Jinej fond dvou podnikatelských generací. Jiří Hlavenka a Jan Sláma startují společné investice do začínajících startupů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

slamahlavenka1Story

Foto: Tomáš Škoda

Jinej fond tvoří Jan Sláma a Jiří Hlavenka

0Zobrazit komentáře

Dva podnikatelé ze dvou odlišných generací, dva pohledy na svět, ale jeden netradiční investiční fond. Jiří Hlavenka a Jan sláma rozjíždí v Brně novou iniciativu pod svérázným názvem Jinej fond, v rámci které chtějí hledat zajímavé projekty, jež jsou v samém zárodku vývoje. Těm mohou vyjma financí nabídnout i široce rozkročené kontakty, energii a zkušenosti, přičemž už teď se postarali o svou třetí investici v řádu jednotek milionů korun.

Jiří Hlavenka je už známá investorská (i zastupitelská) persona Jihomoravského kraje a novou aktivitu bere jako rozšíření svých způsobů investování. Jan Sláma je zase dvacetiletý podnikatel, který začal už ve dvanácti obchodovat s akciemi a dnes se věnuje své globální platformě proti šikaně FaceUp. I v takto mladém věku už ale myslí na předávání zkušeností dalším kolegům.

Netradiční podnikatelské duo se lépe poznalo před třemi roky. Jan Sláma však Jiřího Hlavenku znal už déle, především jako jednoho z prvních investorů brněnského letenkového startupu Kiwi.com. Náhodou pak na něj získal doporučení přes známou až ve chvíli, kdy hledal investici pro zárodek své služby FaceUp.

Pětapadesátiletý Hlavenka si už na tento příběh prý ani nevzpomíná, do FaceUp ale nakonec skutečně investoval. „Jasně to ovšem ukazuje, jak je v podnikání důležitý sociální kapitál. Lidé znají lidi a ti zase znají lidi. Přes doporučení se k sobě ti správní dostanou,“ říká valtický rodák a tato slova překlápí i do nového fondu.

jiri-hlavenka1

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Investor a podnikatel Jiří Hlavenka

Právě sociální kapitál a vlastní reputace jsou podstatné části toho, co chtějí Hlavenka se Slámou nabídnout začínajícím podnikatelů. „Jinej fond nedává úplné rance peněz. Nerozhazujeme po desítkách milionů. Dáváme méně a opatrně, ale také dáváme spoustu dalších hodnot,“ upřesňuje Hlavenka a vymezuje se tak proti velkým fondům, které operují s jinými částkami nebo neinvestují přímo vlastní peníze.

Sláma souhlasí a doplňuje vlastní zkušenost, která pomohla Jinej fond formovat. „Sleduji mnoho startupů, jak hledají peníze tím, že obráží různé startupové soutěže a konference. Přitom když jsme hledali investory my, tak se k nám vždy dostali přes nějaký kontakt. Je dobré se bavit s lidmi, a když vás někdo zaujme, tak se neobávat a přímo oslovit,“ doporučuje mladý podnikatel.

Na obou je vidět, že chtějí startupům skutečně pomoci právě v jejich v začátcích, jež mohou být z logických důvodů velmi náročné. Sláma tak neváhá rozhodit sítě mezi svými kontakty ještě předtím, než je jakákoliv spolupráce navázaná. Napojení na partnery začínajícím podnikatelům podle něj totiž často chybí.

Investování přitom Slámovi přišlo jako přirozená součást podnikání s tím, jak se mu na stůl dostávaly nové projekty. Prostě proto, že ho to bavilo, začal nezištně pomáhat, hledat kontakty nebo potenciální rizika. A v Jiřím Hlavenkovi teď na svou „investorskou“ činnost našel ideálního parťáka.

nntb1

Foto: NNTB

Jan Sláma, Pavel Ihm a David Špunar, zakladatelé FaceUp.com

„Když to řeknu natvrdo, tak já dodávám peníze a Honza intenzivní, až spoluzakladatelskou práci,“ směje se Hlavenka, který se objevil i v našem CzechCrunch Podcastu. „Je schopný ve vyhledávání osobností zakladatelů, já se zase dívám třeba více na byznysový potenciál,“ doplňuje.

Třicetileté zkušenosti s investováním se tak pojí se sítí mladých nadějných lidí. „Asi neznám člověka s větším byznysovým rozhledem, než je Jirka. Já ho doplňuji vhledem do mladší generace a aktuálních trendů,“ říká Sláma a tvrdí, že výsledkem tohoto spojení má být ucelený obrázek o potenciálu daného projektu.

Ačkoliv bychom z dosavadní kariéry obou podnikatelů mohli hádat jinak, aktuální portfolio Jinýho fondu není přímo zaměřené na technologie. „Vlastně ani nemám zase tolik rád čistě technologické startupy, nejsem ajťák. Naopak mám rád projekty s přesahem do tzv. skutečného světa. Ale s tím, že je tam technologie, která ten obor proměňuje,“ vysvětluje Hlavenka.

Cenná kombinace know-how

Jinej Fond právě v těchto dnech uzavřel svou poslední a dosud největší investici. V pre-seed kole investoval do aplikace Twigsee , která pomáhá s managementem mateřským škol, digitalizuje je a napojuje blíže k rodičům. Její zakladatelka Vanda Horáčková Seidelová nedávno v rozhovoru pro CzechCrunch prozradila, že aplikace funguje na zhruba stovce školek a chystá se expandovat za hranice.

„Vanda má vysoké ambice a promyšlený každý detail. Nenašli jsme nic, co bychom jí nevěřili. Digitalizace školek nám dává smysl a zapadá do naší snahy investovat do projektů s přidanou hodnotou. Bonusem jsou parádní výsledky firmy a spousta spokojených klientů,“ říká Sláma k potenciálu Twigsee.

Jinej fond kombinuje Jiřího zkušenosti s projekty se silným růstovým potenciálem a zároveň ty Honzovy s technologiemi ve vzdělávání, což je velmi zajímavá a pro nás cenná kombinace. Investici využijeme k nastavení mezinárodně stabilní a bezpečné infrastruktury projektu a na nové členy týmu,“ doplňuje pro CzechCrunch Vanda Horáčková Seidelová.

twigsee1

Foto: Ilja Hubálek

Vanda Horáčková Seidelová, zakladatelka startupu Twigsee

Jinej fond už investoval také do projektu Reknihy. Ten má na svědomí mladý podnikatel Tadeáš Kula a jde o online second hand s knihami, který si ale svůj sortiment pečlivě vybírá. Hraje také na notu udržitelnosti – Kula totiž garantuje, že s každou objednávkou zachrání až 400 metrů čtverečních lesů, a to přes světovou organizaci Rainforest Trust, kam posílá konkrétní obnos peněz.

„S rečtenáři jsme na jedné vlně, ale ze začátku pro nás bylo těžké oslovit i čtenáře, kterým eko nic moc neříká. Dnes už je to jinak, a to nejen díky týmu Reknih, ale také díky finanční injekci od Jinýho fondu. Díky nim dnes může putovat naše myšlenka udržitelného čtení mezi všechny čtenáře,“ říká Tadeáš Kula, zakladatel startupu Reknihy, jenž prodal už přes deset tisíc titulů a generuje stovky tisíc korun měsíčně.

„Chceme nadějným začínajícím projektům především pomoci.“

Hlavenka a Sláma se nebojí pustit ani do čistě potravinářského byznysu. Třetím zainvestovaným startupem je totiž značka Loklok, která vyrábí nápoj zvaný kombucha a inovuje starou recepturu. Jde o fermentovanou a přírodně perlivou lahůdku a alternativu ke slazeným limonádám, která postupně získává na popularitě i v Česku.

„Dnes máte v restauraci na výběr buď pivo, nebo sladké limonády. Vidíme tedy na trhu prostor a západní trhy nástup kombuchy potvrzují,“ analyzuje Sláma. Spoluzakladatel Lokloku Michal Ďuriník pak dodává: „Investice slouží k tomu, abychom urychlili růst. Máme skutečně pocit, že nastal v Česku čas na náš produkt a chceme výrobu rozjet ve větším.“

loklok-1

Foto: Loklok/Instagram

Kombucha Loklok

Sláma s Hlavenkou se shodují na tom, že nadějná podnikatelská osobnost je na prvním místě a byznys okolo už jde vymyslet. Přímo se nezaměřují na mladé podnikatele, avšak obvykle do jejich fondu míří lidé okolo třiceti let nebo mladší.

Konkrétní rozpočet dvojice ve svém novém fondu nemá – rozhodují se až podle startupů, které jim přijdou na stůl. „Můžeme ale začínat s docela malými penězi, klidně půl milionem korun. A pokud vše jde podle plánu, postupně škálujeme do násobně vyšších částek,“ nastiňuje Hlavenka investiční strategii, kterou zároveň zasazuje i do smluv se zakladateli.

Pěkně pomalu

Hlavenka nevidí smysl v tom, aby projekty ve fázi naprostých začátků dostávaly na rozjezd několikamilionové částky, a upozorňuje na to, že i ve Spojených státech je průměrná výše andělské investice 30 tisíc dolarů, což je přibližně 700 tisíc korun.

„Vidím velké množství startupů, které získají peníze a honí se za valuací. Ale pak se nedokáží přetočit ve fungující byznys, což je v pozdějším stádiu může doběhnout a zbankrotují. Tomu se přesně chceme vyhnout,“ říká Sláma. Vymezuje se i proti známému klišé investorů, kteří klidně nechají devět firem z deseti padnout a na té desáté – když se vše dobře sejde – vydělají miliardy.

„Ne, tak to skutečně nemáme a chceme nadějným začínajícím projektům především pomoci,“ doplňuje Sláma. Další projekty mají v Jiným fondu na radaru – za půl roku diskutovali už s více než stovkou začínajících startupů. Ač jsou oba zkušení podnikatelé, jejich celá strategie je velmi upřímná a přátelská. Může se zdát, že až na míle vzdálená od často dravé reality startupového světa.