Velkou část letošního roku strávil Michal Vrátný v kanadském městečku Canmore na úpatí Skalnatých hor. S osmihodinovým časovým posunem oproti Praze a skvělými sjezdovkami za domem nemohl řešit denní byznysovou agendu, naopak se mohl víc věnovat třeba strategickému plánování. „A ukázalo se, že to bylo moc dobře. Firmě i mně to prospělo, odpoutali jsme se od sebe,“ říká pětatřicetiletý zakladatel fitness skupiny Železná koule, která čítá e-shop, tři tělocvičny i mobilní aplikaci. „Co jsem firmu přestal řídit, šlape parádně. Byl jsem mizerný šéf,“ směje se tmavovlasý muž, známý i pod přezdívkou Radar.

V čele společnosti, která dnes směřuje k ročním tržbám 50 milionů a zaměstnává sedm desítek lidí, už Michal Vrátný není téměř dva roky. Teprve když ale na sklonku loňského roku odcestoval na půl roku do Kanady za svou přítelkyní, naučil se žít bez své firmy. A co víc – ona se naučila žít bez něj. „Když jsem se vrátil, v podstatě mi kolegové zakázali, abych se vrtal do věcí,“ krčí rameny liberecký rodák, kterého ke cvičení přivedla sedavá práce ajťáka a následná nadváha a únava.

To bylo před více než patnácti lety, pak šel do sebe, začal (skoro) fanaticky posilovat, udělal si kurzy bojových umění a sebeobrany a začal připravovat odpolední a víkendové workshopy o tom, jak se správně starat o své tělo. „No a takhle nějak vznikl nápad rozjet tělocvičnu, kde budu trénovat jiné lidi,“ popisuje, jak v roce 2012 otevřel první fitko pod značkou Železná koule. Název je inspirovaný takzvaným kettlebellem, kulovou činkou s velkým uchem, která má v jeho cvičebním plánu ústřední roli.

Radarovi se dařilo, úspěchy slavil především jeho program Amazing 12 – dvanáct týdnů trvající dřina včetně striktního jídelního režimu, již si velmi oblíbili i známí startupisté. Třeba Jakub Nešetřil, který si po intenzivní etapě budování a následného prodeje své firmy Apiary do rukou koncernu Oracle uvědomil, že je v koncích se svou fyzičkou a vůbec svým zdravím. „Šlo to dobře, pomáhal jsem lidem, jenže v roce 2019 jsem dostal strašnou krizi,“ vzpomíná Michal Vrátný.

Tehdy poprvé uvažoval o tom, že Železnou kouli opustí nebo že ji prodá, měl pocit, že už se nemá kam posouvat. „Chtěl jsem ji poslat ze skály,“ dodává. Jenže přišel covid, který v jeho případě zafungoval jako motivátor: „Byl to pro mě vlastně unikátní restart.“ Pandemie a šok, který vyvolala, jej vybičovaly, ozval se i pocit odpovědnosti za více než desítku zaměstnanců. Tehdy se také zrodil plán dostat Železnou kouli víc do digitálního prostředí a umožnit lidem cvičit v podstatě kdekoli.

Tím se ale Radar, který dnes otevřeně říká, že byl mizerný manažer a ještě horší CEO firmy, zadělal na další problémy. V létě 2020 s kolegy začal publikovat instruktážní videa, která slavila úspěchy, a tak se rozhodli vytvořit celý online ekosystém včetně aplikace: „Od začátku jsem hodně sázel na content marketing, psal jsem blog, začali jsme natáčet podcast… Tohle byl ale samozřejmě jiný level.“

Protože na pořádný krok do digitálu neměl s kolegy dost peněz ani zkušeností, rozjeli na platformě Hithit crowdfundingovou kampaň, která se setkala s mimořádným ohlasem – oficiálně chtěli vybrat 555 tisíc korun, ale nakonec dosáhli na bezmála 6,8 milionu korun. „Dneska už můžu říct, že jsme všechno, co jsme přispěvatelům slíbili, splnili. Ale teda způsob, jak nehospodárně jsme s těmi penězi nakládali, mně zpětně strašně štve, to byl prostě další moment, kdy jsem si uvědomil, že potřebuju někoho, komu předám vedení,“ zdůrazňuje Michal Vrátný.

Kampaň na Hithitu proběhla na přelomu let 2020 a 2021, byl to sice sukces, jenže Železnou kouli a Radara uvrhl do dalšího kolotoče interních trablů: ze 30 lidí bylo najednou skoro 70, k tělocvičnám a videím přibyl ještě e-shop Kouloniál a vznikala aplikace. Výsledek? Nálada v týmu klesla k nule, zaměstnanci si stěžovali na chaotické kroky, zároveň řadě z nich neseděly změny v organizaci práce, zaznívala kritika, že z Železné koule se stává korporát… „A do toho jsme na podzim 2021 jeli ekonomicky hranu, návrat lidí do tělocvičen nebyl tak silný, jak jsme původně počítali,“ vzpomíná Vrátný, který je také vášnivým parašutistou.

Ředitelské otěže předal na sklonku roku 2021, čímž se završily jednak jeho osobní úvahy o potřebě po více než deseti letech dát sobě i firmě nový impuls, jednak to byla v podstatě nutnost. „Fakt mně došlo, že jsem v podstatě neschopný manažer. Je něco úplně jiného být founder firmy a být její CEO. Každý z nich má jinou roli a ne vždy jsou kompatibilní,“ popisuje uvědomění, které dobře zná řada zakladatelů firem.

Od prosince 2021 je tak šéfem Železné koule o dva roky mladší Martin Kříbala, který v ní původně začal jako student v tělocvičně, ale postupně se s Vrátným sblížil. A protože měl zkušenosti s projektovým řízením (překvapivě ale dopravních projektů), dohodli se, že to bude on, kdo dá fitness skupině potřebný řád. „Já jsem teď CVO, tedy chief visionary officer. Jsem firemní vizionář,“ směje se Vrátný, který ještě celý loňský rok tu a tam fušoval do denního řízení podniku, který zakládal a který dodnes stoprocentně vlastní.

Letošní pobyt v Kanadě ale ukázal, že Železná koule jeho dohled už nepotřebuje a že je jí bez něj vlastně i líp. Zároveň jemu vznikl prostor věnovat se strategickému rozvoji byznysu, takže do finále jdou práce na nové, už třetí verzi aplikace s názvem Online koučink, co má koule, ta bude na jaře 2024 zároveň k dispozici v angličtině. Ruku v ruce s tím půjde také nový výživový program, který provede klienty postupně úplnou změnou jejich životosprávy: „Podobně jako při cvičení i tady to chceme dělat nenásilně, krok za krokem, žádné změny ze dne na den.“

No a co tělocvičny? Ty zůstanou jen tři v Praze a jedna maličká pobočka v Mladé Boleslavi? „V Praze máme v každé tělocvičně převis zájemců o členství zhruba 150 lidí a trvá několik měsíců, než je můžeme přijmout. Což mi strašně štve. Takže ano, něco se chystá i ve fyzickém světě, ale ten digitální má teď přednost. Nemůžeme dělat všechno naráz, musíme jít systematicky. To už teď vím.“