V minulých letech byli spotřebitelé potravinám na rostlinné bázi mnohem otevřenější. V kontextu současného vývoje ekonomiky, kdy plošně rostou ceny všech komodit i nákladů na bydlení, však od experimentování upouštějí. Více je táhnou potraviny ve slevách a obecně levnější druhy výrobků. Odborníci se však shodují na tom, že v budoucnu bude naše strava stát na rostlinném pilíři. A nejlépe na tom budou ti výrobci, kteří do zeleného vlaku naskočí již nyní.

Alternativy mléčných výrobků, nemasové produkty připomínající maso, pomazánky z luštěnin a jiných rostlinných surovin nebo mouky bez obsahu lepku. To všechno jsou produkty, které se v posledních letech objevují na pultech supermarketů v hojnějším počtu. Ztratily totiž nálepku výrobků, které si spotřebitel kupuje, když se potýká se zdravotními potížemi v podobě intolerance nebo alergie. Cestu si k nim našli i ti, kterým záleží na životním prostředí a chtějí se stravovat etičtěji.

Podle Andrey Vozníkové, která se přes dvacet let věnuje průzkumu trhu a v současné době působí mimo jiné ve společnosti InsightLab, kde zastřešuje oddělení spotřebitelského výzkumu pro Česko a Slovensko, jsou v současnosti u zákazníků nejúspěšnější rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků – produkty z této kategorie tvoří asi osmdesát procent celkových prodejů alternativ. Oproti loňsku už tolik nerostou fermentované nápoje, naopak vysokou meziroční dynamikou se mohou pochlubit rostlinné sýry.

I přes popularitu některých oblastí rostlinných potravin však podle Vozníkové nyní spotřebitelé řeší úplně jiné starosti a na experimentování s těmi novými, které dosud neobjevili, jim nezbývá prostor. „V prosinci roku 2021 si ekonomové mysleli, že HDP v Česku vzroste o tři procenta. Jenže teď se zdá, že číslo bude mnohem nižší, asi 1,8 procenta. Stejně tak odhady inflace byly úplně jiné – a obojí se promítá do smýšlení spotřebitelů.“

Foto: Plant-Powered Perspectives

Mezi spotřebiteli jsou velmi oblíbené rostlinné alternativy mléčných výrobků

Smýšlení se pak odráží také v nákupních košících. A jelikož podle analýz agentury Nielsen 96 procent spotřebitelů tvrdí, že si všimlo zvýšení cen a 58 procent z nich mnohem více zvažuje, co koupí, je zřejmé, že rostlinné potraviny, které mají nálepku těch dražších, se na pokladních pásech objevují v menším počtu. Třicet tři procent spotřebitelů totiž kupuje levnější typy výrobků.

Právě to by ale mohl být klíč k tomu, jak by mohli výrobci na rostlinné výrobky navnadit i v nepříznivé době nové spotřebitele. „Promoční spirála se nezastavila. Podíl výrobků prodaných za zvýhodněnou cenu je kolem šedesáti procent napříč všemi kategoriemi rychloobrátkového zboží. A spotřebitelé uvádějí, že budou ve slevách nakupovat ještě více,“ vysvětluje Vozníková. Když se tak ve slevě objeví rostlinný produkt, zákazníci po něm s větší pravděpodobností sáhnou.

Stejně tak lidé více než když dříve nakupují privátní značky obchodních řetězců. Před půl rokem tvrdilo 14 procent spotřebitelů, že nakupuje právě tento typ výrobků, nyní je to už 18 procent. I zde se tak otevírá prostor pro výrobky na rostlinné bázi, jelikož jsou zákazníci zvyklí, že produkty privátních značek díky nižším cenám tolik nenapínají jejich rozpočet.

Většímu rozmachu rostlinných potravin brání také fakt, že jejich spektrum stále není dostatečně široké, jako je tomu v zahraničí. „Stále čekáme na veganské vepřové v podobě slaniny, která bude vypadat jako ta skutečná. V zahraničí se také velmi rozmáhají produkty z ovoce jackfruit (plod tropického stromu chlebovníku různolistého pozn. red.), z něhož se dělají mimo jiné třeba hranolky a mouka,“ dodává Vozníková.

Prostor je také pro další rostlinná mléka, například z brambor – i to je výrobek, na který jsou již zahraniční spotřebitelé zvyklí. Masivnější zastoupení na trhu by také mohly získat alternativy vajec, mořských plodů, výrobky z hub včetně houbových alternativ k masovým steakům, stejně tak by se na regálech supermarketů neztratily ani komerčně zpracované veganské dezerty. To vše zaznělo na konferenci Plant-Powered Perspectives, jíž se účastnili analytici, neziskové organizace a podnikatelé v segmentu rostlinných potravin.

Stagnaci a pokles trhu s rostlinnými potravinami potvrzuje i Rune-Christoffer Dragsdahl z Dánské vegetariánské asociace, který na konferenci promluvil. Podle globálních prognóz bude trh v tomto nastavení pokračovat přibližně do roku 2027, jenže pak začnou potraviny bez obsahu živočišných surovin táhnout více než kdy dříve.

Foto: Plant-Powered Perspectives

Rune-Christoffer Dragsdahl z Dánské vegetariánaké asociace

„Velký nárůst očekáváme na konci dvacátých let, jelikož se mezi spotřebiteli objeví více mladých lidí, kteří na tento trend naskakují již nyní a více se o něj zajímají. Očekáváme, že v roce 2050 bude trh rostlinných potravin dominantní, takže kdo bude čekat a nenaskočí do vlaku již nyní, tomu definitivně ujede,“ říká Dragsdahl.

Důležitou roli hraje také lepší edukace společnosti a fakt, že si vlády uvědomují, jak moc je přechod na produkci potravin na rostlinném základu důležitý pro dosažení aktuálně stanovených cílů pro snížení emisí oxidu uhličitého. Podle studie publikované Oxfordskou univerzitou k nim totiž nelze dojít, pokud se nesníží živočišná výroba. Rostlinné stravování tak v budoucnu nebude zvláštnost, jako spíše nutnost.

„Často se setkáváme s argumenty, že omezení živočišné výroby povede ke zrušení spousty pracovních míst. Jenže když naopak vzroste produkce rostlinných potravin, vzniknou nová pracovní místa právě v tomto segmentu. Tato obava tak není na místě. O to více je však důležitá osvěta a komunikace napříč všemi sektory trhu,“ uzavírá Dragsdahl.