Sice jsou bratři, ale nejsou si povahově ani vzhledem moc podobní. Dělí je od sebe čtyři roky, takže dospívali sice každý po svém, ale i spolu – třeba v turistickém oddílu nebo na táborech. V dospělosti šli každý vlastní cestou, ale ne na dlouho, protože posledních více než dvacet let už bez sebe zase nedají ani ránu, minimálně ne v byznysu: Pavel a Zdeněk Lázničkovi, spolumajitelé značky outdoorových prodejen Hanibal.

Přechod do dospělosti v jejich případě volně kopíruje přechod české společnosti ke svobodě a kapitalismu, Pavel oslavil v revolučních měsících 20. narozeniny, Zdeňkovi táhlo na šestnáct. Starší z bratrů sice studoval na zahradního technika, nicméně zlákal ho obchod a podnikání, s přispěním Zdeňka se později stal šéfem několika obchodů se sportovním vybavením. Ani mladší bratr se nevěnoval tomu, co vystudoval – sice získal titul z kulturního managementu, ale působil v reklamní agentuře.

„Ani jeden jsme moc spokojení nebyli,“ ohlíží se za rokem 1998 Zdeněk Láznička s tím, že zatímco on tehdy kariérně spíš tápal a věděl, co určitě dělat nechce (pracovat v reklamce), Pavel měl prý jasno. „Je to tak. Já chtěl i nadále pracovat v obchodě s ourdoorovým vybavením, ale věděl jsem, že by se to dalo dělat líp, kdybych byl svým pánem,“ dodává.

Každý zvlášť si proto pohrávali s myšlenkou začít podnikat a zatímco Pavel si vysnil vlastní prodejnu, Zdeněk koketoval s internetovým obchodem, protože e-shopy mu přišly jako něco progresivního a neokoukaného. A na konci 90. let, kdy ještě neexistoval třeba ani Mall, respektive jeho předchůdce Bilezbozi.cz, byla e-commerce opravdu novum. „Slovo dalo slovo a řekli jsme si, že to zkusíme spolu. Chvíli nám ale trvalo, než jsme se rozhodli, radili jsme se o tom, přece jen jsme měli obavu, aby nám byznys nezkazil sourozenecký vztah,“ směje se Pavel, ta extrovertnější polovina Lázničkovic dua.

Jméno si vypůjčili od slavného kartaginského vojevůdce Hannibala, který dokázal se slony přejít evropské velehory (právě slona mají Lázničkovi i ve znaku). První obchod si otevřeli v Poděbradech, protože v Praze, kde tehdy oba bydleli, původně podnikat nechtěli. Jenže celkem záhy dostali byznysovou lekci – zákazníků k nim moc nechodilo, takže po necelém roce prodejnu museli zavřít a pak už byla Praha jasná volba.

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Bratři Pavel (vlevo) a Zdeněk Lázničkovi

Než našli v metropoli místo, kam by obchod přemístili, živili se brigádami a pomáhal jim i jejich e-shop. „Internetový prodej pro nás tehdy ale ještě nebyl na uživení se. Byla to doba vytáčeného telefonního připojení, takže objednávalo jen pár nadšenců připojených ze zaměstnání,“ vzpomíná Zdeněk Láznička na rok 2001 a tedy dřevní doby českého e-commerce.

První pražská prodejna byla na Vinohradech v Korunní ulici a jen o kousek vedle sídlí vlastně dodnes. Druhá přibyla v době finanční krize u Senovážného náměstí. Později i třetí v Brně. Firma stabilně dosahuje na roční obrat kolem 160 milionů korun, má čtyři desítky zaměstnanců a je zisková.

„Nikdy jsme ale nesledovali propracovanou strategii, nešli jsme podle plánu. Obchody jsme otevírali tak, jak to přišlo. Vždycky proto, že jsme v týmu měli někoho, komu jsme to mohli svěřit,“ vysvětluje Pavel Láznička, který měl v Hanibalu vždy na starosti nákup zboží a provoz prodejen, zatímco jeho bratr se staral o finance a technologické zázemí.

Jedna z věcí, na které jsou Lázničkovi hrdí a která je už dřív odlišovala, byl důraz na udržitelnost. A to už v dobách, kdy to ještě nebylo tak módní. Velkou inspirací pro Pavla, který je zeleným motorem Hanibalu, byla třeba kniha Zodpovědná firma od Yvona Chouinarda, zakladatele sportovní značky Patagonia. Lázničkovic firma například mnohem dřív než konkurence začala své prodejny budovat podle ekologických standardů nebo používat recyklované tašky, které dnes dodává i do Decathlonu.

Zároveň ale fakt, že sourozence nikdy nepoháněla potřeba expandovat a být největší, částečně vysvětluje, proč zůstali pro běžné zákazníky trochu v pozadí za značkami jako Hudy nebo Rock Point, které mají desítky poboček. Zároveň se ale nedá říct, že by se Lázničkovi nesnažili k sobě najít někoho, kdo by jim pomohl s běžnou manažerskou exekutivou.

„Skvělého šéfa, kterému jsme mohli Hanibala s klidem předat, jsme našli před třemi roky. Poslední rok a půl už do firmy moc nechodíme, nesmíme mu do toho mluvit. Byl to ale výsledek několikaletého hledání. Třeba jsme sáhli po špatném kandidátovi nebo ten, který byl dobrý, zase nečekaně rychle odešel,“ krčí rameny Zdeněk Láznička. Teď už ale prý všechno funguje tak, jak má. Navíc čím dál víc roste výkon e-shopu, který už dnes generuje polovinu obratu.

Foto: Depositphotos

Při pojmenování firmy inspiroval bratry Lázničkovy slavný vojevůdce Hannibal

A oni mají čas na jiné aktivity, samozřejmě opět podnikatelské – v roce 2019 se stali společníky ve společnosti Patizon, která vyrábí špičkové spacáky a péřové bundy. Respektive na ty se začala zaměřovat právě poté, co se do ní Lázničkovi vstoupili jako investoři a co se jí rozpadl její dodavatelský řetězec, takže musela začít od znovu. „Jsme malá firma, letos budeme mít tržby v jednotkách milionů korun. Ale máme globální ambice,“ zdůrazňuje mladší z bratrů.

I v Patizonu se zrcadlí to, co dělali v Hanibalu. Klíčová je nejen kvalita, ale i udržitelnost, takže například už chystají bundu s recyklovaným peřím. Obecněji pak navazují na silnou tradici výroby outdoorového vybavení v Česku, odkud pochází značky jako Moira, Tilak, Sir Joseph, High Point nebo Direct Alpine. „Má to velkou výhodu v tom, že když přijdeme za zahraničním prodejcem a řekneme mu, že jsme z Česka, nic nemusíme vysvětlovat. Prostě vědí, že u nás má tento obor tradici a kvalitu,“ říká Pavel Láznička.

S Patizonem jsou znovu na začátku. Znovu u toho jsou spolu. Ani je prý nenapadlo, že by to mělo být jinak: jeden je introvert, druhý extrovert. Jeden je lepší na čísla, druhý na rozjezd nových projektů a budování vztahů. Prostě se doplňují. A jak přiznává za oba Zdeněk Láznička: „Kdybychom to dělali každý sám, bylo by to jiné, takhle jsme silnější. Je tam důvěra, můžeme věci lépe pochopit. Podnikání je totiž hra, kde hrajete, jak nejlépe umíte s kartami, jaké máte.“