Ve světových mořích a oceánech každý rok skončí přes dvanáct milionů tun plastů. Až třetinu z toho tvoří podle Světového fondu na ochranu přírody zapomenuté rybářské náčiní. Právě to je podle nového výzkumu i významnou částí Velké tichomořské odpadkové skvrny.

Že to tak je, zjistila studie nizozemské Wageningen University & Research a organizace The Ocean Cleanup, která vyvíjí technologie pro úklid plastů z oceánů. Podle výzkumníků rybáři ve skvrně o rozloze srovnatelné s Německem mohou za 75 až 86 procent plastového odpadu. To znamená, že se tam oproti předpokladům nedostává primárně z pevniny řekami, které se často považují za největší zdroj znečištění oceánů.

„Naznačuje to, že plasty z pevniny mají tendenci se hromadit v pobřežních oblastech, zatímco plasty ztracené v moři mají velkou šanci se hromadit v oceánských odpadkových skvrnách,“ shrnul Matthias Egger, mořský biochemik z Ocean Cleanup..

Byť oblast skupina ochránců životního prostředí navrhla v září 2017 prohlásit za nový stát se jménem Souostroví odpadků, nejde o jednolitou masu uprostřed oceánu, kterou by tvořily odpadky. Je to spíše místo s jejich daleko vyšší koncentrací.

Podle studie publikované v magazínu Scientific Reports tvoří třicet čtyři procent tichomořské odpadkové skvrny japonský odpad, třicet dva procent ten čínský. Až devadesát procent odpadu se do oblasti dostává jen ze šesti zemí, pro které je rybolov klíčovou částí ekonomiky. Kromě Číny a Japonska se mezi ně řadí i USA, Jižní Korea, Tchaj-wan a Kanada.

V případě Japonska je podle studie nesporné, že minimálně část znečištění se do oceánu dostala v roce 2011 po ničivé vlně tsunami.

Určení původu odpadků byla mravenčí práce. Výzkumníci z The Ocean Cleanup v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny sesbírali přes šest tisíc plovoucích předmětů, dohromady asi 547 kilogramů materiálu, u kterého zkoumali původ.

Foto: The Ocean Cleanup

Plastové pasti na úhoře, které po sobě v oceánu nechali rybáři

Vědci píší, že to však bylo možné jen u větších kusů, které na sobě měly loga firem či další podobná vodítka. Na délku musely předměty mít alespoň pět centimetrů. Kvůli těmto komplikacím se výzkumníkům zhruba třetinu objektů nepodařilo identifikovat. Počin vědců rovněž ukázal, že téměř polovina výrobků pochází ze dvacátého století. Jako nejstarší identifikovali bójku z roku 1966

Společnost The Ocean Cleanup už v roce 2018 upozornila, že více než padesát procent odpadu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny zapomněli nebo odhodili rybáři. Celosvětově podle některých odhadů tvoří jejich náčiní až třetinu oceánského odpadu.

„Byť je na globální úrovni nadále stěžejní zachytávat znečištění z řek, Velká tichomořská odpadková skvrna vyžaduje další krok. Je nutné se zaměřit na další zdroj znečištění, kterým je rybolov,“ uzavřel Egger.