Jak Praha používá data? Bereme je i z Waze a na automatizaci úřadů stačí i Excel, říkají městští vývojáři

Není nutné hned povolávat umělou inteligenci. Pražská datová platforma Golemio na konferenci WebExpo ukázala, že méně je někdy více.

webexpo2-min

Foto: WebExpo

Benedikt Kotmel, šéf Golemia, na konferenci WebExpo 2022

Zkostnatělá instituce, byrokracie, na stolech hordy papírů a bytostně pomalí úředníci. Kdyby existoval stereotyp české veřejné správy, asi by nebyl daleko od tohoto popisu. Jenže úřady mohou vypadat i docela jinak. Časy se mění a i ony se musí postupně učit čím dál tím větší agilitě. Do svých organizačních struktur vpouštějí programátory nebo datové analytiky. Příkladem je pražská datová platforma Golemio, která funguje pod městskou společností Operátor ICT.

Na konferenci WebExpo, jejímž byl CzechCrunch mediálním partnerem, mluvil šéf Golemia Benedikt Kotmel o tom, jak data stále více pronikají do fungování českého hlavního města. „Kdo byste řekli, že Praha je takzvaně data-driven?” položil na úvod otázku do publika. Z davu se vynořily sotva dvě ruce. „Ano, to je obvyklá odpověď. Dvě ruce a jedno z toho je můj kolega. Jenže ve skutečnosti je Praha opravdu řízená daty,“ vyvedl Kotmel diváky z míry s tím, že hlavní město má ve skutečnosti k dispozici obrovské množství dat – některá využívá, další dává volně k dispozici.

Jak je tedy možné, že i tak máme pocit, že veřejná sféra v moderních postupech často selhává? Jak už to tak bývá, data sama o sobě nejsou všespásná a do všeho vstupuje hlavně lidský faktor – a to jak na straně úředníků, tak občanů. Jako příklad Kotmel uvedl příklad z doby covidové.

„Na začátku pandemie se stát podle dat vůbec nerozhodoval. Když zavedl opatření, nikdo s daty neměl problém. Později už byla veřejně dostupná a stát se podle nich začal řídit, ale výsledkem stejně byly další a mnohem těžší vlny pandemie,“ podotknul šéf Golemia. Více dostupných dat tak nutně neznamená více užitku.

webexpo1-min

Foto: WebExpo

Konference WebExpo se už tradičně konala v pražské Lucerně

Co tedy s daty dělat, aby byla skutečně užitečná? V první řadě je nutné vzít v potaz složitost celého veřejného sektoru. Podle Kotmela je totiž jen v české veřejné správě deset tisíc různých informačních systémů, jejichž propojování je nadmíru složité i proto, že se každé nové řešení musí ze zákona veřejně vysoutěžit. Takže než aby Golemio vymýšlelo megalomanské projekty, snaží se postupovat po malých, jednoduchých krůčcích. A tím i ve výsledku zvyšovat důvěru ve stát.

Často v Česku totiž podléháme v úvodu zmíněnému stereotypu pomalých úředníků. Jenže skutečnost je spíš taková, že úředníků je málo, potřebují mít vysokou odbornost a brzdí je i dlouhé odvolací lhůty. Myslí si to i Kotmelův kolega a tech lead Golemia František Hána, který s ním na WebExpo také dorazil.

Big data a umělá inteligence? Netřeba

„Ben zmiňoval při prezentaci důležitost vzájemné důvěry v procesu automatizace veřejné správy. Pokud půjdeme na úředníky a jen po nich chceme data, nefunguje to. Potřebujeme jim ukázat, že je nebudeme připravovat o práci. Raději se ptáme, kde můžeme pomoct,“ říká Hána. Technologickou pomoc tedy sami úředníci vyhledávají, ale často neznají řešení.

„Když jsme přišli, dostávali jsme otázky, jestli děláme big data nebo umělou inteligenci a jak to, že nemáme machine learning. A jim říkal proč? To nepotřebujeme,“ směje se Hána. „Často stačí úplné základy – Excel, maximálně lineární regrese a jen tím se vyřeší spousta problémů,“ doplňuje.

Jako příklad uvádí situaci z doby, kdy se v Česku začínalo očkovat proti covidu. Na distribuci přebytků vakcín po očkovacích místech zpočátku úřednici používali prostě bílou tabuli a fixu. Následně je kontaktovala firma, která chtěla podle Hány magistrátu dodat matematický model za nižší jednotky milionů korun, který by distribuci vakcín počítal za ně. Tu odmítl.

Kotmelův tým totiž dokázal stejnou věc vyřešit za týden pomocí chytré excelovské tabulky, která počítala s distribucí a například zarovnala vakcíny na celé krabice. A když následně vláda otevřela zvláštní očkovací fronty pro seniory nebo hasiče a policisty, podle Hány stačilo přidat dva sloupečky.

Data o výmolech přímo z Waze

Je to však jen špička ledovce činností, kterým se pražské Golemio věnuje. Jak technický šéf Golemia prozradil pro CzechCrunch, práce datového týmu je tematicky skutečně pestrá a sahá snad do všech oblastí veřejné správy, kterým se magistrát věnuje. Příkladem za všechny budiž doprava.

Už teď například funguje přímá datová výměna mezi navigační aplikací Waze a Golemiem. Město tak využívá třeba toho, že řidiči přímo v aplikaci mohou nahlásit výmoly. „Jednou za týden agregujeme data o nových výmolech, prioritizujeme je a posíláme na pražskou Technickou správu komunikací. Ta následně jede a výmoly záplatuje,“ popisuje proces Hána.

Větší rozvoj se chystá i v případě dat o zpoždění veřejné hromadné dopravy. V tomto případě proudí data opačným směrem – od veřejné správy, tedy dopravního podniku, třeba do map od Seznamu nebo Googlu. Zatímco dříve se měřilo zpoždění jen za pomoci hlášení autobusů či tramvají v zastávkách (a tedy nepřesně), teď již vozy pražské MHD odesílají data každých přibližně 10 sekund ze své GPS. Cestující tak mají v dispozici mnohem přesnější informace. Brzy se navíc služba má rozšířit i na metro.

V současném stavu tak Praha data má a vůle je na všech stranách, aby je využívala stále efektivněji. Co lze ale s daty dělat dál? Potenciál se otevírá i pro jejich další analýzu a predikci, avšak Hána opět zmiňuje kýženou jednoduchost. „Predikce za mě v mnoha případech nedává smysl. Například byly cyklosčítače a mělo se predikovat, kolik lidí tam projede. Kromě toho, že to záleží na mnoha faktorech, tak co z toho vlastně je? Pojďme radši řešit konkrétní problémy, ne jen využití technologií,“ uzavírá.

Jiří Svoboda

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.