Zatímco pro většinu z nás prázdniny znamenají o něco víc volného času a třeba i několik dovolených, pro dva kamarády od Zábřehu na severní Moravě je letní režim hlavně o finišování nových produktů, které posledních několik let představují na podzimním Designbloku. Ten už opět klepe na dveře, a jelikož Ondřej Zita a Luděk Šteigl tentokrát chystají na poměry své nábytkářské firmy docela velkou změnu, měli práce o to víc. To, že skončili u designového vybavení domácností, je přitom docela náhoda a cesta k němu byla poměrně punková.

Jejich značka Master & Master, kterou tak pojmenovali jednoduše proto, že se oba považují za mistry svého oboru (Šteigl truhlařiny a Zita v grafickém designu), na sebe krátce po svém startu před jedenácti lety upozornila kovovými podnožemi. Tedy tím, na čem stojí stoly, pokud k sobě nemají přišroubované čtyři nohy. Ty jejich vypadaly ze všeho nejvíc jako zohýbané tlusté dráty, zaprášilo se po nich a dodnes jsou pro značku tak trochu poznávacím znamením.

Do svého portfolia od té doby zařadili řadu dalších produktů jako nejrůznější stoly a stolky, police, věšáky (v nichž je často patrná estetika původních drátových podnoží) i židle či křesla. Pořád ale šlo o relativně „jednoduché kousky“. Teď se ovšem pustili do náročnějšího úkolu a přišli se svou první pohovkou neboli – jak Šteigl se Zitou raději říkají – sofa. „Tak nějak na ně nazrála doba, cítili jsme poptávku, která nám zapadla do toho, že chceme naše portfolio víc přizpůsobovat projektovým zakázkám,“ říkají partneři, kteří se znají od svých patnácti let a zhruba od té doby spolu prý i chtěli podnikat.

Sofa pro Master & Master navrhl, stejně jako všechno ostatní, co má firma v nabídce, externí designér – to je cesta, na kterou Zita se Šteiglem naskočili už na začátku. „Nebylo o čem uvažovat, já jsem sice taky designér, ale ve 2D. Doteď nemáme ambici do toho profíkům fušovat,“ vysvětluje Zita. Tentokrát šlo o profesora Jiřího Pelcla, renomovaného českého autora a architekta, mimo jiné bývalého rektora UMPRUM, který se značkou spolupracuje dlouhodobě.

Foto: Karin Zadrick

Luděk Šteigl a Ondřej Zita se znají od puberty a prý spolu vždycky chtěli podnikat

Novinka si svou premiéru odbyde už za pár dní, na začátku října, kdy v Praze startuje přehlídka Designblok, a finální podobu její autoři dotáhli opravdu až na konci prázdnin. Tvoří ji třemi mezerami oddělené očalouněné válce, které jsou posazené na kovových nohách. Na dvou válcích se bude sedět, jeden poslouží jako opěrka. Zda právě tenhle kousek nábytku, ke kterému patří ještě křeslo a taburetka, posune Master & Master vytouženým směrem, se teprve uvidí. Šteigl se Zitou už ale mnohokrát dokázali, že schopnost vybrat věc, která se bude líbit, mají.

Prvním příkladem jsou už zmíněné podnože. Ty objevili v ateliéru UMPRUM u svého známého Michala Maláška, jenž je vymyslel a sám používal. Slovo dalo slovo a všichni se domluvili, že to nově vzniklá firma s jeho nápadem zkusí. A bylo to terno.

„Hrozně se to tentokrát chytlo. Dali jsme produkt na web, lidi ho začali objednávat a my ho pomalu nestačili balit. Odesílali jsme i do Německa. Říkali jsme si, že podnikání je vlastně hrozně jednoduchá věc, prostě produkt nafotíte, zveřejníte a je to. Byli jsme naivní,“ směje se dnes Ondřej Zita, který má ve společné firmě na starosti obchod a marketing. Sídlí v Praze, kde využívá své kontakty na ostatní designéry a řídí showroom, zatímco jeho parťák coby zkušený truhlář, který řemeslné zkušenosti sbíral i v Londýně, spolu s dalšími šesti lidmi obstarává výrobu doma v Zábřehu.

I další produkty, které Master & Master poslali na trh, byly často velmi žádané a malá firma si rychle udělala jméno mezi koncovými zákazníky, architekty, kteří ji začali doporučovat svým klientům, i mezi designéry, kteří pro ni navrhovali. Dnes se Master & Master může pochlubit nejen spoluprací s Jiřím Pelclem, ale třeba i se současnou vládkyní tohoto oboru v Česku Lucií Koldovou, Tomášem Vargou, edit! architects nebo se zahraničními studii.

Na kontě má také dvě ocenění Czech Grand Design v kategorii Výrobce roku i vítězství v Cenách Designbloku. V nabídce najdete klasičtější kousky, ale taky třeba venkovní židle z roxoru, tedy železných tyčí, co se používají jako výztuž do betonu. Loni si měla firma připsat obrat 18,5 milionu, přitom předloni to bylo ještě o bezmála pět milionů méně. Podobný meziroční růst očekávají její zakladatelé i pro letošek.

Foto: Master & Master

+7

Jejich cesta do světa designového nábytku přitom – vzhledem k tomu, že jeden ze zakladatelů sám prošel UMPRUM a druhý je truhlář – vedla oklikou. Dohromady se dali už na střední ve zmiňovaném Zábřehu, odkud přímo Šteigl pochází a nedaleko kterého Zita bydlel. I když se pak každý vydali studovat něco jiného, myšlenka na společné podnikání nikdy nezmizela.

Nápadů měli přehršel, třeba že budou prodávat ryby nebo vyrábět balicí papír. „Nejdál jsme se dostali s nápadem na otrubové těstoviny. Na ty jsme měli už nakoupené stroje a jednali jsme i s farmářskými obchody, že bychom je dodávali. Nakonec jsme ale nesehnali včas prostor na výrobu a celkově to bylo hodně komplikované, tak jsme šli od toho,“ vzpomíná Zita. Pak si ale prý vzpomněl, jak se ještě coby student stěhoval a sháněl postel.

Něco mezi Ikeou a high-end nábytkem

Takovou, která by se mu líbila a zároveň si ji mohl dovolit, totiž nenašel. „Prostě na trhu nebyla, takže jsme jednu s Luďkem navrhli a vyrobili a dodnes slouží,“ vypráví. „Tehdy jsme si uvědomili, že hezké a dostupné věci nejsou. Dneska už je to zase jinak, ale tehdy byla Ikea a high-endové značky a nic mezi tím. A doteď cítíme, že pro kvalitní český produkt je místo,“ popisuje uvažování, které mělo stát za rozhodnutím zkusit to s nábytkem.

Později, když už vznikl Master & Master, prý i zkoumali, co by větší výroba postelí obnášela. Vyhodnotili to pro sebe ale jako příliš velké sousto. A tak šla myšlenka k ledu a na řadu se dostaly jednodušší kusy. Uspané ale zůstávají postele i nyní, přestože se Master & Master pustili do výroby sofa. „Souvisí to s tím, co jsem už řekl: chceme dělat víc věcí do kanceláří. Privátní zákazníci jsou skvělí a jsme rádi za každého z nich, ale potřebujeme smysluplně pokračovat a myslíme si, že tohle by mohla být cesta, jak do tohoto segmentu proniknout,“ přemítá Zita s tím, že by rád, aby jeho firma více vybavovala jak kanceláře, tak třeba i kavárny či hotely.

Na starost už dostala například kanceláře společnosti Hilti, její židle najdete ale třeba i v restauraci Čest, šumperském hotelu Perk nebo v oblíbené holešovické kavárně Supernova Bakehouse, vedle níž je aktuálně i showroom Master & Master. Ten má firma propojený s předváděcími prostory dalších českých značek – sklářů Dechem (s nimiž dali dohromady zrcadlo) a nábytkáři Todus, jejich základnu v Opavě zasáhly nedávné povodně.

Ta u Zábřehu velké vodě unikla, a i když jsou na ni Zita se Šteiglem pyšní, vrásky jim v poslední době také přidělává. „Už se nám vyrábělo líp, ale jestli je výhodná, nebo jestli jsme měli outsourcovat, si říkáme tak nějak pořád. Poslední dobou ale jednoznačně platí, že vyrábět tady v Česku je složitější a složitější,“ říká Zita s narážkou na současné vyšší ceny materiálů a energií, s nimiž se ale potýká každá výroba.

Pak ale potřese hlavou a v duchu svých punkových začátků dodá, že to hlavní měřítko pro ně se Šteiglem je pořád zatím stejné – aby dělali produkty, které je baví a líbí se jim. „A doufám, že nám to ještě dlouho vydrží,“ uzavírá.