Mluví o něm jako o dalším zářezu v nově se rodícím a investory hojně sledovaném světě kvantových technologií. A fond Tensor Ventures jej učinil rovnou velmi hlubokým, když se stal největším investorem aktuálního kola do mladé německé společnosti Quantagonia. Posílá jí jeden milion eur, tedy necelých 24 milionů korun, a věří, že tak přispívá k rozšíření kvantových technologií třeba do běžných firem. Jde o obor, který rychle získává na pozornosti. A zajímá třeba i americkou vládní agenturu DARPA.

Quantagonia své řešení ještě vyvíjí – ale slibuje, že zkombinuje výhody klasického i kvantového počítání. To podle předpokladů investorů otevírá cestu do světa tohoto typu technologií mnohem většímu počtu firem. Právě stroje, které můžou nabídnout kvantové, tedy zjednodušeně řečeno násobně rychlejší výpočty, společnosti velmi zajímají. Znamenají pro ně totiž otevření cesty ke složitým algoritmům, simulacím a využití umělé inteligence. Tedy zpřístupnění výkonu, který je pro mnohé nyní nedosažitelný.

„Klasické počítače na současné úlohy často nestačí a u kvantových počítačů zase platí, že na nich neběží stávající programové kódy a aplikace, musí být tedy znovu napsány pro kvantové počítače,“ říká Dirk Zechiel, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Quantagonia. Její řešení s tím počítá, kombinuje totiž jak klasické počítače, tak žádaná kvanta.

Češi se stali hlavním investorem v současném kole, které doplnili další investoři, a celková částka se vyšplhala na 4,3 milionu eur. Dřív už do firmy poslaly peníze fondy Fraunhofer Technology Transfer Fonds, finský deep-tech Voima Ventures a několik dalších investorů, část z nich svou účast nyní zopakovala.

„Investice do Quantagonia skvěle zapadá do našeho ekosystému. Hledáme totiž nadějné startupy, které přinášejí životaschopné kvantové technologie jak v oblasti hardwaru, tak v oblasti softwaru. Quantagonia odstraňuje zásadní limit pro všechny firmy, které bojují s výpočetním výkonem a potřebují být teď takzvaně quantum ready,“ popisuje Martin Drdúl, jeden ze spoluzakladatelů Tensor Ventures.

„Že jsou kvantové technologie opravdu horké zboží, dokazuje i fakt, že naši předchozí investici, americký startup QC82, začala nyní finančně podporovat také americká vláda prostřednictvím programu DARPA,“ dodává.

DARPA je agentura amerického ministerstva obrany zabývající se vývojem nových vojenských technologií a QC82, který si vybral Tensor na začátku letoška, nyní poslala podporu jako k jednomu ze tří startupů na světě.

Nechceme být zase pozadu

Kvanta jsou v hledáčku nejen specializovaných institucí. Technologie, které skrývají a které se vědci snaží zpřístupnit, jednou dokážou věci, jež jsou zatím spíš součástí scénářů sci-fi filmů.

Jedna z aplikací kvantových technologií je například kamera, která může vidět za roh. Díky nim je možné najít v podzemí tunely a jednou budeme podle odborníků schopni z vesmíru vidět třeba i nová naleziště ropy a minerálů. Anebo nám umožní vytvořit senzory, které jsou schopné reagovat na magnetické pulzy tak citlivě, že třeba v mozku určí aktivitu téměř až na úroveň jednotlivých neuronů. Případně dokážou zmenšit antény na příjem signálu, které by jinak měly třeba metr, na pár nanometrů.

Zmíněné QC82 slibuje, že jeho technologie umí zásadně vylepšit stroje, jež doteď fungují spíš jako velmi citlivá a velká zařízení v laboratořích. A přeměnit je v ty, které budou použitelné v běžných podmínkách. Taková zařízení doteď nejsou reálně k dispozici, přitom počítače s obrovským výkonem využívají největší světové univerzity, globální firmy jako Google či Facebook či výzkumné ústavy.

Foto: Pointee

Spoluzakladatelé Pointee: Ivo Knejp, Jan Strnad a Martin Vitouš

I proto chce německá Quantagonia přispět k tomu, aby na tyto technologie dosáhly všechny instituce, hlavně ty evropské. „Obchodně je pro Německo a Evropu velmi důležité být už teď aktivní a ‚kvantově připraveni‘. Nemělo by se nám znovu stát, že promeškáme zásadní objevy, a přijdeme tak o inovativní přístupy, jako se to stalo se zaváděním umělé inteligence. Společnosti musí jednat již nyní, aby mohly využívat výhody, které kvantová výpočetní technika přinese,“ představuje si Zechiel.

„V Německu je přenos ze základního výzkumu do průmyslu stále ještě příliš těžkopádný. Quantagonia je jedním z mála evropských startupů, který jej díky zkušenostem z výzkumu i z úspěšného budování firem umožňuje. A posiluje tak obchodní a technologický význam regionu,“ doplňuje Drdúl.

Tensor Ventures už poslal miliony do startupu, který vyvíjí umělou inteligenci pro mobil, jež má dokázat oskenovat lidské oko a odhalit tak počínající nemoci, jako je Alzheimer nebo Parkinson, do španělského projektu Bioo, který má dokázat vyrábět elektřinu ze zeminy, do Anari AI, srbské továrny na virtuální čipy, nebo třeba do libereckého startupu Pointee, který kočíruje softwarové roboty.

„Možná jsou námi podpořené projekty technologicky složitější a možná se díváme daleko víc do budoucna, než je tu zvykem. Ale stejně tak přemýšlíme i byznysově. Věříme, že danou technologii validuje trh. A očekáváme, že to bude maximálně během pěti let od investice,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro CzechCrunch Drdúl.