Jedinečné sídlo na Křivoklátsku a palírna políbená tradicí. Je tu CC Arch a výběr toho nejzajímavějšího ze světa architektury
Hledání skutečně kvalitní architektury se může v dnešní době plné uniformních satelitů a monotónních zástaveb brownfieldů zdát jako hledání jehly v kupce sena. A přesto skutečně zajímavá architektura plná unikátních myšlenek není mrtvá. Ve světě, ale i u nás vznikají objekty, které dovedou potěšit oko znalé i neznalé, stačí jen trocha trpělivého hledání.
V našem architektonickém speciálu CC Arch se za takovými projekty ohlížíme prostřednictvím vizuálního výběru toho nejzajímavějšího z domova i ze světa. Do našeho přehledu se dostávají jednoduché domky i rozsáhlé komplexy, objekty stojící na pevných základech i vznášející se nad zemí, se střechou i volným výhledem do oblak, budovy nové i rekonstruované, ve kterých se bydlí, pracuje i relaxuje.
***
Vlastní království nedaleko Křivoklátu
Stavět první a poslední dům v životě vyžaduje skutečně pečlivý výběr místa. Ovšem najít takové, které odpovídá všem požadavkům, může být velkou výzvou. Tomáš Pfeffer ovšem takové místo našel a po čtyřiceti letech vyměnil život v Praze za křivoklátské kopce. V nich se usadil se sídlem, jež působí, jako by tu stálo od nepaměti.
Místo, které si vybral, je daleko od všech, a přece všemu relativně blízko. Do Prahy je to kousek a díky neuvěřitelným výhledům se dění širokého okolí odehrává hned za okny. Vybraný pozemek leží v chráněné krajinné oblasti a obklopuje jej zeleň a sad.
Představa Tomáše Pfeffera byla od počátku taková, že původní stavbu, která na pozemku stála, nahradí venkovské sídlo v duchu rodinného domu, kombinující otevřené krovy, železobeton a dřevo. A to vše takovým stylem, aby objekt v krajině nepůsobil jak pěst na oko. „Vytvořit komfortní domov s moderní architekturou a zároveň co nejméně narušit místní přírodu a kouzlo samoty, bylo na celém projektu tou největší výzvou,“ podtrhuje Pfeffer.
S překonáním této výzvy pomohl Pavel Lazarov ze studia Fandament Architects. Ten navrhl chalet kombinující prvky dřevostavby a monolitu, jenž je provázaný se svým okolím v dokonalé harmonii. „Nebývá obvyklé, aby sousedé, turisté a kolemjdoucí řekli o atraktivní novostavbě uprostřed chráněné krajinné oblasti, že tam lidově řečeno sedne jako zadek na hrnec. A našemu domu se to děje. Přijímám to s velkou pokorou a vděkem,“ říká Tomáš Pfeffer.
Objekt částečně umístěný do svahu kombinuje dvě vzájemně propojené budovy s otevřenými interiéry. V těch převládá minimalismus v kombinaci se dřevem a tmavými povrchy. Zatímco jedna část budovy je určena pro osobní užívání majitele domu a nabízí ložnici a soukromé zázemí, druhá část funguje především pro společenské účely. Najdeme v ní například kuchyň spolu s obývacím pokojem a velkorysou jídelnou.
Venku se našlo místo pro pergolu s grilem, bazén a také sklípek, ale hlavně zde stojí onen starý sad. Byť původně Tomáš Pfeffer pozemek kupoval bez něj, postupně začal jeho jednotlivé části dokupovat a stromy kultivovat. Celková výše investice se i díky tomu vyšplhala na desítky milionů korun.
Celá koncepce má evokovat klasický horský chalet, ale nechce na sebe v prostoru poutat příliš pozornosti
***
Nová palírna s puncem časů minulých
Rekonstrukce chlévů, stodoly a prostor bývalé hospody, k tomu začlenění zcela nové palírny. S tím vším si museli poradit architekti studia ADR. Do rukou jim totiž byl svěřen návrh nové podoby hospodářského stavení z 19. století v jihočeské Javornici.
Javornická palírna byla rekonstruována s citem a snahou dopřát historické budově novou, ovšem stále značně historickou tvář. Návrh pracoval s původním členěním budov, které byly oproštěny od všech novějších přístavků. Soubor objektů byl doplněn o nové stavby kvasírny, garáže s dřevníkem a především palírny. Její umístění bylo navrženo tak, aby vznikl částečně uzavřený dvůr.
Objekty zasazené v kopcovitém prostředí kombinují bílou vápennou fasádu, která doslova svítí do kopcovitého okolí. Pro jedno stavení bylo zvoleno dřevěné obložení a samotná palírna nebyla omítnuta, pouze bylo nabíleno její zdivo. A bílá barva je dominantní i v interiérech.
I v nich je patrná snaha držet se původních architektonických principů s důrazem na minimalismus. „Velmi zajímavá jsou kamna na dřevo uprostřed kuchyně, kde je odveden kouř z kamen horizontálně podlahovým kanálem do klasického vertikálního komína ve zdi,“ poukazuje na jeden ze zajímavých prvků Aleš Lapka z ADR.
Za pozornost určitě stojí i ocelové stáčející se schodiště, které tvoří jeden z dominantních prvků palírny. Byť si rekonstrukce javornické usedlosti vyžádala investici v přibližné výši 20 milionů korun, jedná se o velice příjemnou demonstraci toho, že moderní přestavba se dá provést s citem a tak, aby objekt v okolní zástavbě příliš nevyčníval.
***
Výzkum energetiky ve včelím úlu od Zahy Hadid
Zaha Hadid byla jedním z nejvýznamnějších architektů moderní doby. Díla, která za sebou zanechala, se vyznačují někdy až nadpozemskou koncepcí a silným rukopisem a jejich poselství dál šíří studio Zaha Hadid Architects. Jedním z projektů architektky, jehož dokončení se nedožila, se stala budova King Abdullah Petroleum Studies and Research Center.
Kampus ležící na severním okraji Rijádu v Saúdské Arábii je sídlem neziskové organizace zabývající se výzkumem globální energetiky, která sdružuje experty z více než 15 zemí světa. Jejich úkolem je prozkoumávat a řešit nejrůznější otázky týkající se energetiky jak na domácí, tak i světové scéně ve jménu co největší efektivity.
Tento cíl svým způsobem odráží i sama budova, jejíž podoba byla finálně dokončena v roce 2017. Na prostoru o rozloze 69 677 metrů čtverečních se rozkládá objekt tvořený jednotlivými segmenty s voštinovým půdorysem, které jsou propojené masivním baldachýnovým stropem. To vše propůjčuje nevšední podobu nejen exteriéru, ale i interiéru.
Budova byla situována tak, aby stála zády k silnému slunci Arabského poloostrova, a zároveň rozevírá svou náruč pouštním větrům, které ji bičují ze všech stran. Uvnitř se ukrývá hned několik účelových center, mezi kterými nechybí centrum energetiky, počítačové centrum, konferenční centrum a vědecká knihovna spolu s modlitebnou.
Navržené řešení komplexu se snaží efektivně hospodařit se světlem přicházejícím do budovy i s vysokými teplotami charakteristickými pro místní klima. K tomu napomáhá i složitá forma celého návrhu plná lomů a dramatických šikmin. Elektrická energie je získávána z fotovoltaických panelů umístěných na střeše a ekologicky je zde hospodařeno i s vodou. Udržitelnost se promítla i do materiálů zvolených při stavbě budovy, která je ze 40 % recyklovatelná.
***
Ohlédnutí za architekturou uplynulého měsíce
Směrem k udržitelnosti se upíná zrak i nově plánované čtvrti Chytré Líchy nedaleko Brna. Svou koncepcí chce přinést pohodlné bydlení, dobré sousedské vztahy a také schopnost přizpůsobit se změnám, které přinesou příští roky.
Přizpůsobovat se chce také unikátní pavilon jedné z anglických oper. Díky materiálům, jako jsou zbytky mořských živočichů, podhoubí či korek, se jedná o ekologickou stavbu, která je připravena kdykoliv se navrátit zpět do přírody.
V těsném sepětí s přírodou je také jedenáct designových modulů stojících v lesích Nízkých Tater. Ty jsou k dispozici hostům jednoho z místních hotelů, kteří si mohou vychutnat nejen výhledy do hlubokých smrčin, ale také lyžování na nedaleké sjezdovce či místní saunu.
Naopak v srdci města vyroste nová coworkingová budova Impact Hubu. Ta vznikne na hlavní zlínské Třídě Tomáše Bati v těsné blízkosti původního sila. Objekt nabídne kanceláře, prostory pro akce i zábavu, kavárnu či prostornou střechu, ze které půjde sledovat scenérii města i pracovat.
Praha schválila novou podobu Smíchovského nádraží, které si inovovat skutečně zaslouží. Stát by se z něj měl moderní dopravní uzel, který nabídne zázemí nejen pro cestující vlakem, ale také pro zájemce, kteří cestují tramvajemi či autobusy.
Vlaky, tramvaje a autobusy ke své přepravě ještě nějaký pátek využívat budeme, nicméně nejnovější trendy hledí vstříc inovativnějším způsobům přepravy. Jedním z nich je i tzv. hyperloop. Jak by mohla vypadat jeho zastávka, ukazuje nejnovější vizualizace společnosti Hyperloop Transportation Technologies.
S mobilitou souvisí i kampus automobilky Rimac, který má demonstrovat sílu nově se rodícího chorvatského hráče na poli elektromobility. Zároveň bude hostit samotnou výrobu a vedení značky, ale bude sloužit i jejím zákazníkům, kteří se stanou důležitou součástí celého komplexu.