Jak rozeznat pochybný dluhopis? Když vám prodejce nechce odpovědět na tyto základní otázky
Než investujete do dluhopisu, je dobré ověřit si všechny důležité informace. Jaké to mají být? Právníci předkládají modelový dokument.
Víte, jaké jsou podmínky předčasného splacení nebo jaká je podřízenost pohledávek? Na první pohled vám tyto parametry při studování, zda investovat do vybraného dluhopisu, nemusí přijít tak zásadní, ale opak může být pravdou. „Jsou to parametry, které emitenti někdy nechtějí tolik ukazovat, ale mohou zásadně ovlivnit míru výhodnosti a rizikovosti daných dluhopisů,“ upozorňuje právník Michal Kapitán. Zejména u menších emisí by podle něj prospělo, kdyby emitenti vydávali i jednoduchý dokument, v němž by byly přehledně uvedeny všechny důležité údaje.
Zakladatel advokátní kanceláře Endors Vít Kučera říká, že firmy v Česku dluhopisy často zneužívají a že je to samozřejmě špatně. S kolegy v čele s Michalem Kapitánem proto vypracovali 10 základních pravidel, na co si dát při investování do dluhopisů pozor, což míří především směrem k potenciálním investorům. Podobným způsobem se snaží edukovat také samotné emitenty, kteří dluhopisy vydávají. Jejich dlouhodobým cílem je přinést na dluhopisový trh větší transparentnost a zlepšit jeho pověst.
Dluhopisy jsou sice pro firmy standardním a legitimním nástrojem financování, jenže v Česku nemají tak dobré renomé. Některé firmy vydávaly příliš rizikové bondy, a když je pak nebyly schopny splácet, především drobní investoři přišli v součtu klidně o miliardy korun. Platí přitom, že většina dluhopisů, zejména od velkých a renomovaných společností, problémová není, ale obzvlášť pozor by měli investoři dávat u menších emisí. Mimo jiné proto, že u nich nejsou nastavena tak přísná pravidla, a tak někdy chybí důležité údaje.
Co je to dluhopis?
- Definice dluhopisu: Dluhopis je finanční nástroj představující půjčku, kterou investor poskytuje emitentovi (společnosti, vládě nebo jiné organizaci, ale i jednotlivci). Investor tímto způsobem poskytuje kapitál výměnou za pravidelné úrokové platby a navrácení nominální hodnoty dluhopisu při jeho splatnosti. Existují však i speciální typy dluhopisů, kde se s pravidelnými úrokovými platbami nesetkáte, typicky jde o takzvané zerobondy neboli diskontované dluhopisy.
- Emitent a investor: Emitentem dluhopisu je subjekt, který si půjčuje peníze (například vláda nebo korporace). Investor (kupující dluhopisu) poskytuje emitentovi kapitál s tím, že očekává návratnost této investice ve formě úroků a splacení nominální hodnoty dluhopisu.
- Úrokové platby (kupóny): Dluhopisy obvykle vyplácejí pravidelné úroky (kupóny) držiteli dluhopisu. Tyto platby mohou být prováděny ročně, pololetně nebo čtvrtletně nebo i v jiné frekvenci a bývají stanoveny pevnou nebo variabilní úrokovou sazbou. Stejně jako u samotného dluhopisu se však i u úroku můžete setkat se speciálními typy určení úroku. Například u již zmiňovaných zerobondů neboli diskontovaných dluhopisů je výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem.
- Nominální hodnota a splatnost: Nominální hodnota dluhopisu (také nazývaná par value nebo face value) je částka, kterou emitent slibuje vrátit investorovi při splatnosti dluhopisu. Splatnost dluhopisu je datum, kdy emitent musí tuto částku splatit.
- Rizika a výnosy: Kvalitní dluhopisy jsou považovány za méně rizikové investice ve srovnání s akciemi, protože poskytují pravidelný příjem a vrácení kapitálu při splatnosti. Nicméně nesou riziko selhání emitenta, inflační riziko (znehodnocení kupónových plateb), úrokové riziko (změny v tržních úrokových sazbách mohou ovlivnit hodnotu dluhopisu) a podle povahy dluhopisu potenciálně i řadu dalších.
„Stejně jako u jiných nástrojů se v praxi najdou poctiví prodejci a emitenti a pak takoví, kteří se zaměří jen na pozitiva a neduhy záměrně neprezentují či jejich význam nedůvodně bagatelizují. Dobré je, že při prospektovaných, zjednodušeně řečeno velkých veřejných emisích, má klient (investor) veškerá relevantní rizika spojená s investicí popsaná v prospektu, případně dodatku k prospektu, a ta hlavní zopakovaná i ve shrnutí emise,“ popisuje Michal Kapitán, který se v Endors zaměřuje právě na emise korporátních dluhopisů
Problém může nastat především u takzvaných podlimitních emisí, v rámci nichž se vydávají dluhopisy do jednoho milionu eur, tedy zhruba pětadvaceti milionů korun. V takovém případě totiž nemusí být prospekt s bližšími informace o dané emisi i samotné firmě a jejích záměrech zveřejněn vůbec. „Právě u těchto emisí by měl jednoduchý dokument à la one-pager úplně největší smysl,“ říká Kapitán s tím, že ani u větších emisí se investorům často nechtějí prospekty o několika desítkách stran prostudovávat.