K drahým nemovitostem přibyly drahé hypotéky. Vlastnické bydlení se stává výsadou bohatších
Stoupat budou i nájmy, které v minulosti tolik nerostly. Podepíše se na tom imigrace z Ukrajiny a právě horší dostupnost hypoték pro české zájemce.
Na realitní trh přichází výrazné ochlazení. Poté, co Česká národní banka na konci března zvedla základní úrokovou sazbu na pětiprocentní hranici, pokračují ve stoupání také úroky z hypoték. Ty se ještě loni touto dobou běžně pohybovaly kolem dvou procent, nyní už míří nad pět procent a zřejmě budou ve zdražování dál pokračovat. Přestože ubude zájemců o investice do bytů, ceny nemovitostí klesat nebudou, protože se v Česku málo staví a chybí tu desítky tisíc bytů.
Průměrná úroková sazba hypoték počátkem dubna činila 4,88 procenta. Za poslední měsíc sazba stoupla o 0,26 procentního bodu a od konce loňského roku o více než jeden procentní bod. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Ten je zpracováván podle nové metodiky na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
„Sazby hypotečních úvěrů po středečním zvýšení základních sazeb ČNB stačily zvýšit prozatím jen některé banky, a proto je průměrná nabídková sazba hypoték Hypoindexu k 5. dubnu jen 4,88 procenta. Dá se tedy očekávat, že tato sazba v průběhu tohoto měsíce poroste, jakmile se ke zvýšení přidají i další bankovní ústavy. Je čím dál více pravděpodobné, že průměrná nabídková sazba dosáhne pěti procent. A to nemusí být pro letošní rok výše konečná,“ uvedl hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.
Sazby hypoték do 80 procent odhadní ceny nemovitosti s fixací na jeden a tři roky již hranici pěti procent pokořily. Hypotéky fixované na jeden rok nabízí banky v průměru za 5,06 procenta a na tři roky za 5,08 procenta. Sazby hypoték fixovaných na pět let dosáhly v dubnu v průměru 4,78 procenta a na deset let 4,62 procenta.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při fixaci na tři roky, splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 4,88 procenta činí v dubnu 20 227 korun. „To si opravdu nemůže každý dovolit. Kvůli vysokým sazbám a vysokým cenám nemovitostí se stávají hypoteční úvěry opět produktem pouze pro vysokopříjmové části obyvatel,“ upozornil Sýkora.
Dostupnost hypoték zhoršují i přísnější pravidla pro jejich poskytování, která od 1. dubna zavedla ČNB. Žadatelé starší 36 let musí mít naspořenou minimálně pětinu odhadované hodnoty nemovitosti, výše poskytované hypotéky nesmí překročit 8,5násobek čistého ročního příjmu a maximální měsíční splátka nesmí být vyšší než 45 procent čistého měsíčního příjmu.
Při současných cenách nemovitostí a úrokových sazbách hypoték tak představuje podle Sýkory hypotéka pro žadatele s průměrným příjmem nedosažitelný cíl. Na hypoteční úvěr za současných podmínek nemusí dosáhnout až třetina žadatelů. Hypoteční trh by se mohl propadnout až o polovinu. Vlastnické bydlení tak letos nahradí bydlení nájemní, dodal.
Délka požadované fixace hypotéky se stále výrazněji zkracuje a v březnu se přiblížila čtyřem rokům, řekl ČTK Vojtěch Prokop ze společnosti Zaloto. Průměrná délka fixace tak klesá téměř půl roku a tento pokles nyní ještě zrychluje. Od ledna se zkrátila o půl roku. „Očekáváme, že brzy dojde k prolomení hranice čtyř let a průměrná délka fixace bude dále klesat,“ dodal.
Odborníci ale nepředpokládají, že by ochlazování hypotečního trhu mělo vést k poklesu cen nemovitostí. Že něco takového nenastane, v rozhovoru pro CzechCrunch zmínil například majitel developerské skupiny Trigema Marcel Soural. Uvedl, že důvodem je nedostatečná výstavba nových bytů. A tento trend nyní ještě umocní fakt, že stavební firmy v Česku zahájily do konce letošního února stavbu 1945 bytů v nových bytových domech, což je meziročně o 9,4 procenta méně. Tempo poklesu se od ledna zpomalilo, za první měsíc letošního roku byla v nových bytových domech zahájena stavba 575 bytů, což byl meziroční pokles o 42,6 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Celkem 852 bytů se od ledna do února začalo stavět v nových bytových domech v Praze, meziročně o 10,1 procenta méně. Naopak nejvyšší meziroční růst zaznamenal Jihomoravský kraj, kde byla zahájena stavba 341 nových bytů v bytových domech, meziročně o 262,8 procenta více.
„Nových bytů byl na trhu obrovský nedostatek už před válkou na Ukrajině. Jejich deficit se jen v Praze odhaduje na desítky tisíc. Do toho přišla uprchlická krize a ze dne na den zde máme 300 tisíc nových obyvatel, z nichž velká část v Česku pravděpodobně bude chtít zůstat. A je to tak dobře, potřebujeme pracovní sílu v řadě oborů,“ uvedla ředitelka strategie UDI Group Marcela Fialková.
Situaci v bytové výstavbě označil za nepříznivou generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec. „Počet zahájených bytů v rámci celého Česka sice v únoru meziročně vzrostl o 26,1 procenta na 3691 bytů, ale vzhledem k aktuální situaci je otázkou, kolik se jich stihne dokončit včas,“ uvedl.
Uvedených 3691 bytů je číslo, které pro únor vychází jako součet opravených a rozšířených bytů a dokončených bytů v nové výstavbě. Za novou výstavbu se přitom ve výsledcích ČSÚ považují jak byty v nových bytových, tak v nových rodinných domech. „Urychlit povolování nové bytové výstavby by proto mělo být v maximálním zájmu státu. Nejenže je řešením bytové krize, ale zároveň nasytí i státní rozpočet, který se nyní potýká s následky pandemie a války na Ukrajině,“ řekla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
S přispěním ČTK.