Jedinečné sídlo na Křivoklátsku a palírna políbená tradicí. Je tu CC Arch a výběr toho nejzajímavějšího ze světa architektury

0Zobrazit komentáře

Hledání skutečně kvalitní architektury se může v dnešní době plné uniformních satelitů a monotónních zástaveb brownfieldů zdát jako hledání jehly v kupce sena. A přesto skutečně zajímavá architektura plná unikátních myšlenek není mrtvá. Ve světě, ale i u nás vznikají objekty, které dovedou potěšit oko znalé i neznalé, stačí jen trocha trpělivého hledání.

V našem architektonickém speciálu CC Arch se za takovými projekty ohlížíme prostřednictvím vizuálního výběru toho nejzajímavějšího z domova i ze světa. Do našeho přehledu se dostávají jednoduché domky i rozsáhlé komplexy, objekty stojící na pevných základech i vznášející se nad zemí, se střechou i volným výhledem do oblak, budovy nové i rekonstruované, ve kterých se bydlí, pracuje i relaxuje.

***

Vlastní království nedaleko Křivoklátu

Stavět první a poslední dům v životě vyžaduje skutečně pečlivý výběr místa. Ovšem najít takové, které odpovídá všem požadavkům, může být velkou výzvou. Tomáš Pfeffer ovšem takové místo našel a po čtyřiceti letech vyměnil život v Praze za křivoklátské kopce. V nich se usadil se sídlem, jež působí, jako by tu stálo od nepaměti.

Místo, které si vybral, je daleko od všech, a přece všemu relativně blízko. Do Prahy je to kousek a díky neuvěřitelným výhledům se dění širokého okolí odehrává hned za okny. Vybraný pozemek leží v chráněné krajinné oblasti a obklopuje jej zeleň a sad.

chalet2

Foto: KIVA

Půdorys domu pracuje s propojenou dvojicí staveb zapuštěnou do svahu

Představa Tomáše Pfeffera byla od počátku taková, že původní stavbu, která na pozemku stála, nahradí venkovské sídlo v duchu rodinného domu, kombinující otevřené krovy, železobeton a dřevo. A to vše takovým stylem, aby objekt v krajině nepůsobil jak pěst na oko. „Vytvořit komfortní domov s moderní architekturou a zároveň co nejméně narušit místní přírodu a kouzlo samoty, bylo na celém projektu tou největší výzvou,“ podtrhuje Pfeffer.

S překonáním této výzvy pomohl Pavel Lazarov ze studia Fandament Architects. Ten navrhl chalet kombinující prvky dřevostavby a monolitu, jenž je provázaný se svým okolím v dokonalé harmonii. „Nebývá obvyklé, aby sousedé, turisté a kolemjdoucí řekli o atraktivní novostavbě uprostřed chráněné krajinné oblasti, že tam lidově řečeno sedne jako zadek na hrnec. A našemu domu se to děje. Přijímám to s velkou pokorou a vděkem,“ říká Tomáš Pfeffer.

Objekt částečně umístěný do svahu kombinuje dvě vzájemně propojené budovy s otevřenými interiéry. V těch převládá minimalismus v kombinaci se dřevem a tmavými povrchy. Zatímco jedna část budovy je určena pro osobní užívání majitele domu a nabízí ložnici a soukromé zázemí, druhá část funguje především pro společenské účely. Najdeme v ní například kuchyň spolu s obývacím pokojem a velkorysou jídelnou.

Venku se našlo místo pro pergolu s grilem, bazén a také sklípek, ale hlavně zde stojí onen starý sad. Byť původně Tomáš Pfeffer pozemek kupoval bez něj, postupně začal jeho jednotlivé části dokupovat a stromy kultivovat. Celková výše investice se i díky tomu vyšplhala na desítky milionů korun.

chalet3

Foto: KIVA

Celá koncepce má evokovat klasický horský chalet, ale nechce na sebe v prostoru poutat příliš pozornosti

chalet10

Foto: KIVA

Výhledy z domu dovedou být až neuvěřitelné

***

Nová palírna s puncem časů minulých

Rekonstrukce chlévů, stodoly a prostor bývalé hospody, k tomu začlenění zcela nové palírny. S tím vším si museli poradit architekti studia ADR. Do rukou jim totiž byl svěřen návrh nové podoby hospodářského stavení z 19. století v jihočeské Javornici.

Javornická palírna byla rekonstruována s citem a snahou dopřát historické budově novou, ovšem stále značně historickou tvář. Návrh pracoval s původním členěním budov, které byly oproštěny od všech novějších přístavků. Soubor objektů byl doplněn o nové stavby kvasírny, garáže s dřevníkem a především palírny. Její umístění bylo navrženo tak, aby vznikl částečně uzavřený dvůr.

palirna3

Foto: BoysPlayNice

Byť jsou objekty opticky rozdílné, dohromady tvoří kompaktní komplex

Objekty zasazené v kopcovitém prostředí kombinují bílou vápennou fasádu, která doslova svítí do kopcovitého okolí. Pro jedno stavení bylo zvoleno dřevěné obložení a samotná palírna nebyla omítnuta, pouze bylo nabíleno její zdivo. A bílá barva je dominantní i v interiérech.

I v nich je patrná snaha držet se původních architektonických principů s důrazem na minimalismus. „Velmi zajímavá jsou kamna na dřevo uprostřed kuchyně, kde je odveden kouř z kamen horizontálně podlahovým kanálem do klasického vertikálního komína ve zdi,“ poukazuje na jeden ze zajímavých prvků Aleš Lapka z ADR.

Za pozornost určitě stojí i ocelové stáčející se schodiště, které tvoří jeden z dominantních prvků palírny. Byť si rekonstrukce javornické usedlosti vyžádala investici v přibližné výši 20 milionů korun, jedná se o velice příjemnou demonstraci toho, že moderní přestavba se dá provést s citem a tak, aby objekt v okolní zástavbě příliš nevyčníval.

***

Výzkum energetiky ve včelím úlu od Zahy Hadid

Zaha Hadid byla jedním z nejvýznamnějších architektů moderní doby. Díla, která za sebou zanechala, se vyznačují někdy až nadpozemskou koncepcí a silným rukopisem a jejich poselství dál šíří studio Zaha Hadid Architects. Jedním z projektů architektky, jehož dokončení se nedožila, se stala budova King Abdullah Petroleum Studies and Research Center.

Kampus ležící na severním okraji Rijádu v Saúdské Arábii je sídlem neziskové organizace zabývající se výzkumem globální energetiky, která sdružuje experty z více než 15 zemí světa. Jejich úkolem je prozkoumávat a řešit nejrůznější otázky týkající se energetiky jak na domácí, tak i světové scéně ve jménu co největší efektivity.

zaha1

Foto: Zaha Hadid Architects

Podoba sídla KAPSARC je unikátem, který nemá ve světě obdoby

Tento cíl svým způsobem odráží i sama budova, jejíž podoba byla finálně dokončena v roce 2017. Na prostoru o rozloze 69 677 metrů čtverečních se rozkládá objekt tvořený jednotlivými segmenty s voštinovým půdorysem, které jsou propojené masivním baldachýnovým stropem. To vše propůjčuje nevšední podobu nejen exteriéru, ale i interiéru.

Budova byla situována tak, aby stála zády k silnému slunci Arabského poloostrova, a zároveň rozevírá svou náruč pouštním větrům, které ji bičují ze všech stran. Uvnitř se ukrývá hned několik účelových center, mezi kterými nechybí centrum energetiky, počítačové centrum, konferenční centrum a vědecká knihovna spolu s modlitebnou.

zaha3

Foto: Zaha Hadid Architects

Vnitřní prostor je vzdušný a světlý i díky stropu evokujícím baldachýny

Navržené řešení komplexu se snaží efektivně hospodařit se světlem přicházejícím do budovy i s vysokými teplotami charakteristickými pro místní klima. K tomu napomáhá i složitá forma celého návrhu plná lomů a dramatických šikmin. Elektrická energie je získávána z fotovoltaických panelů umístěných na střeše a ekologicky je zde hospodařeno i s vodou. Udržitelnost se promítla i do materiálů zvolených při stavbě budovy, která je ze 40 % recyklovatelná.

***

Ohlédnutí za architekturou uplynulého měsíce

Směrem k udržitelnosti se upíná zrak i nově plánované čtvrti Chytré Líchy nedaleko Brna. Svou koncepcí chce přinést pohodlné bydlení, dobré sousedské vztahy a také schopnost přizpůsobit se změnám, které přinesou příští roky.

Přizpůsobovat se chce také unikátní pavilon jedné z anglických oper. Díky materiálům, jako jsou zbytky mořských živočichů, podhoubí či korek, se jedná o ekologickou stavbu, která je připravena kdykoliv se navrátit zpět do přírody.

V těsném sepětí s přírodou je také jedenáct designových modulů stojících v lesích Nízkých Tater. Ty jsou k dispozici hostům jednoho z místních hotelů, kteří si mohou vychutnat nejen výhledy do hlubokých smrčin, ale také lyžování na nedaleké sjezdovce či místní saunu.

ark-shelter4

Foto: BoysPlayNice

Jedenáct objektů je novou ukrytou krásou Jasné

Naopak v srdci města vyroste nová coworkingová budova Impact Hubu. Ta vznikne na hlavní zlínské Třídě Tomáše Bati v těsné blízkosti původního sila. Objekt nabídne kanceláře, prostory pro akce i zábavu, kavárnu či prostornou střechu, ze které půjde sledovat scenérii města i pracovat.

Praha schválila novou podobu Smíchovského nádraží, které si inovovat skutečně zaslouží. Stát by se z něj měl moderní dopravní uzel, který nabídne zázemí nejen pro cestující vlakem, ale také pro zájemce, kteří cestují tramvajemi či autobusy.

Vlaky, tramvaje a autobusy ke své přepravě ještě nějaký pátek využívat budeme, nicméně nejnovější trendy hledí vstříc inovativnějším způsobům přepravy. Jedním z nich je i tzv. hyperloop. Jak by mohla vypadat jeho zastávka, ukazuje nejnovější vizualizace společnosti Hyperloop Transportation Technologies.

S mobilitou souvisí i kampus automobilky Rimac, který má demonstrovat sílu nově se rodícího chorvatského hráče na poli elektromobility. Zároveň bude hostit samotnou výrobu a vedení značky, ale bude sloužit i jejím zákazníkům, kteří se stanou důležitou součástí celého komplexu.

rimac

Foto: Rimac

Automobilka Rimac představila podobu svého nového kampusu

Coworking na zlínské tepně. Impact Hub vybuduje na třídě Tomáše Bati sedm pater stvořených pro práci

silo-zlin-coworking

Foto: Impact Hub

Vizualizace plánovaného coworkingu Silo II Powered by Impact Hub ve Zlíně

0Zobrazit komentáře

Baťovské silo je dominantou třídy Tomáše Bati ve Zlíně, u které by se brzy měla objevit budova, jež bude vyhledávaným místem řady byznysových nomádů z okolí. Nejstarší a největší tuzemský coworking Impact Hub totiž spolu s inovačním centrem NWT právě sem přináší nový coworkingový objekt, který na pěti tisících metrech čtverečních nabídne prostor pro práci jednotlivců i firem.

Pandemická situace výrazně pozměnila fungování řady společností. Mnoho z nich zjistilo, že mít své zaměstnance mimo hlavní budovu může – alespoň ze strany zaměstnavatele – fungovat bez problému. Pro samotné pracovníky může být home office navíc příjemným zpestřením.

Pro některé se ovšem nepřetržitá práce z domu stává spíše utrpením. Proto začíná dávat smysl budování coworkingových míst i v menších městech, čehož jsou nové aktivity Impact Hubu ve Zlíně jasným důkazem. A takzvané Silo II Powered by Impact Hub, které vyroste v sousedství původního baťovského obilného sila, tomu může pomoci.

Půjde o sedmipatrovou budovu, jejíž podobu vytvořili architekti ze studia Semela Ateliers, kteří se snažili o návrh respektující původní architekturu města a zároveň se inspirovali konceptem Smart City. Z toho důvodu budova nabídne i třeba kontrastní fotovoltaické panely evokující markýzy, jež budou umístěny na fasádě ponechané v barvě betonu doplněné o cihlové detaily.

impacthub-zlin2

Foto: Impact Hub

Vizualizace plánovaného coworkingu Silo II Powered by Impact Hub ve Zlíně

impacthub-zlin3

Foto: Impact Hub

Výstavba coworkingu Silo II Powered by Impact Hub ve Zlíně

Vnitřní prostory pak nabídnou prostor pro práci i stovek lidí, kteří budou moci využít malých i velkých openspaců a zasedaček. První až šesté patro má být vyhrazeno pro čtyřicet kanceláří o velikosti 12 až 400 metrů čtverečních a nebudou chybět ani eventové prostory pro více než sto lidí. Součástí bude i kavárna a střešní terasa vhodná pro práci i večerní párty.

„Se společníky a kolegy z Hub Ventures jsme se do Zlína zakoukali a společný projekt nám přišel jako skvělá příležitost. Nyní, když se myšlenka už mění ve skutečnost, jsme přesvědčeni, že to je ten správný projekt pro období po covidu, kdy se vše bude znovu probouzet. Chceme tomu pomoci tak, jako to děláme už deset let v jiných městech, říká Zdeněk Rudolský, ředitel společnosti Hub Ventures, která je provozovatelem Impact Hubů v Česku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na vzniku nového coworkingového centra ve Zlíně se podílí i česká inovační a technologická firma NWT, která je investorem projektu a sídlí právě v bývalém baťovském silu. Spolupráce mezi Impact Hubem a NWT je podle jejich představitelů logickým krokem, vzhledem ke kladnému vztahu obou společností k inovacím.

A zatímco NWT má nové technologie, produkty a chytrá řešení v každodenním popisu práce, Impact Hub podporuje jejich rozvoj skrze své programy zaměřené na startupy a společensky prospěšné podniky. „Jakožto investoři projektu jsme hledali partnera, který by nám pomohl s vytvořením nového srdce města,“ uvádí Vít Štěpánek, ředitel efektivní divize ICT NWT, která projekt za NWT zastřešuje.

„Takového partnera, který přinese zajímavou podnikatelskou komunitu, napojení na další města a celý svět. Partnera, který pomůže realizovat spoustu zajímavých akcí. A také jsme chtěli, aby městu přinesl pozitivní dopad nejen ve smyslu podnikatelském, ale i společenském a environmentálním,“ dodává Štěpánek. Pilotní otevření nově vznikající budovy je naplánováno na konec prázdnin s tím, že plný provoz by měl být zahájen v říjnu letošního roku.