Jak poznat, že obchodní oddělení neklape? A jak ho opravit? Někdy je potřeba pomoc zvenčí, říká Kodytek

Když se dostane obchodní oddělení pod tlak, může rozhodit celou firmu. I o tom hovoří v podcastu BrandStories Jan Kodytek ze společnosti JPF.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

Víte, co je to teorie kripla nebo pasivní obchod? Pokud ano, tak jste na dobré cestě alespoň rozpoznat chvíli, kdy vaše obchodní oddělení potřebuje nakopnout. Hůře se už ale koná a znovu zaměstnance učí novým věcem. Někdy je v těchto případech výhodnější sáhnout po pomoci zvenčí a nechat ve firmě fungovat takzvaný interim, tedy dočasný management, který pomůže společnosti nastavit novou strategii – a nemusí jít jen o tu obchodní.

„Důležitá jsou čísla. Jaký mám přírůstek nových klientů? V jakém obratu a s jakou marží? Pokud tato čísla nefungují, je jasné, že obchod je pasivní ve smyslu, že se nerozrůstá a je pořád stejný. Stagnuje a to nesmíte dopustit,“ vysvětluje Jan Kodytek, ředitel společnosti JPF pro Moravu a Slovensko, v novém díle podcastu BrandStories, ve kterém nahlížíme do zákulisí českých firem. Pustit si ho můžete na YouTube, Spotify, Apple Podcastech nebo v přehrávači výše.

Obhospodařovávání stále stejných klientů, i když je to pro obchoďáky jednodušší, protože už s nimi mají vybudované vztahy, má podle Kodytka dvě nevýhody. Zaprvé obchod v tom lepším případě stagnuje, v tom horším, když některý z klientů odpadne, tak se ani nenahradí novým, což už vede k postupnému poklesu. Zadruhé si takovou situaci často uvědomují sami klienti, a pokud jsou pro firmu důležití, mohou tlačit na cenu, což znamená snižování marže – v podstatě jde celou dobu jen o urputný boj udržení si toho, co firma aktuálně má.

„Samozřejmě se většinou nahromadí více věcí, a když je pak obchodní oddělení pod tlakem, začne často ukazovat všude kolem sebe, což se většinou přelije v klasický boj mezi výrobou a obchodem. Obchoďáci tvrdí, že výroba je špatná a nekvalitní a těžko se prodává za vyšší ceny, místo toho, aby firma řešila, kolik nových klientů se podařilo získat,“ dodává Kodytek, který v JPF v rámci interim managementu v současnosti pomáhá padesáti firmám ve dvou zemích.

BrandStories JPF

Přečtěte si takéJak si pořídit CEO a nenasekat plno chyb? Radí Jiří Jemelka z JPFJak se vzdát kontroly nad firmou, pořídit si CEO a nenasekat při tom plno chyb? Radí Jemelka z JPF

Nic ale není tak jednoduché, jak se může zdát. Vyřešit jakékoliv problémy nebo nové výzvy ve firmě bývá vždy podle Kodytka velmi náročné, a když s tím lidé nemají zkušenosti, tak je to o to těžší. „Ať už má firma problémy, nebo se jen potřebuje dostat na vyšší úroveň, přicházíme, abychom udělali nějakou změnu. Což je náročné, protože je vědecky prokázáno, že 90 procent lidí žádnou změnu ideálně nechce,“ potvrzuje Kodytek poznatky z vlastní praxe.

„Na začátku si děláme analýzu, jak vše funguje, jaké jsou vztahy nebo komunikace mezi lidmi a co přesně kdo dělá. A pak je největší výzvou pro interim manažery vše umět perfektně vysvětlit. Co bude změna obnášet, co bude na konci, jaké jsou milníky, jaká budou opatření, co se bude ve firmě dít… tak, abychom pokud možno eliminovali počáteční nechuť lidí,“ vysvětluje Kodytek.

A co navrhuje udělat, pokud vám nefunguje obchodní tým? To si můžete poslechnout v dalším díle podcastu BrandStories na YouTube, Spotify či Apple Podcastech. Dozvíte se v něm také:

  • Jak by mělo fungovat obchodní oddělení?
  • Kdo to je business developer a proč ho firma potřebuje?
  • Jaké jsou rozdíly ve fungování firem v Čechách, na Moravě či na Slovensku?
  • Co nejčastěji zaměstnává interim manažery?
CC Native

Partnerem článku je JPF

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Daniel Křetínský má další investici ve Francii. Posílá peníze do projektu, který chce léčit rakovinu

Jeden z nejbohatších Čechů rozšiřuje svou působnost ve Francii. Po médiích či technologických firmách se vydává do zdravotnictví.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kretinsky-lab2

Foto: Depositphotos / EPH

Miliardář Daniel Křetínský

0Zobrazit komentáře

Ve Francii byl dosud Daniel Křetínský investičně vidět převážně v médiích nebo technologických firmách. Jeho nová investice míří jiným směrem. Jeden z nejbohatších Čechů získal prostřednictvím své společnosti EP Equity Investment (EPEI) téměř čtvrtinový podíl ve francouzském projektu Nanobacterie, který vyvíjí neinvazivní metodu léčby rakoviny. Pro ČTK tuto informaci potvrdil mluvčí Křetínského společností Daniel Častvaj. Výši investice ani jedna ze stran nekomentovala.

Francouzský projekt vznikl už v roce 2008 a s EP Equity Investment teď uzavřel strategické partnerství. „Díky této spolupráci získala EPEI ve společnosti Nanobacterie 24,99procentní podíl,“ uvedl Daniel Častvaj. Investiční společnost Daniela Křetínského podpoří firmu se sídlem v Paříži v procesu klinického schvalování její metody a zdravotnického prostředku určeného k léčbě rakoviny prostaty.

Startup Nanobacterie pracuje na vývoji léčby rakoviny pomocí magnetických nanočástic produkovaných magnetotaktickými bakteriemi, takzvaných magnetosomů. Jeho metodu a zařízení by mělo být možné v budoucnu vedle rakoviny prostaty využít i u dalších diagnóz. Firma uvádí, že svůj postup testuje například u rakoviny prsu či glioblastomu, což je nejčastější a nejagresivnější primární mozkový nádor.

„Investice ze strany EPEI je pro nás v této klíčové fázi vývoje zásadní. Díky jejich důvěře v naše poslání a technologii můžeme pokročit v klinických zkouškách, které jsou nezbytné k tomu, abychom mohli naši léčbu nabídnout pacientům,“ uvedl zakladatel společnosti Nanobacterie Edouard Alphandéry, který získal doktorát z fyziky pevných látek na Oxfordu a následně se věnoval oboru fyzikální chemie na Trinity College v Irsku a enzymologie na Washingtonské univerzitě v USA.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nyní Alphandéry rozvíjí svůj nápad využít magnetosomy k léčbě rakoviny. Způsob léčby, který Nanobacterie vyvíjí, se jmenuje magnetická hypertermie. Zmíněné magnetosomy se mají podávat do nádorů a zahřívat působením střídavého magnetického pole. Teplo uvolňované magnetosomy totiž vyvolává protinádorovou aktivitu.

Podle webu francouzských výzkumníků mají mít magnetosomy ve srovnání se svými chemicky syntetizovanými protějšky výhodné vlastnosti, včetně větší velikosti, která vede k lepším ohřívacím vlastnostem, a uspořádání řetězců, které zajišťuje homogenní ohřev. Firma uvádí, že již provedla některé úspěšné testy na myších a plánuje zahájit po splnění všech regulačních požadavků klinické zkoušky.

EP Equity Investment Daniela Křetínského se specializuje na veřejně obchodované společnosti a perspektivní evropské podniky. Vlastní menšinové podíly ve firmě International Distributions Services, což je majitel britské pošty Royal Mail, a také ve společnostech PostNL, v britských supermarketech Sainsbury’s, francouzské televizní společnosti TF1, v americkém řetězci s teniskami Foot Locker a ve francouzské softwarové firmě Quadient. Prostřednictvím své dceřiné společnosti France Retail Holdings získala EPEI nedávno kontrolní podíl ve firmě Casino Guichard-Perrachon.

S přispěním ČTK