Jestli bude závěrem roku Meta bilancovat, jakou za uplynulých dvanáct měsíců ušla cestu, uzná, že je úplně jinde než na jeho začátku. Zatímco ještě nedávno se Mark Zuckerberg, šéf této obří firmy, upínal k metaversu, tedy jakémusi virtuálnímu světu, kde měli být všichni propojeni, dnes mluví skoro výhradně o umělé inteligenci. Opustil virtuální světy s avatary, otevřel peněženku dokořán, přetahuje nejlepší lidi z oboru a přestavuje celou společnost směrem k AI.

Ještě před pár lety se zdálo, že Zuckerberg našel další velké téma, které mu vrátí nálepku vizionáře. Metaverse měl být novou verzí internetu, místem, kde se bude pracovat, bavit i navazovat vztahy. Meta do něj nalila desítky miliard dolarů a Zuckerberg o něm mluvil s podobným zápalem, s jakým kdysi popisoval sociální sítě. Jenže realita byla tvrdší. Virtuální světy si masy nezískaly, Wall Street začala ztrácet trpělivost a z metaverse se postupně stal spíš symbol přestřelených ambicí než budoucnosti digitálního života.

Letošní rok však ukázal, že Zuckerberg nemá problém udělat ostrý obrat. Metaverse sice formálně nezmizel, ale z centra pozornosti byl odsunut na vedlejší kolej. Tu hlavní obsadila umělá inteligence. Ne jako doplněk, ale jako nový směr, kolem kterého se má točit celá firma Meta.

Důvod je prostý. Zatímco nástroje jako ChatGPT nebo Gemini se během krátké doby staly běžnou součástí práce i každodenního života, Meta působila v oboru AI spíš jako ten, kdo dohání ztrátu. Její otevřený model Llama měl přinést výhodu díky tomu, že si ho může kdokoli upravovat a používat, jenže letošní verze Llama 4 za konkurencí zaostala. Ukázalo se, že otevřenost sama o sobě nestačí a že Meta v klíčových oblastech, od kvality dat až po organizaci týmů, narazila na vlastní limity.

Uvnitř firmy se začalo mluvit o chaosu. O týmech, které si jdou každý svou cestou. O výzkumnících a lidech z produktu, kteří spolu ne vždy mluví stejným jazykem. A také o tom, že Meta nemá jasnou autoritu, která by vývoj AI skutečně řídila. Pro Zuckerberga to byla nejen studená sprcha, ale také impuls k další eskalaci.

V létě přišel s novým pojmem: osobní superinteligence. Umělá inteligence, která nebude jen nástrojem na psaní textů nebo analýzu dat, ale stane se každodenním společníkem. V jeho představách má pomáhat s organizací života, vztahy, kreativitou i obyčejnou zábavou. Má nás znát, rozumět našemu životu a být s námi neustále. Ideálně prostřednictvím zařízení, která nebudeme držet v ruce, ale nosit, třeba v podobě chytrých brýlí.

Je to vize, která připomíná starší technologické sny o tom, že jeden produkt nahradí všechno ostatní. A není náhoda, že se v nich znovu objevuje Zuckerbergova dlouhodobá ambice obejít Apple a jeho iPhone. Místo telefonu by se vstupní branou do digitálního světa měly stát brýle vyvíjené Metou, napojené na AI, která vidí a slyší totéž co jejich nositel.

Aby tahle představa měla šanci na úspěch, Meta dramaticky zvyšuje obrátky. Letos má mít dle Financial Times náklady víc než 70 miliard dolarů, skoro dvakrát víc než loni, a už teď je jasné, že příští rok může být ještě dražší. Tyto peníze míří hlavně do obřích datových center a specializovaných čipů, bez nichž dnešní AI modely nemohou fungovat. Meta kvůli tomu sáhla i po rekordním financování, když vydala jeden z největších balíků firemních dluhopisů v historii a zapojila soukromé úvěry na výstavbu nových center.

Investoři z toho nadšení nejsou. Akcie Mety letos několikrát prudce zakolísaly, protože firma sice utrácí obrovské částky, ale zatím jen vágně vysvětluje, kdy a jak se jí investice do AI vrátí. Zuckerberg na to odpovídá typicky: větší riziko než utratit příliš mnoho je podle něj postupovat příliš pomalu a nechat si ujet vlak.

Součástí této strategie je i bezprecedentní lov talentů. Meta se během léta pokoušela přetáhnout stovky špičkových lidí z firem jako OpenAI, Google nebo Anthropic. Nabídky byly tak vysoké, že se o nich mluvilo po celém Silicon Valley. Symbolickým momentem se stal příchod Alexandra Wanga ze Scale AI, který dostal na starost nový elitní tým vývoje modelu umělé inteligence.

Jenže spolu s novými lidmi přišly i otřesy. Meta propustila stovky zaměstnanců, reorganizovala týmy a rozloučila se s některými výraznými jmény staré éry. Pro část zaměstnanců je letošek rokem extrémního tlaku a nejistoty. Pro jiné naopak obdobím, kdy se ve firmě znovu objevila energie a pocit, že se bojuje o technologickou špičku. Do toho všeho se přidává i politický rozměr. Zuckerberg v posledních měsících zmírnil pravidla moderace obsahu a otevřeně se snaží udržet si dobré vztahy s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. V době, kdy Meta investuje stovky miliard do infrastruktury a vývoje, dává snaha o klidnější regulatorní prostředí smysl.

Zda se tahle sázka vyplatí, ukáže až příští rok. Klíčovým testem bude uvedení nového AI modelu Avocado a to, jestli Meta dokáže své technologie proměnit v produkty, které lidé skutečně chtějí používat. Jedno je ale už teď jasné: na konci letošního roku je Meta úplně jinou firmou než na jeho začátku. A Mark Zuckerberg znovu stojí uprostřed riskantního experimentu.