Jak spojení Microsoftu a Activision Blizzard pocítí hráči a jak Sony? Rozebrali jsme herní obchod roku

actblizzKomentář

Foto: Activision Blizzard

Microsoft získá velkou nálož áčkových her

Microsoft tento týden šokoval svět, když oznámil, že za téměř sedmdesát miliard dolarů koupí slavnou herní společnost Activision Blizzard, vydavatele oblíbených sérií jako Call of Duty, Diablo nebo World of Warcraft. Obchod, který je zdaleka největší pro Microsoft a jedním z největších v novodobé byznysové historii, s sebou ale přináší řadu otázek.

Jak se akvizice astronomických rozměrů projeví na hráčích? Co znamená pro konkurenci a všeobecně celý herní segment? A proč k ní dochází zrovna teď, v době, kdy Activision Blizzard nemá zrovna nejšťastnější reputaci? V následujících odstavcích vám přiblížíme několik úhlů pohledů, které jsou podle nás nejzásadnější. A začneme tím hlavním – portfoliem her.


Game Pass na steroidech

Pokud se obchod dotáhne do zdárného konce, získá Microsoft od stáje Activision Blizzard velké množství her. Od zaběhlých značek jako Call of Duty, Diablo, World of Warcraft nebo Overwatch přes hříčky typu Crash Bandicoot, Guitar Hero a Candy Crush až po Skylanders, Spyro nebo skejťáckého Tonyho Hawka.

Součástí akvizice budou ale i „menší“ hry od ne tak známých herních studiích. Za zmínku stojí například Beenox, Digital Legends, High Moon Studios, King, Radical Entertainment, Raven Software, Sledgehammer Games nebo Toys for Bob. A tím výčet zdaleka nekončí.

Stěžejní je přitom záměr, který s tituly Microsoft má. Stanou se totiž součástí předplatitelské služby Game Pass pro Xbox a PC, takže se nabídka her za měsíční poplatek pro hráče velmi rozroste. A to je pro Microsoft jedině dobře – čím více her bude mít v nabídce, tím více nových hráčů může nalákat. O to víc, když mu tam přistanou takové skvosty.

vanguard-1

Foto: Activision Blizzard

Záběr ze hry Call of Duty: Vanguard

Microsoft uvádí, že Xbox Game Pass (respektive PC Game Pass) nově překonal hranici 25 milionů předplatitelů, což je meziročně o sedm milionů více lidí. Růst obliby se vedle her přisuzuje i speciálním slevám, které firma nasazuje – nyní například stojí jen 25 korun na první měsíc. Jedná se o klíčovou součást herního ekosystému Microsoftu a kdo službu nezná, může si Game Pass představit jako Netflix pro hry – za měsíční poplatek můžete hrát jakoukoliv hru, kterou služba nabízí.

Je ovšem otázkou, jak to bude s exkluzivitou. Microsoft zatím nepotvrdil, jestli například díly střílečkové akce Call of Duty budou výhradně dostupné pouze na jeho platformy, nebo budou nadále k dispozici i konzolím od konkurence. Jasnější stanovisko padne nejspíš až příští rok, kdy by se měl obchod za 68,7 miliardy dolarů zkompletovat. Také Sony má pro svůj PlayStation podobnou službu a právě exkluzivní tituly jsou to, na co firmy hráče nejvíce lákají.


Chutě na mobilní gaming

Nový nákup Microsoftu je především spojován se ziskem velkých „áčkových“ titulů. Rozhodně by se ale nemělo zapomínat ani na hry, které mají velký vliv v segmentu takzvaného mobilního gamingu, kdy se místo klasických konzolí používají telefony a tablety. Do portfolia Microsoftu totiž zamíří i herní studio King, tvůrce fenoménu Candy Crush.

Microsoft si je moc dobře vědom velikosti trhu s hrami pro mobilní zařízení. A také moc dobře ví, jaké jméno na něm má původem švédská společnost King. Její hry, mezi které vedle Candy Crush patří i Farm Heroes, Pet Rescue či Bubble Witch, hraje každý měsíc přes 240 milionů lidí, díky čemuž je jednou z nejvlivnějších firem v této oblasti.

Know-how herních vývojářů ze studia King tak může Microsoftu přijít vhod k tomu, aby se do vod mobilního gamingu ještě více ponořil. Svým způsobem do nich vstoupil již v minulosti, a to přes svou cloudovou herní službu, King se ale může ukázat jako mnohem důležitější aspekt potenciálního úspěchu na trhu s mobilními hrami.

Microsoft se mimo jiné už stihl vyjádřit, zda některé z titulů z portfolia Activision Blizzard na telefony a tablety uvede. A byť nebyl konkrétní, s uvedením her z této stáje na mobilní platformy počítá. Spolu s tím také zmínil, že nemá v úmyslu všechny hry uvádět jen u sebe, čímž naznačil, že exkluzivita nebude prosakovat napříč všemi tituly, které nově získal.


Odskok od Sony

V oblasti her je pro Microsoft úhlavní konkurencí japonské Sony. Obě firmy dlouhodobě vyvíjí úspěšné herní konzole a komunity hráčů to neustále vede k rozhodování, zda je lepší pořídit Xbox, nebo PlayStation. Jakmile se ovšem nákup Activision Blizzard ze strany Microsoftu zfinalizuje, tvůrce Xboxu od Sony výrazně odskočí. Nikoliv hardwarově, ale samozřejmě nabídkou her. I těch exkluzivních.

Akviziční taktika Microsoftu působí v tomto ohledu poněkud agresivně. Zatímco Sony má tendenci kupovat menší studia, s nimiž má blízký a dlouhodobější vztah (loni například koupilo Housemarque a Bluepoint, která pro PlayStation 5 vytváří exkluzivní hry), Microsoft pohlcuje ty největší firmy. Díky tomu si „zamyká“ oblíbené herní franšízy jako potenciální exkluzivity.

Potenciál velkého průmyslového oligopolu.

I když Microsoft veřejně zmínil, že bude nadále podporovat takzvaný multiplatformní formát a nebude komunity hráčů štěpit, má toto eso v rukávu. Pokud by Sony chtělo udržet krok, bude nuceno hrát podobně jako Microsoft – například koupí vydavatelů jako EA nebo Ubisoft. A to pro vývoj herního průmyslu nemusí být zrovna dobrou zprávou.

Potenciálně se totiž řítí k velkému průmyslovému oligopolu, kdy dvě společnosti vlastní prakticky všechna významná studia. A mohly by si dělat cokoliv, co chtějí – třeba zrušit onu multiplatformnost. V nadcházejících měsících proto bude nesmírně zajímavé sledovat, jak k tomu Sony přistoupí. Primárně by ale mělo popohnat výrobu nových PlayStationů 5, kterých je stále nedostatek.


Geniální načasování

Význam celého obchodu na konec podtrhuje jeho načasování. Není totiž tajemstvím, že se Activision Blizzard v posledních několika měsících zmítá v kontroverzích ohledně „toxické kultury“ na pracovišti, což mělo vést i k případům sexuálního obtěžování. Firma za to byla zažalována státem Kalifornie a Activision Blizzard v posledním zhruba roce nepůsobil jako nejlepší příklad správně vedené společnosti.

A zatímco ještě před časem čelil známý vydavatel a jeho šéf Bobby Kotick kritice ze strany Microsoftu, respektive šéfa nové divize Microsoft Gaming Phila Spencera za firemní poměry, nedávno se objevilo diplomatičtější prohlášení, v němž šéf Microsoftu Satya Nadella chválil Koticka za jeho více než třicetileté vedení a snahu o skutečné změny. Sekera tedy asi byla zakopána.

satya-nadella

Foto: Microsoft

Satya Nadella, výkonný ředitel Microsoftu

Mnozí věří, že se Activision Blizzard pod hlavičkou Microsoftu „očistí“. Teoreticky by tomu mohly pomoci i změny v nejvyšších patrech firmy – spekuluje se, že právě Bobby Kotick, dosavadní šéf Activision Blizzard, po zkompletování obchodu odejde. A odnese si stovky milionů dolarů v rámci svého podílu jako odstupné. Nejde však zatím o potvrzené informace.

Zůstává ovšem otázkou, zda pod Microsoftem zvládne Activision Blizzard pozvednout své portfolio nových her. Typickým příkladem je Call of Duty: Vanguard, které se neprodává podle očekávání a na povrch prosakují informace, že se už chystá další díl, který by měl přijít mnohem dříve, než se původně plánovalo. Opadává také zájem o ikonický World of Warcraft.

Jedno je však jisté – herní průmysl se tímto nákupem silně promění. Bude proto zajímavé sledovat, jak na novou situaci zareagují konkurenti. Nelze zapomínat ani na Nintendo, které sice stále kope na svém písečku a nepouští se do dalších větších akcí, ale jak se říká, tichá voda břehy mele.

Filip Houska

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch o technologiích, zábavním průmyslu, byznysu i designu. Spolupodílí se na řízení redakce a stará se o sociální sítě.

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch o technologiích, zábavním průmyslu, byznysu i designu. Spolupodílí se na řízení redakce a stará se o sociální sítě.