Jeden z největších českých obchodů proběhne zřejmě dřív. Avast se má s NortonLifeLock spojit tento měsíc

Filip HouskaFilip Houska

vlcek-1

Foto: NRV

Ondřej Vlček, šéf společnosti Avast

0Zobrazit komentáře

Očekávaná fúze mezi českým Avastem a americkou společností NortonLifeLock je blíže, než se předpokládalo. Jeden z největších obchodů tuzemské historie – transakce za téměř 200 miliard korun – se má dokončit ještě tento měsíc, konkrétně 24. února. Původně se očekávalo, že se fúze, která dá v kyberbezpečnostním světě vzniknout novému obřímu hráči, zkompletuje až někdy v polovině tohoto roku.

Významná kapitola české byznysové historie se rozepsala loni v srpnu, kdy se veřejnost o spojení firem Avast a NortonLifeLock dozvěděla poprvé. Americký konkurent tehdy oznámil, že za společnost vedenou Ondřejem Vlčkem zaplatí až 8,6 miliardy dolarů, tedy v přepočtu podle tehdejšího kurzu zhruba 186 miliard korun. Pak už se čekalo, než obchod odsouhlasí akcionáři a orazítkují antimonopolní úřady.

V polovině loňského listopadu schválili prodej firmy do amerických rukou akcionáři Avastu, jež tak navázali na stejné rozhodnutí akcionářů druhé strany. Poté začaly obchod schvalovat i antimonopolní úřady většiny zemí, ve kterých mají obě společnosti významnější pozici. Jak podotýká deník E15, stále ještě chybí posvěcení úřadů například z Německa, Španělska a Velké Británie.

To ale nezabránilo úpravě časového plánu, kdy by se měla transakce dokončit. Podle informací, které Avast publikoval ve své webové sekci pro investory, má ke zkompletování dojít 24. února s tím, že o den později by měly z kapitálového trhu zmizet akcie české firmy, a naopak se na americké burze Nasdaq objevit akcie nové, tentokrát ale už společného podniku. Nový název však Avast zatím nijak nekomentuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Šéf českého antivirového obra, který mimo jiné koncem loňského roku posílil a koupil startup Evernym zabývající se ochranou osobních dat, původně předpokládal, že dokončení transakce proběhne zhruba za deset měsíců od oznámení fúze, což vychází na polovinu tohoto roku. Obě firmy ale dodávají, že časový plán není fixní a kvůli vnějším okolnostem se může měnit.

Jakmile ke spojení dojde, nová společnost se zařadí mezi dvacet největších softwarových kolosů světa. Ondřej Vlček by se pak měl stát prezidentem sloučené firmy, přičemž v jejích orgánech by měl figurovat i jeden ze zakladatelů Avastu Pavel Baudiš, který jej v roce 1998 rozjel s Eduardem Kučerou. Nová antivirová a bezpečnostní společnost by měla své služby poskytovat více než 500 milionům uživatelů.

Zdá se tak, že letošní únor bude pro český byznys velmi zásadní. Je tomu totiž sotva pár dní, co český startup Productboard Huberta Palána a Daniela Hejla ohlásil další investici, díky níž se stal druhým tuzemským jednorožcem, tedy firmou s hodnotou přes jednu miliardu dolarů, a doplnil tak ve stáji online supermarket Rohlik.cz Tomáše Čupra.

Máte moc peněz a nechcete jimi zatěžovat svoje děti? Dejte je na charitu, tam vám budou vděční

Eliška NováEliška Nová

Foto: VJ

Máte moc peněz a nechcete jimi zatěžovat svoje děti? Dejte je na charitu

0Zobrazit komentáře

Marie Horová pocházela z Podkarpatské Rusi a chtěla do místa, kde se narodila, něco vrátit. Rozhodla se tedy finančně podpořit tamní děti. Překvapení ovšem nastalo, když paní Horová zemřela. A to především pro Nadaci Via, která se dozvěděla, že ženu nezastaví ani smrt. Sepsala závěť, která nadaci na pomoc podkarpatským dětem odkázala 1,2 milionu korun. Zatímco v USA nebo v Kanadě jde o zcela běžnou věc, v Česku je to pořád vzácné. A Nadace Via by to ráda změnila.

„Někdy lidé, hlavně pak v pokročilém věku, najednou pochopí, že něco vybudovali. Třeba obrovskou firmu. Prodali ji a teď nechtějí někdy i miliardy korun odkázat svým nezletilým dětem. Chtějí, aby měli domov, zaplatí jim tedy byt, dají jim dobré vzdělání, ale nechtějí je uvázat k takovému břemenu. Instituce typu nadace jsou tu i od toho, aby si do nich lidé mohli odložit svoji zátěž v podobě majetku, což tak někdy skutečně je,“ vylíčil pro CzechCrunch ředitel Nadace Via Zdeněk Mihalco.

Daru ze závěti si v nadacích obzvláště cení. Podle Mihalca totiž obvykle míří do nadačního kapitálu, což znamená, že se peníze desítky let investují a z výnosů se platí dobročinné projekty. „Je to tedy v podstatě dar na věky věků,“ dodává ředitel. V Česku už první takové případy existují a samotná Nadace Via má příslib asi šesti závětí. Podobných příslibů přibývá i v dalších neziskovkách. „A pak jsou i ty, o kterých nikdo neví. Takovou zkušenost máme zatím jednu,“ vypráví Mihalco.

Jde právě o Marii Horovou, která sice s nadací spolupracovala už za svého života, o závěti a milionovém daru ale nikomu neřekla. „Její přání, aby peníze šly na děti v Zakarpatské Ukrajině, jsme naplnili a několik let jsme investovali právě do vzdělávání dětí v tomto regionu,“ dodává Mihalco.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dary pro neziskové organizace nejčastěji využívají lidé, kteří za svého života už charitu podporovali a chtějí pomáhat i po smrti, nebo ti, kdo chtějí, aby přetrval jejich odkaz. Jde ale i jedince, kteří svoje dědice zabezpečili a část majetku chtějí dát na něco, co má smysl. Patří mezi ně ale logicky i ti, kdo dědice vůbec nemají a jejich majetek by propadl státu.

Takových lidí není málo a nejde ani o malé peníze. V roce 2020 řešil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) více než dvanáct stovek takových případů a převzal majetek v hodnotě 225 milionů korun. Tyto peníze následně míří do státního rozpočtu.

Jde o takzvané odúmrtě a ÚZSVM dodává, že většinou představují pro stát i výdaje. „Předměty bývají neprodejné kvůli svému velmi špatnému technickému i hygienickému stavu. Proto musí následovat jejich ekologická likvidace. Také přibývá případů, kdy je pozůstalost zatížená dluhy vyššími, než je hodnota dědictví, a proto ji dědicové nechtějí přijmout. Kromě zaplacení dluhů do výše aktiv musí stát zajistit důstojný pohřeb nebo uhradit náklady za pobyt v nemocnici,“ líčí ÚZSVM.

Po smrti odkáže peníze na charitu 20 procent Britů

Byť výhody darování ze závěti většinou převažují, i Zdeněk Mihalco souhlasí, že je může provázet řada komplikací. Například kvůli soudům o dědictví, které naopak organizaci zatěžují, místo aby pomohly. Takové případy jsou přitom podle něj už i v Česku.

Problematické také může být přání pozůstalého. Vytvořit krátkodobý projekt je možné, nadace má ale většinou svůj hlavní účel popsaný v zakládacích listinách, a když jim přání neodpovídá, musí nadace od svého hlavního poslání odstoupit. „Většinou ale dárce daruje organizaci, kterou dobře zná, podporuje ji dlouhodobě, a to i kvůli tomu, čím se zabývá,“ dodává ředitel Nadace Via.

Za zmínku stojí, jak velký objem tvoří darování ze závěti v anglosaských zemích. Ve Spojených státech odkážou jednotlivci charitám víc peněz než všechny americké firmy dohromady. Zaběhnutá praxe to je ale i ve Velké Británii, kde odkazuje majetek na dobročinné účely asi dvacet procent lidí. Mezi lety 2016 až 2020 Britové skrze své poslední přání darovali na charitu neuvěřitelných šestnáct miliard liber. To je více než 460 miliard korun.

Jedním z nich bude i Daniel Craig, představitel filmového Jamese Bonda. Ten většinu svého bohatství plánuje ještě během života darovat a nepřenechá podstatnou část jmění svým dětem. Když své rozhodnutí poprvé veřejně zmínil, doprovodil jej řečnickou otázkou: „Neexistuje staré přísloví, že když zemřeš jako bohatý člověk, tak jsi selhal?“