Energetická krize nezmítá pouze Evropou. V americké Kalifornii se v posledních dnech ocitá přenosová soustava na samé hraně kapacit. Dle odhadů mohou blackouty postihnout více než půl milionu domácností. Hlavním problémem je vlna teplého počasí, která roztáčí větráky klimatizací na maximum. A také to, že nejlidnatější americký stát ve velkém přechází na obnovitelné zdroje energie.

Co se v Kalifornii děje a jaké poučení si z toho může vzít Evropa? O tom ve svém komentáři pro CzechCrunch píše hlavní analytik brokerské společnosti XTB Jiří Tyleček. 

***

Už několik dní v řadě Kalifornie zápasí s přetížením elektrické sítě a místními blackouty. Elektřiny není dost, poptávka je vyšší než nabídka na trhu a úřady tlačí obyvatele k úsporám. Informační systémy vyzývají k šetření energiemi od 16. do 21. hodiny, kdy nároky na přenosovou síť prudce stoupají. Výzvy ke snížení spotřeby neustále běží také v médiích či na sociálních sítích.

Vlna veder ohrožuje přenosovou síť

Poptávka po elektrické energii dosáhla v úterý rekordu na úrovní 52 gigawatt, což znamenalo nejvyšší spotřebu od roku 2006. Vlna veder zasáhla nejlidnatější americký stát už na konci srpna. V mnohých oblastech jsou překonávány teplotní rekordy. V hlavním městě Sacramentu byla v úterý zaznamenána nejvyšší teplota za posledních 100 let.

Zároveň jižní část Kalifornie registruje dle vědců dvě nejsušší dekády za posledních 1200 let. Voda v zemi chybí už dlouhé roky a v historii občasné výzvy k úsporám se stávají pravidelným koloritem letních měsíců. Mnohé hydroelektrárny, které by za normálních okolností pomáhaly energetickou krizi zmírnit, jsou tak v současnosti v omezeném provozu, nebo úplně odpojeny od sítě.

Foto: Bloomberg

Vývoj ceny elektřiny ve špičce v Kalifornii: vedra zvýšila její cenu i nestabilitu sítě

Energetický mix

Produkce energie v Kalifornii v posledních letech výrazně zelenala. Takřka polovinu vyrobené energie zajišťují plynové elektrárny. Následují solární energie (14 %) a energie z větru (7 %). Kvůli suchu v posledních letech klesá podíl elektřiny vyrobené v hydroelektrárnách (11 %). Jaderná energie je pak v mixu zastoupena necelou desetinou.

Kalifornie v posledních letech zavírala plynové elektrárny, přestože USA jsou největším těžařem zemního plynu na světě, a naopak upřednostňovala zelené zdroje v čele se sluneční energií. Solární parky ale s přicházejícím večerem ztrácejí účinnost, a to v době vysoké spotřeby spojené s příjezdem lidí ze zaměstnání. Nejsou ani odpovědí na ranní špičky, které je potřeba z dostupných zdrojů vykrýt.

Kalifornie je z pohledu přechodu na obnovitelné zdroje vnímána jako nejvíce progresivní stát Spojených států. Kromě plynu se zemi podařilo zbavit většiny fosilních zdrojů. Poslední uhlí pro výrobu elektřiny se zde spálilo v roce 2014. Několika procenty se na energetickém mixu však stále podílí ropný koks.

Rychlý přechod na obnovitelné zdroje je hrozbou

Vysoká rychlost zeleného přechodu si však vybírá svoji daň v časech extrémních veder a sucha, které zasahují kalifornské území s čím dál vyšší intenzitou. Země se v posledních letech více spoléhá na slunce a vítr. Za normální situace tento přechod neohrožuje fungování elektrické sítě. Výrazný nárůst poptávky spojený s používáním klimatizací při extrémních teplotách je ovšem hrozbou, která se projevuje nestabilitou sítě.

Zde můžeme vidět paralelu se situací v Evropě, kde jsme také svědky odstavování „špinavých“ energetických zdrojů ve prospěch těch obnovitelných. I když na rozdíl od Kalifornie, kde je odstavován právě plyn, jsme se v Evropě soustředili na přechod k plynu z uhelných zdrojů.

Starý kontinent má nicméně výhodu v propojení národních sítí, které vykrývají přetoky energie v případě příznivé situace pro obnovitelné zdroje (kdy svítí a fouká). Odstavování uhelných elektráren ve prospěch plynu však navíc přineslo geopolitická rizika, kterým nyní musíme v Evropě čelit.

Kalifornii zachrání ochlazení, pro tentokrát

Dle poslední předpovědi počasí to vypadá, že Kalifornie by měla na konci týdne být z nejhoršího venku. Hurikán Kay přinese ochlazení a déšť alespoň do jižní části země. Dlouhodobě se ale situace v kalifornské energetice stále zhoršuje. Počet blackoutů, tedy nečekaných výpadků elektřiny, v posledních letech narůstá, naštěstí se jejich rozsah zatím daří držet pod kontrolou.

Plán stoprocentního přechodu Kalifornie na obnovitelné zdroje do roku 2045 je stále v platnosti, nicméně politická podpora čisté energie by mohla s narůstajícími problémy mizet. Podobnému riziku čelí také Evropa, která chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. Přestože starý kontinent čelí nyní hlavně problémům s plynem, důsledky mohou být podobné situaci, jakou si prochází Kalifornie. A je úplně jedno, že na rozdíl od klimatizací budou hlavním problémem v Evropě plynové kotle.