Glosa Petra Žabži. Poslední glosa roku 2024 bude velmi osobní a podívám se v ní na dvě témata, která po většinu roku hýbala finančními trhy a kde jsem se z pozice investora buď trefil, nebo trefil méně. Nejde o nic jiného než americké prezidentské volby a bitcoin, který zejména koncem roku mohutně vyrostl a opět ho nebylo možné ignorovat. Jak jsem dopadl?

Sázka na růst trhů v případě zvolení Donalda Trumpa mi vydělala relativně dost peněz už v roce 2016, kdy jsem tuhle spekulaci „hrál“ poprvé. Stejně jako letos i tehdy jsem sázel na to, že skutečná afinita k Trumpovi je v americké společnosti mnohem vyšší, než ukazují předvolební průzkumy – primárně proto, že jde o enfant terrible americké politiky a veřejně přiznat, že mi jeho názory konvenují, se prostě nenosí.

Moje investiční logika byla tehdy i letos velmi přímočará: nákup indexu Nasdaq 100 formou nepákovaného ETF dva dny před volebním úterým a prodej zhruba měsíc po volbách. Žádné opce, žádná páka, jednoduchá strategie. Všechny ostatní trhy jsem v rámci tohoto tématu ignoroval, protože jejich případná pozitivní reakce by vždy byla násobně slabší než přímo na burzách v USA.

Navíc jsem tuhle svoji myšlenku dlouze probíral s kamarády a profesními kolegy, kteří v USA žijí, a jejich názory mi moji spekulaci na sto procent potvrdily. Takže jsem na nic nečekal a vyrazil na nákupy. Jenže to byla ta jednoduchá část. Mnohem složitější a zároveň zajímavější bude spekulovat na to, jak se s reálnými problémy americké ekonomiky Donald Trump vypořádá v rámci svého prezidentského mandátu. Předvolební kampaň je totiž divadelní představení pro masy a velkohubé tweety nic nestojí. Realita bude úplně jiná.

Už od 21. ledna, kdy se po inauguraci oficiálně ujme prezidentského úřadu, totiž Donalda Trumpa čekají výzvy jako kolosální (a nadále rostoucí) deficit, nelegální migrace, obchodní „válka“ s Čínou nebo ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. A naprosto upřímně – vůbec netuším, jak se k tomu z pohledu investora postavit, a tak si zatím obrazně řečeno „sedím na rukou“.

Druhé téma je bitcoin. Jsem příslušníkem generace, která jeho existenci tak nějak zaregistrovala, příliš pozornosti mu však nevěnovala a dlouho jej považovala za efemérní hračku počítačových nadšenců. Něco málo bitcoinu jsem si z profesního zájmu zhruba před dvěma roky jednorázově nakoupil, ale pohledem do investičního zpětného zrcátka to bylo zoufale málo. A hlavně – bylo to jenom jednou. Kdybych v tu dobu začal postupně a pravidelně, byť po malých částkách, nakupovat, byl bych dnes v balíku.

Zjednodušený přístup k jeho koupi a prodeji, schválení ETF na bitcoin jako podkladové aktivum a nakonec (minimálně verbálně) velmi vstřícný postoj nastupující americké administrativy k digitálním aktivům byly všechno signály, které jsem měl vidět a vnímat mnohem dřív. Jenže unikátnost bitcoinu a jeho proklamovaná „antisystémovost“ mi ho na radar přihrála až relativně pozdě.

Daly se podobné signály odhalit i u jiných aktiv? Určitě ano. Kdo měl trochu rozhled, na jaře roku 2020 okamžitě věděl, že prudký propad úrokových sazeb a masivní podpora vlád a centrálních bank povede k brutální inflaci, a začal nakupovat akcie nebo nemovitosti. Nejde tak o jednotlivosti, ale spíše o schopnost spojit si dopady relativně izolovaných událostí a „namalovat“ si z nich celý obrázek.

Stal se ze mě tedy po této lekci bitcoin-maximalista? Určitě ne. Ale bezpochyby jsem nyní mnohem více otevřený novým a neotřelým investičním možnostem, které se v digitální ekonomice objevují jako houby po dešti. Ne všechny vyjdou (respektive většina nevyjde), ale řečeno finanční terminologií: „Tyhle call opce jsou tak levné, že je hřích si jich pár nekoupit.“ A pak, že starého psa novým kouskům nenaučíte…

Šťastný, veselý a profitabilní rok 2025 přeji!