Jsme nerdi investorského světa a moc nás to baví. V Tensor Ventures už proinvestovali půl miliardy
Jestli v Česku někdo investuje do plánů, které mají změnit svět, je to fond Tensor Ventures. Z takzvaného deep techu chce udělat realitu.
Partneři Tensor Ventures Roman Smola, Martin Drdúl a Petr Ulvr
Vymyká se v mnoha ohledech. To, co je nejviditelnější, je zřejmě jeho zaměření. Zatímco v jiných fondech investice do startupů zahrnují hodně aplikací, programování nebo třeba zpracování dat, v Tensor Ventures to mají jinak. Ve středu jejich zájmu je třeba tyč, kterou zapíchnete do země, čímž získáte elektřinu. Nebo kvantové technologie, které simulují procesy v reálném světě. Nebo projekt, který jen fotoaparátem v mobilu oskenuje vaše oko a tím dokáže najít rané fáze neurodegenerativních nemocí, jako je Alzheimer.
Takzvaně deeptechový fond je v Česku poměrně raritní. Není to o tom, že by se klasické fondy rizikového kapitálu, které směřují peníze do startupů, nezabývaly technologiemi – naopak, ty jsou v popisu práce každého startupu. Rozdíl je v tom, jak moc jsou tyto technologie prorostlé s praxí, jak moc se dokázaly dostat někam dál než jen do univerzitního či vědeckého prostředí, kde často zůstávají neobjeveny.
Právě v těchto oblastech ale nezřídka hledá nápady trojice zakladatelů Tensor Ventures Roman Smola, Martin Drdúl a Petr Ulvr. Ti spolu už peníze nasměrovali do devatenácti společností a vypadá to, že brzy uzavřou balíček dvaceti milionů eur, aktuálně téměř pěti set milionů korun, které mají ve fondu pro nadějné projekty k dispozici.
„Jsme ve fázi, v rámci které přemýšlíme, jak velký by měl být další fond. Víme, že objem můžeme hodně zvětšit, protože v našem specializovaném výseku vidíme velký počet projektů. Je tam daleko větší prostor než jen pro půlmiliardový fond,“ popisuje Smola.
„Zatím máme ještě prostor na zhruba čtyři až pět investic a nějaké prostředky si necháváme na následné investice do projektů, kde již podíl máme. Věříme ale, že další fond by mohl být několikanásobně větší,“ dodává Ulvr. V Tensor Ventures jsou přesvědčení, že noví jednorožci – jak se označují startupy s miliardovou hodnotou v dolarech – se rodí právě v těchto oblastech. A rádi by nějakého objevili.
„Možná jsou námi podpořené projekty technologicky složitější a možná se díváme daleko víc do budoucna, než je tu zvykem. Ale stejně tak přemýšlíme i byznysově. Věříme, že danou technologii validuje trh. A očekáváme, že to bude maximálně během pěti let od investice,“ přibližuje Drdúl.
Problém investic do deep techu
Martin Drdúl a Petr Ulvr se před zhruba deseti lety potkali ve společnosti Intel Corp, kde hledali zajímavé technologické nápady. Smola tehdy jeden takový vyvíjel a všichni si uvědomili, že pro deeptechové projekty v rané fázi je těžké sehnat investice. Dnes to označují jako „česko-slovenský“ problém. „Tak jsme si to šli vyzkoušet,“ říká Drdúl.
Z převážně vlastních zdrojů dokázali dát dohromady 1,4 milionu dolarů (30 milionů korun) pro první, zkušební vehikl. „Zjistili jsme, že to funguje. Že stejné problémy řeší do podobné míry v dalších zemí Evropy a do menší míry i ve Spojených státech,“ popisuje Smola s tím, že to rozhodlo pro vytvoření většího fondu, se kterým se „mohli rozmáchnout“.
To udělali oborově i geograficky. Například poslali zhruba 14,5 milionu korun do britského startupu Solvemed polského zakladatele, který vyvíjí umělou inteligenci k tomu, aby mobil svou kamerou oskenoval lidské oko a odhalil tak počínající nemoci, jako jsou Alzheimer nebo Parkinson.
Sami jsme nerdi investorského světa, chtěli bychom být takový Big Bang Theory fond.
Dalších 12 milionů korun poslali španělskému projektu Bioo, jenž má dokázat vyrábět elektřinu ze zeminy. Americký projekt QC82 získal od Tensor Ventures asi 22,5 milionu k tomu, aby dokončil zásadní vylepšení kvantových počítačů. Ale získali si je i Češi, liberecké Pointee, které kočíruje softwarové roboty, si i díky Tensoru připsalo přes 30 milionů korun.
Zakladatelé fondu přiznávají, že ne všem technologiím potřebují rozumět stoprocentně do hloubky, od toho využívají služeb dalších expertů. Ulvr však jedním dechem dodává, že s technickými zakladateli si každopádně rozumějí velmi dobře. „Investujeme do klasických nerdů. Sami jsme nerdi investorského světa, chtěli bychom být takový Big Bang Theory fond,“ usmívá se vedle něj Drdúl.
„Na naší straně je ale posuzování byznysového potenciálu,“ dodává Smola. Pro dokonalejší porozumění tomu technologickému si vybudovali tým externích poradců, kteří jsou specialisty na konkrétní obory. S kvantovými technologiemi jim například pomáhá Michal Křelina, teoretický fyzik a expert na kvantové technologie, který poskytuje konzultace třeba i pro NATO. Umělou inteligenci hodnotí Pavel Kordík, proděkan FIT ČVUT, který stojí za vznikem prg.ai a několika zajímavých startupů. Pravidelně v Tensor Ventures konzultují své možnosti se zhruba patnácti experty z dalších známých univerzit.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Žádný nám ale ovšem neřekne, že z toho nápadu určitě něco bude. To musíme zhodnotit sami,“ zdůrazňuje Ulvr. Od svých expertů většinou partneři fondu získají několikastránkové hodnocení klíčových oblastí například včetně toho, jestli technologie firmy opravdu dokáže naplnit očekávání a jestli tým zakladatelů má v problematice dostatečně silný přehled.
Samotné rozhodování o investici – obdobně jako i u všech startupů v raných fázích – je pak do velké míry založené na intuici. „Není to ale slepý výběr. Je to daty podložená intuice,“ doplňuje Drdúl.
Deeptechový fond v tomto ohledu musí zkrátka fungovat podobně jako klasický venture kapitál. Kromě víry v tým zakladatelů, že dokáže například přesvědčit zákazníky, musí posuzovat data jako průzkum a velikost trhu, byznysový potenciál, jestli je v oboru dostatek peněz nebo třeba kdo by po několika letech, až startup vyroste, mohl být jeho potenciálním kupcem.
Aby Tensor mohl podpořeným startupům pomoct překonat základní výzvy, společně s rozběhnutím druhého fondu plánuje zejména rozšířit svou síť kontaktů o klíčové experty nebo investory hlavně ve Spojených státech. „Nějaký network tam vybudovaný máme, ale chceme jej zásadně posílit,“ líčí Smola.
Druhá oblast, jež si podle investorů zaslouží mnohem více pozornosti, jsou pak univerzity, kde vzniká hodně zajímavých deeptechových startupů. „Proto nám přišlo logické navázat s nimi hlubší vztahy. Pomáhat jim jednak s transferem znalostí do byznysu, ale také vůbec s hledáním nápadů, jestli u nich nevzniká něco s velkým potenciálem,“ říká Drdúl.
Investoři z Tensoru tak již mají podepsané memorandum s University of Maryland, jež má v plánu vytvořit jedno z největších technologických center pro vývoj kvantových technologii. A přibývat mají další, hlavně na starém kontinentu. Přesun univerzitního výzkumu do podnikatelských nápadů totiž vázne v celé Evropě. „Z toho, co se na univerzitách vytváří, se monetizuje jen velmi málo. Univerzity si s tím často neumí poradit. Ale my jim můžeme pomoct,“ věří Ulvr.