Glosa Petra Žabži: Vzpomínáte si ještě na letošního 5. srpna, kdy to podle vývoje akciových trhů v Asii, Evropě a ve Spojených státech vypadalo na konec světa? Vše začalo prudkým propadem v Asii, pak se prodejní vlna přelila do Evropy a trhy v zámoří končily den řádově o tři procenta níže. To jsou v intencích burzovních pohybů významná čísla.

Všude se o výkyvech psalo a mluvilo a tak obrovská volatilita by mohla na první pohled naznačovat, že obchodovaly hlavně „roztřesené ruce“ – menší nebo začínající investoři, kteří jsou na trhu relativně krátce a mají tendenci přehnaně reagovat na potenciálně znepokojivé zprávy.

Máloco by však mohlo být dále od pravdy. Poslední data firmy Vanguard, jednoho z největších správců investičních aktiv na světě, ukazují, že 97,5 procenta oslovených retailových investorů onoho 5. srpna vůbec neobchodovalo a z těch, co obchodovali, tak 73 procent nakupovalo a jen 17 procent prodávalo.

Retailoví investoři navíc zůstávají poměrně optimističtí – v průměru očekávají výnos z akcií ve výši 6,2 procenta v příštích deseti měsících a jen 4,4 procenta z nich se domnívá, že trh může v příštím roce výrazně korigovat.

Historicky platilo, že první, kdo na burze panikaří, je retail, ale časy se evidentně mění. Proč tomu tak je? Prvním důvodem je nonstop přístup k informacím z trhů. Dokud byli investoři dominantně závislí na zprávách od makléřů, velmi často reagovali emotivně, bez znalosti kontextu nebo se zpožděním.

Dnes mají investoři všechny informace ve svém mobilním telefonu v zásadě ve chvíli, kdy se objeví na trhu a mohou operativně reagovat. Nebo nereagovat.

Druhým důvodem je rostoucí úroveň finanční a investiční gramotnosti. A tím třetím je pak šířka trhů a dostupnost celé plejády investičních instrumentů. Finanční trhy už dávno nejsou uzavřeným klubem „hochů, co spolu hovoří“, ale staly se digitální demokratickou platformou pro zhodnocování peněz každého, kdo má chytrý mobil a přístup k internetu.