„Paradoxní je, že já cvičit sám moc nedokážu, potřebuju parťáka,“ směje se Jakub Zelenka, zakladatel PrivateGym. Poněkud překvapivé to opravdu je, PrivateGym je totiž síť soukromých posiloven, které si uživatelé mohou pronajmout a využívat čistě pro sebe bez případných zvídavých nebo opovrhujících pohledů dalších návštěvníků. Profesí programátor ji začal budovat po odeznění pandemie koronaviru. Jednotlivé pobočky nabízí všechno potřebné na základní trénink a naleznete je v různých lokalitách po republice. Cíl si přitom Zelenka nestanovil malý – do pěti let se chce svou sítí poboček, co se počtu týče, vyrovnat fastfoodu McDonald’s.

„K počítačům“ měl dnes dvaatřicetiletý Zelenka blízko od dětství – již od osmé třídy na své základní škole vypomáhal se správou serverů, počítačů a souvisejících licencí. Během studia na ČVUT pracoval jako markeťák a vývojář na projektech pro různé klienty, jako reference uvádí například tým designérky Anny Marešové, aplikaci uLékáře.cz, výrobce elektroniky ETA či e-mailingového klienta Ecomail. Aktuálně se pořád stará o software a IT chod dvou ambulantních urologických klinik.

„Zároveň jsem ale vždy chtěl dělat něco svého,“ popisuje Zelenka v rozhovoru pro CzechCrunch s tím, že před více než deseti lety například prodával čínské zboží na Aukru a určitou dobu provozoval i vlastní e-shop. K nápadu na rozběhnutí většího byznysu se Zelenka dostal trochu oklikou. Během pandemie chodil cvičit s fitness trenérkou Denisou Dědinovou do vinohradského fitka, které však již mělo své nejlepší časy za sebou.

„I když bylo náčiní udržované, bylo již staré, navíc hygienické zázemí zahrnovalo dvojsprchu s hadrovým závěsem, nebyl tam ani sprcháč,“ vypráví Zelenka s tím, že jeho trenérka chtěla postavit klasické fitko, které by mohla využívat se svými klienty. „Mě to ale v takovém neinspirativním prostředí nepřišlo podnikatelsky vůbec zajímavé,“ popisuje.

Místo toho dostal nápad – mít k dispozici malou posilovnu, kterou by si člověk mohl rezervovat celou jen pro sebe. Jako programátora jej zaujala hlavně myšlenka propojení rezervačního webu a zámků. „Vnímal jsem, že to mohlo být technicky zajímavé,“ říká Zelenka, pro kterého tehdy byly inspirací carsharingové služby jako HoppyGo či již zaniklé Ajo a BeRider.

„Líbila se mi jejich jednoduchost. A ve své podstatě jsem řešil to samé – jen místo odemčení auta jsme potřebovali platformu na otevření dveří do fitka,“ přibližuje Zelenka. Následně takový systém naprogramoval, se zmiňovanou trenérkou Dědinovou se dohodli na spolupráci a v roce 2021 otevřeli první pobočku soukromé posilovny.

Jak celý systém funguje? PrivateGym staví právě na jednoduchosti. V kalendáři si uživatel vybere termín a rezervuje časové okno o délce 75 minut, klidně i na měsíce dopředu v jedné objednávce a kombinovat lze jakékoliv pobočky. Po zaplacení obdrží instrukce, jak se do dané pobočky dostane, nejpozději dvě hodiny před návštěvou pak získá i unikátní kód pro vstup. Následně má k dispozici celé fitko – ať už cvičí sám, s partnerkou či partnerem, trenérem, kamarády… Kvůli hygienickým normám je ale limit nastavený na maximálně pět lidí naráz.

Přesné vybavení celkem jedenácti poboček – jejichž velikost se pohybuje mezi 30 až 65 metry čtverečními – se může lišit, každá má ale dostatek pomůcek a nástrojů pro protažení, klasický silový trénink i kardio. K dispozici jsou také reproduktory s bluetooth připojením i malá lednička, kde si přes QR kód mohou uživatelé koupit různé nápoje či proteiny.

V koupelnách je pak kromě fénu k dispozici mimo jiné mýdlo, sprchový gel i šampon od moravské eco a bio značky Tierra Verde. „Ve fitku, kam jsem předtím chodil, jsem si sprchový gel bral svůj. Nejednou jsem ho tam nechal a přišel o něj,“ popisuje Zelenka.

Protože jsou tyto privátní gymy zcela bezobslužné, pokud to prostor dovoluje, jsou otevřené čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu, u některých je kvůli nočnímu klidu otevírací doba omezená. Cena za jeden časový slot se pohybuje v rozmezí od 180 do 290 korun v závislosti na konkrétní pobočce a jejím vybavení, ale i podle dnů v týdnu či času během dne i noci.

Svou síť Zelenka dále rozšiřuje, začátkem února otevíral již jedenáctou pobočku na pražských Vinohradech, další jsou pak na Smíchově, Břevnově, Bubenči či v Nuslích. Expandoval ale i mimo hlavní město, konkrétně do Liberce, Olomouce a Brna, v dalších týdnech má přibýt i jedna posilovna v Plzni. Byznys PrivateGym roste rychleji, než se otevírají jednotlivé pobočky – zatímco loni přibyly čtyři, samotný obrat firmy narostl o trochu více než 130 procent na vyšší jednotky milionů korun.

„Peníze ale nejsou moje hlavní motivace, je to jen palivo na další cestu. Co mě opravdu těší, jsou lidé, co píší, že jim nějakým způsobem pomáhám změnit život, protože se třeba styděli jít do běžné posilovny,“ vypráví Zelenka, kterého baví i samotná komplexita tohoto podnikání – od hledání prostor přes programování softwaru, komunikaci s úřady a stavební úpravy až po marketing a komunikaci se zákazníky.

„Dále mě těší, když vidím, jak prostor, ve kterém dříve byla pobočka sázkové kanceláře, nyní plní dle mého názoru mnohem prospěšnější funkci,“ doplňuje Zelenka, jehož cílem je do konce roku pokrýt většinu krajských měst. „Ale i ve městech, kde už PrivateGym je, pořád hledám vhodné prostory na rozšíření,“ dodává.

Dohromady mělo již jednotlivá fitka využít přes pět tisíc unikátních návštěvníků. Dle statistik přitom necelá polovina lidí cvičí sama, další téměř polovina v páru s trenérem, kamarády či dětmi – když mají rodiče problém s hlídáním, či případně díky možnosti přijít s kočárkem, což u návštěvy běžné posilovny většinou není možné.

Donedávna přitom podle Zelenky nebylo jen tak jednoduše možné ani objednat si vlastní prostor na cvičení. „Zarezervovat šla místnost v rámci většího komplexu, a to přes telefon nebo recepci, navíc bez vlastní koupelny. Nebylo to tedy jednoduché,“ vzpomíná a dodává, že až do otevření první pobočky PrivateGymu o podobném modelu v Česku neslyšel. Po světě služby fungovaly – například kanadský Silofit, jenž od investorů získal přes 330 milionů korun. Ten ale nakonec svůj byznys ukončil.

Konkurence se pak v Česku začala objevovat asi po dvou letech a stále přibývá. „Zpočátku to bylo těžké… jít po ulici a najednou vidět výlohy se stejnými nápisy, téměř doslova zkopírovaný web nebo identické obchodní podmínky, které jsme si nechali udělat na míru u advokátů,“ vypráví Zelenka s tím, že se s tím pár dní srovnával a nějaké noci probdil.

„S PrivateGym jsme otevřeli trh, který zde vůbec nebyl, ale teď už vím, že to jen potvrzuje smysl snažení a že zdravá konkurence nás posune dopředu. Není to jen o budování nových poboček, ale o neustálém zlepšování stávajících, zjednodušování procesu reklamace a zkvalitňování celé služby,“ doplňuje Zelenka.

Potenciálu celého trhu se tak i navzdory zvyšující se konkurenci ale neobává. S tím souvisí také jeho dlouhodobý cíl: „Do pěti let chci mít stejný počet poboček jako má McDonald’s.“ Fastfoodový řetězec v poslední době – co se týče počtu restaurací – bojuje o prvenství s konkurenčním KFC, aktuálně jde u obou sítí o přibližně 130. Na rozdíl od nich ale Zelenka neplánuje využívat franšízový model a ani investory, místo toho hledá spíš partnery z řad menších a středních stavebních developerů.

„Fitness a fastfood jsou přirozeně protipóly,“ uznává Zelenka při otázce, proč si za svou metu vybral zrovna McDonald’s. „Když tady provozují tolik restaurací, proč by po celé republice nemohlo být i tolik privátních gymů?“ ptá se řečnicky. Ovšem, i toto číslo zasazuje do skromnějšího kontextu: „Hlavní rozdíl je v počtu lidí. Zatímco fitko jich obslouží jednotky denně, u fastfoodů to mohou být i tisíce.“