Kašlete na vysokou, dám vám sto tisíc dolarů. Díky stipendiu Petera Thiela vznikly obří byznysy

Výzva amerického podnikatele a miliardáře Petera Thiela, aby mladí raději než školu dělali byznys, dala život už jedenácti jednorožcům.

Peter BrejčákPeter Brejčák

thiel

Foto: Midjourney

Peter Thiel (vytvořeno umělou inteligencí)

1Zobrazit komentáře

Miliardáři po celém světě se relativně běžně snaží část svého nashromážděného majetku využívat ku prospěchu ostatních. V rámci filantropických aktivit tak podporují třeba nadějné studenty, kterým platí stipendia na nejvyhlášenějších univerzitách. Známý americký podnikatel Peter Thiel, jenž spoluzakládal PayPal nebo byl prvním externím investorem Facebooku, na to jde naopak – mladým a chytrým lidem nabízí sto tisíc dolarů, aby z vysoké školy odešli a místo toho dělali byznys či řešili velké společenské problémy. A dosahuje s tím pozoruhodných výsledků.

Nadace Thiel Fellowship funguje od roku 2011 a zatím podpořila 271 lidí, přičemž ucházet se o to může kdokoliv mladší dvaadvaceti let. Pokud studuje na vysoké škole, podmínkou je, že toto studium ukončí. Výměnou dostane postupně během dvou let sto tisíc dolarů (asi 2,3 milionu korun). Uchazeč ovšem musí mít zajímavý nápad, lidé kolem Thiela mu pak také pomáhají svými zkušenostmi a zejména kontakty mezi investory, partnery, zákazníky a dalšími experty po celém světě.

„Vysoká škola může být dobrá k tomu, abyste se dozvěděli, co už bylo uděláno, ale také vás může odradit od toho, abyste dělali něco nového. Každý z našich stipendistů si vytyčil jedinečný směr. Společně dokázali, že mladí lidé mohou uspět, když budou přemýšlet sami za sebe, místo aby se vydali tradiční cestou a soutěžili ve starých kariérních kolejích,“ píše Thiel Fellowship na svém webu.

Nejzbytečnější filantropický počin desetiletí?

„Myslím si, že nejzbytečnějším filantropickým počinem tohoto desetiletí je speciální program Petera Thiela na uplácení lidí, aby zanechali studia,“ komentoval ještě v roce 2013 Thieolovy aktivity – který sám mimochodem vystudoval filosofii a právo na prestižní Stanfordově univerzitě – bývalý ředitel Harvardovy univerzity Larry Summers. Zajímavé je srovnání úspěšnosti přijetí uchazečů těchto institucí – zatímco Harvard příjme v průměru čtyři procenta kandidátů, Thiel Fellowship jen 0,1 procenta. Nutno ale podotknout, že za přihlášku na Harvard se platí.

Mezi kritiky nebyl Summers sám, ve stejné době se vůči programu ostře vyjádřil také přispěvatel magazínu Forbes, bývalý podnikatel a akademik Vivek Wadhwa: „Zdá se, že není žádný Thielův startup, nad kterým by se dalo žasnout. Těch několik málo úspěchů, které byly vychvalovány, se zdají být přeludem nebo prostě jen hloupostí.“

V některých případech kritika Thiela může souviset i s jeho dalšími aktivitami, protože sám je považován za kontroverzní osobnost. Během let byl například úspěšným zakladatelem ze Silicon Valley, ale také velkým donátorem Donalda Trumpa, podporovatelem kryptoměn, skeptikem vůči demokracii a nově také informátorem FBI, jak upozornil portál Business Insider. A také si zaplatil za to, aby jej po smrti zmrazili, což mu má umožnit jednou opět žít.

Čas navzdory kritikům ale ukázal, že Thielův přístup je úspěšný, o čemž nedávno psal portál Bloomberg. Z 271 podpořených projektů totiž vzniklo již jedenáct takzvaných jednorožců, tedy firem s hodnotou přesahující miliardu dolarů. Jednotlivé příklady jsou známé i u nás v Česku. Asi nejznámějším z nich je případ Vitalika Buterina, spoluzakladatele etherea, tedy dlouhodobě druhé nejhodnotnější kryptoměny světa, jež dala vzniknout celému ekosystému tisíců nových decentralizovaných aplikací.

Dalším je Austin Russel, zakladatel Luminar Technologies, s jejímiž akciemi se obchoduje na burze. První miliardu vydělal v pětadvaceti letech a mimo jiné koupil Forbes. Dylan Field pak zakládal designérský nástroj Figma, který loni koupilo Adobe za astronomických půl bilionu korun. Společnost Atlassian oznámila, že kupuje startup Loom zakladatele Shadeda Kahna za 975 milionů dolarů, tedy jen kousek od magické miliardové hranice.

Mezi další startupy pak patří Scale AI zakladatelky Lucy Guo s aktuální valuací přesahující sedm miliard dolarů či Polkadot Roberta Habermeiera s hodnotou 4,5 miliardy dolarů. Seznam úspěšných projektů obsahuje mnohem víc zajímavých jmen a další budou nepochybně přibývat, a to nejen v byznysu – Thiel se svými kolegy totiž podporuje i nadějné neziskové projekty, například The Ocean Cleanup, který chce vyčistit oceány od plastů a dalších odpadů.

Jak píše Bloomberg, vedle Thielova přístupu existuje mnohem více stipendií, která platí i více než sto tisíc dolarů mladým lidem za to, aby studovali, a zároveň nabízí větší síť kontaktů k mnohem vlivnějším osobnostem. Existuje mnoho různých prestižních programů, jež slouží k určování studentů s největším potenciálem.

„Všechny dohromady se však nemohou rovnat podnikatelskému úspěchu Thielových stipendistů před dosažením 35 let. Kromě toho dnes téměř každá vysoká škola má podnikatelské instituty, inkubátory nebo jiné programy na podporu studentských nápadů, zatímco jejich zakladatelé pokračují ve výuce. Žádný z nich však nedosáhl takového úspěchu jako Thiel Fellowship,“ upozorňuje Bloomberg.

Nic z toho ovšem neznamená, že vysoké školy jsou k ničemu. Objektivní a relevantní studie dokládají, že získání vyššího vzdělání v průměru zvyšuje příjem daného člověka i jeho životní úroveň. Úspěchy programu ale otevírají debatu, zda i nejprestižnější univerzity světa nějakým způsobem nelimitují ty nejbystřejší hlavy. S tím, na jakým pozicích se v mezinárodním měřítku umisťují české vysoké školy a univerzity, je taková debata na místě i u nás.