářka,“ říká Jaromír.

„Líbila se mi, ale původně jsem si nemyslel, že z toho bude velká láska, spíš takové vzplanutí. Nevsadil bych si ani korunu na to, že to takhle dopadne,“ popisuje zpětně seznámení dvojice, která má nyní pod střechou rodinného holdingu podíly ve firmách za miliardy korun.

Jan Bednář – ShipMonk

Jan Bednář žádal svou přítelkyni Sabinu o ruku velmi netradičně, skoro by se dalo říct jako z amerického filmu. Jako velký příznivce Pevnosti Boyard a dalších her, ve kterých se hledají poklady, jí řekl, že pojedou na její narozeniny na utajené místo. Přesné souřadnice si musela sestavit z čísel, která dostávala jako odměnu za plnění jednotlivých úkolů.

Tím posledním bylo potopit se na mořské dno s kyslíkovou maskou. Ve vodotěsné truhle se závažím našla slepou mapu jednoho malého karibského ostrova u Dominikánské republiky. Tam Janova velkolepá hra vrcholila příletem vrtulníkem. Dopředu uplatil domorodce, aby na pláži vytvořili z banánových listů obří srdce a do písku napsali obří nápis: WILL YOU MARRY ME?

michael-mares

Foto: Michael Tomeš

Michael Mareš, autor knihy Nápad za miliardu

Ján Ilavský, Vlado Hrinčár, Jaroslav Beck – Beat Games

Příběh trojice tvůrců nejpopulárnější hry pro virtuální realitu Beat Saber je plný drobných zajímavostí. Ján vytvořil svou (před Beat Saberem) nejúspěšnější hru Chameleon Run jako velmi jednoduchou skákačku, protože během vývojářského hackatonu Game Jam nemohl pořádně programovat. Týden před akcí si totiž zlomil ruku, když venčil psa na koloběžce.

Vladovu kariéru v mládí nejvíce ovlivnily dva momenty. Když jeho otec po revoluci kdoví odkud přivezl počítač Sinclar ZX Spectrum+ a když dostal do ruky hru Command & Conquer: Red Alert o fiktivním souboji Sovětů s Američany. Její plakát měl vylepený nad postelí a rozhodl stát se herním vývojářem.

Jaroslav odjel studovat Audio Engineering do Oxfordu, aniž by uměl anglicky a měl dost peněz. Každý den chodil do školy hodinu pěšky, čímž na jedné cestě ušetřil 1,5 libry za jízdné a díky tomu si mohl za tři libry kupovat v obchodě Sainsbury’s tzv. Deal Meal, tedy bagetu, brambůrky a colu. To byla jeho každodenní strava, jen občas si dopřál extra papriku nebo okurku, aby doplnil vitamíny.

Josef Průša – Prusa Research

Otec malého Josefa a jeho bratra Michala zapsal během základní školy v Sedletíně na Vysočině na kroužek vyšívání. Chtěl, aby získali manuální zručnost. „Nakonec jsem tam chodil se všemi kamarády z vesnice. Nebylo to nic proti ničemu – jako trénink jemné motoriky to myslím bylo dost efektivní,“ vzpomíná Josef, který také s bratrem dostal od rodičů starého trabanta, na kterém se mohli vyřádit.

Celý ho rozebrali, včetně motoru, sundali střechu, nasadili terénní gumy a přidali počítačem řízené zapalování. Odlehčili karoserii a papírově mu tak zvedli výkon, že mohli jezdit tátovi pomáhat do lesa.

Jak přilákat k investování do startupů více žen. Čtyři Slovenky sdružují už 250 andělských investorek z celého regionu

Peter BrejčákPeter Brejčák

lumus-boxedStory

Foto: Lumus Investment

Zakladatelky Lumus Investment Collective: Vladimíra Činčurová, Lucia Cerchlan, Terézia Jacová a Zuzana Zamborská

0Zobrazit komentáře

Z více než šedesáti miliard korun, které investoři v posledních pěti letech vložili do startupů v regionu střední a východní Evropy, jen dvě procenta směřovala do těch, které zakládaly ženy. Tento poměr je částečně ovlivněn tím, že ženami založených firem je méně, avšak i samotné oblasti investic historicky a dlouhodobě dominují hlavně muži.

Přilákat více žen do startupového prostředí a umožnit jim ve větší míře stát se andělskými investorkami se i u nás snaží kolektiv Lumus Investment, jenž sdružuje už více než 250 dam z většiny zemí regionu. „I když mají ženy peníze, v mnohem menší míře než muži je investují do startupů,“ popisuje pro CzechCrunch Slovenka Terézia Jacová, spoluzakladatelka ženského investičního klubu.

Terézia Jacová se do světa venture kapitálu naplno dostala v roce 2014, kdy začala pracovat ve slovenském fondu Neulogy Ventures, a zastává pozici investiční manažerky (aktuálně je na mateřské dovolené). Malé zastoupení žen v investičních fondech nebo mezi anděli přitom podle Jacové ovlivňuje také motivaci dalších pouštět se do budování vlastních startupů a byznysů.

„Ženy vlastní přibližně polovinu všeho evropského bohatství, ale podle různých odhadů tvoří jen pár procent ze všech andělských investorů. To přímo ovlivňuje počet žen-zakladatelek, které nabírají tzv. early-stage kapitál,“ vysvětluje Jacová s tím, že hlavní motivací Lumus je přitáhnout více žen do venture kapitálu, což zlepší i situaci ve startupovém světě a inspiruje i další studentky, které tuto kariérní dráhu budou zvažovat.

lumus-regular

Foto: Lumus Invetment

Zakladatelky Lumus Investment Collective

Příběh ženského investičního kolektivu začíná u dvou Slovenek, Zuzany Zamborské a Lucie Cerchlan, které se potkaly během svých štací v San Francisku. Zamborská pomáhala českým a slovenským startupům expandovat do západní Evropy a do Spojených států, Cerchlan v té době rozbíhala pobočku pro slovenský startup Slido, který koncem loňského roku koupil gigant Cisco.

Inspirovalo je, jak v Americe fungují komunity, které sdružují ženské andělské investorky, a to zejména v kontrastu s tím, že podobné iniciativy v regionu střední a východní Evropy neexistovaly v podstatě vůbec. Tento stav se v roce 2019 rozhodly změnit a ozvaly se Terézii Jacové.

„Hned jsme si sedly. Nedostatek žen v oblasti jsem vnímala také, ale z druhé, tedy investorské strany. Na Slovensku a v Česku se ve venture kapitálu pohybují jednotky žen. V Neulogy Ventures jsme navíc měli čtyřicet různých investorů, ale jen dvě byly ženy,“ vzpomíná Jacová na začátky Lumus Investment Collective.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zakladatelky tvořily ideální spojení, v němž kombinovaly své zkušenosti z několika různých světů. Do týmu k sobě přizvaly další Slovenku Vladimíru Činčurovou, která dlouhodobě žije v Praze a rozvoji startupů se věnuje z pozice manažerky startupového programu v Microsoftu s tím, že doplnila expertízu z oblasti marketingu, networkingu a eventů.

„Perfektně se to propojilo, společně máme unikátní průřez z několika stran – ze startupů, venture kapitálu i korporací,“ popisuje Jacová. Interní tým ženského investičního klubu tak má i širší geografické rozpětí, Cerchlan z Londýna aktuálně pracuje pro britský fintech Cuvva, Činčurová působí v Česku a Jacová se Zamborskou žijí na Slovensku.

Čtveřice dam se tak v roce 2019 pustila do budování komunity andělských investorek, jejichž počet už na platformě Lumusu překonal hranici 250. Většina pochází z Česka, Slovenska a Polska a doplňují je zástupkyně z téměř všech zemí střední a východní Evropy. Profesně přitom běžně působí mimo tento region od Ameriky přes Londýn a Amsterdam až po Asii.

lumus-regular-2

Foto: Lumus Invetment

Zakladatelky Lumus Investment Collective

„Naše investorky nemusí být nutně v našem regionu aktivní, obecně s ním mají nějakou spojitost. Je to pro ně cesta, jak opět navázat spojení poté, co kvůli kariéře odešly jinam, u nás ale chtějí podpořit další generaci podnikatelů. Často jsou kromě financí ochotné pomáhat i ve formě mentoringu a konzultací,“ přibližuje Jacová.

Lumus není klasickým venture kapitálovým fondem, který by sbíral peníze od investorů a následně je ve vlastní režii investoval. Coby klub sdružující andělské investorky místo toho funguje jako syndikát – po úvodní expertní analýze startupu vytvoří nabídku a rozešle ji do své sítě, kde hledá zájemkyně o investici. Minimální částka je přitom pět tisíc eur, tedy asi 125 tisíc korun.

„Je to relativně nízká suma, což souvisí s tím, že jsme andělské investování chtěli demokratizovat a demystifikovat. Na to, aby se někdo stal andělským investorem, nepotřebuje mít miliony na účtu. Když se pak dohromady spojí několik investorek, dokážeme startupu nabídnout relevantní sumu,“ říká Jacová.

Investiční klub se zaměřuje na tzv. early-stage startupy – v investiční fázi mezi 50 tisíci až 200 tisíci eur, tedy přibližně mezi jedním a pěti miliony korun. I když v posledních letech v regionu vzniklo mnoho různých venture kapitálových fondů, většina z nich se zaměřuje na pozdější investiční kola od 200 tisíc eur a Lumus se tak snaží vyplnit i tuto mezeru na trhu.

„Naší misí je přilákat k investování víc žen. I kvůli tomu se nemůžeme zaměřovat jen na firmy se zakladatelkami.“

Samotná investice probíhá pomocí tzv. SPV (special purpose vehicle), což je obdoba české s. r. o. určená výhradně pro investici a majetkově jsou v ní sdružené všechny investorky. Lumus pak aktivně pomáhá se správou této entity, na jednotlivých transakcích běžně spolupracuje s dalšími syndikáty nebo fondy a nezaměřuje se na žádnou konkrétní oblast, v níž startupy působí. Stejně tak se nezaměřuje ani na investice do startupů založených ženami.

„Nemůžeme bojovat na dvou frontách. Naší misí je přilákat k investování víc žen. I kvůli tomu se nemůžeme zaměřovat jen na firmy se zakladatelkami. Na druhou stranu, investorky z našeho kolektivu častěji přináší návrhy na investice do ‚ženských‘ startupů, stejně tak nás více vyhledávají samy zakladatelky, protože u nás cítí menší bariéru,“ doplňuje Jacová.

bykov

Přečtěte si takéČeský IP Fabric střeží fungování internetu, po rychlém růstu jde dobýt USAStartup rozjel z garáže a dal do něj všechny úspory. Český IP Fabric střeží fungování internetu, po rychlém růstu jde dobýt USA

Syndikát investorek zatím finančně podpořil tři startupy. Mezi již uzavřené investice patří například nizozemský startup BikeFair českého zakladatele Jana Pecníka, kterého v rámci kola podpořil také tuzemský fond Grouport spadající do skupiny Depo Ventures.

weekly-060125-mvp-y

Přečtěte si takéNový Harry Potter a český startup, co pomáhá lékařůmNový Harry Potter, nenápadná hvězda známého fondu a český startup, co pomáhá lékařům

Lumus se dále podílel na investici ve výši 200 tisíc eur, asi pět milionů korun, do rumunské online vzdělávací platformy pro týmy pracující na dálku Houston a také do litevského startupu Zenoo, jenž vyrábí zdravou raw stravu pro psy, čímž snižuje riziko vzniku častých zdravotních problémů.

Další podpořené firmy by pak v nejbližších měsících měly přibývat relativně rychle. Pro klub Lumus ale samotné investice nejsou do budoucna to stěžejní. „Naše hlavní síla není ve schopnosti investovat, ale v komunitě čítající více než 250 žen, které působí na vysokých pozicích všude po světě. Klíčová otázka do budoucna je, jak využít právě sílu této komunity,“ dodává Jacová.