Víc pražské místo byste asi těžko dokázali najít. Butikové vonné studio Perfumed Prague se totiž nachází nedaleko Betlémského náměstí a na dohled od Karlova mostu. Právě takovou lokalitu a voňavý byznys založený na tom, že si v něm vůně míchají zákazníci sami podle svých preferencí, si před téměř deseti lety vysnili manželé Olga Dworzycka a Borys Kudela. Za tu dobu se rozrostli o showroom na Letné i vlastní produkty a voňavé výtvory začali dělat na zakázku třeba i pro vedení metropole. „Všech spoluprací si ceníme, ale Praha, to je naše srdcovka,“ říká pár původem z Polska.

„Mám pocit, jako bych byla pořád těhotná. Jsem zvědavá, jaké to bude, až jednou doopravdy budu,“ směje se Olga Dworzycka v útulném studiu Perfumed Prague u Karlových lázní. Chvíli předtím projeli ulicí popeláři a zkušené parfumérce, respektive jejímu nosu, to samozřejmě neuniklo. Má to tak od dětství a citlivý čich bylo to, co ji společně se zájmem o chemii, který okoukala od své maminky, navedlo k parfémům. Odvrácenou stranou je ale to, že si uvědomuje nejen mnoho vůní, ale i pachů, které většina z nás jen tak přejde.

„Doma to proto funguje tak, že uklízení myčky nebo pračky je moje práce,“ směje se pro změnu její manžel Borys Kudela, který je sice nedílnou součástí společného byznysu, jak ale říká, jeho čich není tak citlivý a víc toho vydrží. A tak má na starost třeba výrobu svíček, která zpočátku zas až tak voňavá není. „Jen si představte, jaké to je jet s ní tramvají,“ rýpne si láskyplně do své ženy.

Jejím královstvím je právě staroměstské studio, kde se zákazníky míchá vůně podle jejich přání. Velký, masivní stůl v něm obklopují police, které ukrývají na dvě stovky nejrůznějších vonných esencí pocházejících z parfumářské mekky, jihofrancouzského městečka Grasse. Ostatně svému řemeslu se tam učila i Olga Dworzycka, poté, co parfumérství vystudovala i doma ve Varšavě. „Máme tam spolupracující laboratoře, které nám zpracovávají suroviny, co jim pošleme. Ty sbíráme z celého světa, vždycky ale, než je použijeme, projdou přes Grasse,“ popisuje Dworzycka.

Do Provence tak míří jak stálice, jako vůně santalového dřeva nebo bergamotu, tak třeba česká lípa nebo černý rybíz, jejich popularita prý mezi zákazníky Perfumed Prague raketově roste. A manželé zakladatelé si to pochvalují, vést své klienty k co největší lokálnosti berou jako svou misi. „Chceme lidem ukazovat, že voňavé věci jsou všude kolem nás. Skoro každý řekne, že má rád santal, ale když se zeptáte na oblíbenou květinu, málokdo si uvědomí, jak která voní. Tak jim to ukazujeme,“ popisuje Dworzycka.

Příprava parfému pod jejím vedením proto vypadá tak, že se vás nejdřív vyptá, co vám voní. Pak provede předvýběr a teprve tyto ingredience vám dá očuchat. To aby se váš smysl neotupil příliš mnoha vjemy. Ve chvíli, kdy máte vybráno, se začne se samotným mícháním. Celý proces zabere zhruba hodinu, probíhá jeden na jednoho a teď před Vánoci odbaví prý až sedm zákazníků denně. Dworzycka se v tom střídá se dvěma asistentkami. „Naše standardní čekací doba je dva až tři měsíce, v téhle sezóně se ale snažíme brát lidí co nejvíc,“ dodává parfumérka.

Každou recepturu, kterou v Perfumed Prague vytvoří, tu i uloží, aby si klient či klientka později mohli přijít pro další flakon, budou-li chtít. Často se ale děje i to, že chodí v průběhu roku opakovaně a míchají si nové vůně podle aktuální sezony. „Lidé si k nám prostě jdou udělat něco pro sebe a pro radost,“ míní Dworzycka. S Borysem Kudełou to měli v rozjezdu svého projektu ostatně dost podobně.

Že by se chtěli přestěhovat do Prahy, si prý řekli během jednoho výletu, když stáli na Karlově mostě a kochali se vyhlídkami z něj. Z Česka, kde má Borys i hlubší rodinné kořeny, pak procestovali pořádný kus, Praha ale pořád vedla. A že se do ní opravdu přesunou, se rozhodli během jedné dlouhé cesty zacpanou Varšavou, kde padl nápad otevřít si parfumérství.

„Od začátku jsme věděli, že chceme vlastní značku, žádné přeprodeje, i když jsme na to kontakty i nabídky měli,“ vypráví Borys Kudela, který sice vystudoval na rozdíl od své ženy vojenskou školu a před společným byznysem pracoval v polském zastoupení automobilky General Motors, ke světu vůní měl ale díky svým přátelům velmi blízko. Později například absolvoval profesionální kurz na výrobu vonných svíček.

Své studio v Praze otevřeli manželé v roce 2016, o pět let později přidali stejnojmenný showroom na Letné. A zatímco u Vltavy se hlavně míchají parfémy, do ulice Milady Horákové se chodí spíš nakupovat. Perfumed Prague totiž svou nabídku rozšířilo vedle původních workshopů na jejichž konci je podle každého zákazníka jedinečný parfém i o již zmíněné vonné svíčky, ale také interiérové vůně nebo aroma difuzéry. Letos si pak manželé nadělili dárek v podobě prvních vlastních parfémů.

„Byl to náš sen, mít vlastní nabídku, ale propracovávali jsme se k ní postupně,“ říká Olga. „Jsme už taky zkušenější a víme, co zákazníci ve voňavkách zhruba chtějí, takže jsme si byli jistější v tom, co namíchat,“ doplňuje ji její muž. Ready to wear kolekce Perfumed Prague zahrnuje devět vůní, brzy by je ale měla doplnit desátá. A manžele z Polska nejvíc těší to, že nejprodávanější parfém je ten s názvem Slavic, v němž dominuje lípa. Ta je nejen českým národním symbolem, ale i oficiálním stromem Slovanů, a zapadá tak do jejich snahy o šíření lokálních vůní.

Kromě toho všeho také Perfumed Prague pořádají třeba firemní workshopy a spolupracují na řadě B2B zakázek – vlastní interiérovou vůni stvořili pro legendární brněnskou Vilu Tugendhat, parfém zase pro skláře z Preciosy nebo značku Ademi, která nedávno rozjela i vlastní kavárnu, produkty na míru dodali ale i nábytkářskému Tonu, televizi Nova či šperkařství Pandora. Svíčky od nich pak pravidelně odebírá i jejich tak trochu nomen omen, pražský magistrát.

„Že můžeme reprezentovat Prahu, je pro nás velká srdcovka,“ říká Borys Kudela a na otázku, jak podle něj Praha voní, bez zaváhání odpovídá, že po skořici. Když jeho žena dodá, že to podle ní platí hlavně pro první městskou část, zmíní ještě mazací tramvaj, kterou má spojenou se sedmým obvodem. Olga Dworzycka k tomu pak ještě přidá slad a kávu.

A podle vůně se řídí i při snaze naplnit svůj největší úkol pro příští rok. Tím je najít další prostor, kam by se mohli se svým byznysem rozšířit, zejména původní studio na Starém Městě už kapacitně prý přestává stačit, což si sami ověříme, když ho musíme kvůli přicházejícím zákazníkům rychle opustit. Na obou manželích je ale znát, jak jim tento šrumec dělá dobře.

Jenže kromě toho, že musí být nové místo hezké a dostatečně velké, mají Dworzycka s Kudelou ještě jednu zvláštní podmínku – v okolí to musí vonět, respektive to nesmí páchnout. „Jedno krásné místo jsme měli už vytipované, ale pak se ukázalo, že je vedle kebab. Nic proti němu, mám ho rád, ale dovedete si představit, jak bychom vedle míchali vůně?“ Upřímně, ani moc ne.