Jak to, že byla v Česku vidět polární záře? Na počátku byla sluneční skvrna desetkrát větší než Země

Zemi zasáhla geomagnetická bouře nejvyššího stupně. Na řadě míst včetně Česka tak byla vidět polární záře – a možná se jí dočkáme i další noc.

foto-slunce-1

Foto: NASA/SDO

Sluneční erupce z tohoto týdne, jak ji zachytila americká NASA

0Zobrazit komentáře

Kdo před víkendem ponocoval, mohl vidět naprosto ojedinělý úkaz: polární záři. V Česku byla v noci z pátku na sobotu nejsilnější za posledních 21 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nebyli jsme ale sami, vzácný jev pozorovali lidé i v nejrůznějších koutech světa. Důvodem byla geomagnetická bouře nejvyššího stupně.

Série několika výronů plazmatu vyrazila směrem od Slunce k Zemi už ve středu, pohybovaly se rychlostí více než 2,4 milionu kilometrů za hodinu. Odborníci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) tak vydali varování před „silnou geomagnetickou bouří“, což se poslední téměř dvě desítky let nestalo. Nakonec dosáhla nejvyššího, pátého stupně.

Řada lidí tak pořizovala nadšené fotografie, polární záře byla vidět v Praze, Plzni, Českém Krumlově, na severní Moravě, v Olomouci i v Brně. „Se setměním už je zřejmé, že polární záře je vidět velmi silně. Její intenzita se může ale velmi rychle průběžně měnit,“ avizoval dopředu ČHMÚ.

Jev navíc může pokračovat i v noci na pondělí. „V nocích z pátku na sobotu a ze soboty na neděli jsou šance k zaznamenání či i spatření polárních září ze středních zeměpisných šířek, tedy i z Česka a Slovenska. Důvodem je bouřlivá aktivita Slunce, které za poslední den vyprodukovalo deset silných erupcí,“ řekl ČTK astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. „Noc z neděle na pondělí bude opět jasná na celém území a bude šance na polární záři,“ doplnil později ČHMÚ.

Na počátku všeho byla obří sluneční skvrna – více než desetkrát větší než Země. A čím větší a intenzivnější skvrna, tím spíše může následovat častější a masivnější uvolnění hmoty ze sluneční atmosféry. Magazín Wired poznamenává, že družice určené ke sledování sluneční aktivity zaznamenaly tři takzvané výrony nebo výtrysky hmoty z koróny Slunce (zkratkou CME). První se vydal k naší planetě ve středu 8. května okolo třetí hodiny odpoledne středoevropského času. Druhý, o něco menší, následoval ze stejné oblasti o několik hodin později. A třetí byl po dalších zhruba osmi hodinách.

Všechny tři výtrysky měly různou intenzitu a rychlost, a jelikož první byl nejpomalejší, zbytek jej dohnal a k Zemi dorazily v jediné vlně po asi 60 hodinách.

Polární záře byla k vidění i na opačném konci světa, třeba na většině území Spojených států. Jak ale upozorňuje magazín Wired, ne každý z ní má radost. Bouře může způsobit také poruchy v rádiích, satelitních navigacích či rozvodných sítích, ostatně se už ozval i Starlink Elona Muska. Společnost, která je hlavním hráčem v oblasti satelitního internetu, varovala před „zhoršenými službami“.

Nejde ale o nic závažného jako z katastrofického filmu. Při obdobně silné bouři z roku 2003 zaznamenaly problémy elektrické distribuční sítě a transformátory ve Švédsku a Jižní Africe. „Většině lidí tady na Zemi se ale nic nestane,“ cituje agentura AP vědce z NOAA Roba Steenburgha.

S přispěním ČTK