Jsou ekologičtější a neztratíte je. Virtuální karty Visa používá už 100 tisíc klientů České spořitelny

Z 80 procent klienti banky virtuální karty využívají u kamenných obchodníků, letos už jimi má platit přes 200 tisíc lidí.

Peter BrejčákPeter Brejčák

visa-virtualni-karty-csas

Foto: Visa

Virtuální karta Visa od České spořitelny

Jsou ekologičtější než karty plastové, navíc není třeba čekat na jejich doručení. Virtuální platební karty se pomalu stávají součástí běžných bankovních produktů i v Česku. Jedna z prvních bank na zdejším trhu, které klientům začaly virtuální karty ve větším množství nabízet, byla Česká spořitelna, a to ve spolupráci se společností Visa.

Česká spořitelna je zároveň jednou z prvních institucí na trhu, které klientům nabídly jednorázové virtuální karty. Jejich platnost vyprší automaticky po zaplacení nebo pokud je klienti nevyužijí do šedesáti minut. Aktivace probíhá dvěma kliknutími a rovnou je možné platit.

Kromě snižování plastového odpadu, který by jinak vznikal používáním klasických karet, to navíc dává možnost jich vygenerovat, kolik zrovna klienti chtějí. Na každé z nich lze nastavit libovolný limit, takže uživatelé mají jistotu, že z účtu neodejde víc peněz.

Od předloňského prosince Česká spořitelna vydala přibližně 150 tisíc virtuálních karet Visa, přičemž je využilo více než sto tisíc klientů. A očekává, že letos je bude mít každý pátý uživatel mobilního bankovnictví George – tedy asi 200 tisíc lidí. „Virtuální karta se stane integrální částí ekosystému placení a zážitku klienta s George a věříme, že si k ní mnoho klientů najde cestu,“ předpovídá pro CzechCrunch Juraj Pilka z České spořitelny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Průměrný klient s virtuální kartou platí více než patnáctkrát měsíčně. Spolu s rostoucím počtem uživatelů je tak můžeme považovat za opravdu oblíbené,“ doplňuje Pilka. Banka s těmito kartami obecně cílí na všechny klienty, kteří se nebojí používat technologie bez ohledu na věk, pohlaví nebo zákaznický segment.

Nejvíc však virtuální karty využívají muži nad 40 let, kteří mají rádi technologie a více než třetina ze všech klientů s nimi platí pomocí služeb Google Pay a Apple Pay. A i když jde o virtuální karty, nejvíc se nimi platí ve fyzickém světě. „Věřte nevěřte, více než osmdesát procent transakcí jsou platby u kamenných obchodníků,“ říká Pilka.

Jako jednu z dalších předností virtuálních karet pak Visa uvádí, že je nelze ztratit. Je možné si je uložit do chytrého telefonu nebo hodinek, které uživatel sice ztratit může, ale ani v takovém případě nejde kartu zneužít. Karta tak „počká“, dokud uživatel nebude mít nové zařízení, kde bude kartu moci znovu bezpečně používat.

Díky technologii Visa tokenizace totiž uživatel nebo jeho banka v případě ztráty nebo odcizení zařízení mohou velmi rychle token deaktivovat, aniž by došlo k zablokování samotné virtuální karty s ním spojené.

Partnerem článku je Visa. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

ČNB zvýšila úrokové sazby víc, než se čekalo. Prodraží hypotéky i financování podniků

Základní úrokovou sazbu centrální banka zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Jde o nejvyšší úroveň od roku 1999.

Peter BrejčákPeter Brejčák

cnb

Foto: ČNB

Rada České národní banky

0Zobrazit komentáře

Česká národní banka (ČNB) dnes opět zvýšila úrokové sazby, a to na nejvyšší úroveň za posledních třiadvacet let. Konkrétně šlo o navýšení o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Jako hlavní důvod označila nadále rostoucí inflaci, která je navíc umocněná válkou na Ukrajině. Centrální banka se tímto krokem snaží tlumit inflační očekávání, tedy že inflace dále rychle poroste.

Dnešní rozhodnutí ČNB bylo v pořadí již šestým nadstandardním zvýšením základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb o půl procentního bodu. „Zvýšení úrokových sazeb je oproti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň je ale podle něj dnešní zvýšení sazeb větší, než doporučuje alternativní scénář.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera dnešní rozhodnutí ukazuje, že ČNB stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. „Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku. Rozhodnutí ČNB bylo pro trh překvapením, na což zareagovala koruna posílením pod hranici 24,60 za euro,“ komentuje Seidler.

Současný ekonomický vývoj podle něj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB však podle všeho stále považuje jako prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky.

„Prognóza Raiffeisenbank počítala s vrcholem 5,75 procenta, ale předpokládali jsme, že centrální banka tento posun rozloží do dvou zasedání,“ upozornil analytik banky Vratislav Zámiš. Nečekaný nárůst podle něj otevírá možnost, že se základní sazba v červnu podívá až na šestiprocentní hranici. Výraznější zvyšování ale neočekává kvůli obavám ze slabšího ekonomického růstu v následujících čtvrtletích.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Očekává se, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné,“ odhadl pak obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury Tomáš Kudla. Rostoucí ceny energií, válka na Ukrajině a částečné zavření Číny kvůli politice nulové tolerance pandemie covid-19 mohou podle něj vyhnat inflaci až k šestnácti procentům.

Zda se růst základní úrokové sazby zastaví na úrovni šesti procent, nebo ještě výše, se teprve uvidí, doplnil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nelze podle něj vyloučit letošní růst základní sazby až na 6,25 procenta, nebo dokonce až na 6,5 procenta. Vedle výraznější inflace může být důvodem také očekávaný příchod nového a méně „jestřábího“ guvernéra ČNB, poznamenal. Ve druhé polovině roku centrální banku již povede jiný guvernér než Jiří Rusnok a obměny dozná také bankovní rada.

Zvýšení sazeb prodraží hypotéky

Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí, navíc se zhorší i podmínky financování podniků. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.

„Další růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Rovněž se podle něj prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.

Další zdražení peněz spolu se stále se zvyšujícími cenami energií znemožní spoustě Čechů dosáhnout na pořízení si svého vlastního bydlení, doplnil Tomáš Kudla z Ebury. U lidí po vysoké škole, do 30 let věku, odhadl, že by mohlo jít až o 70procentní podíl.

Tvrdá opatření ČNB se odrazí nejen ve stavebním průmyslu, ale v celé ekonomice, upozornil majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. Zasáhne to především firmy, které čerpají provozní nebo investiční úvěry. „V momentě, kdy se zásahy ČNB naplno promítnou do nových hypoték nebo do jejich refinancování, se dnešní střední třída bude moci s vidinou vlastního bydlení rozloučit,“ podotkl.

Zpomalení růstu ekonomiky

ČNB zároveň v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, naopak pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

penta

Přečtěte si takéZa 8 let ze 122 milionů na 7,5 miliardy. Penta Hospitals rychle rosteZa osm let ze 122 milionů na 7,5 miliardy. Penta rychle rozpíná své zdravotnické království

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta.

S přispěním ČTK.